Jižní Koreu ohromilo dílo Franze Kafky. Nadšení fanoušci cestují přes půl světa k jeho hrobu v Praze

Nikoho nepřekvapí, že velikáni světové literatury pohřbení na Novém židovském hřbitově v Praze přitahují už mnoho let návštěvníky z celého světa. Nebývalou kuriozitou ovšem je, že nejpočetnější výpravy směřující k hrobu legendárního spisovatele Franze Kafky přijíždějí z Jižní Koreje.

V rozhovoru pro PrahaIN.cz to prohlásil rituální správce židovských pohřebišť v Praze Chaim Kočí, který je zároveň předsedou Chevra Kadiš ČR.

„Nový židovský hřbitov v Praze každoročně navštíví desítky tisíc turistů z celého světa. V době před epidemií covidu jsme ale zaznamenali zajímavou kuriozitu. Nejpočetnější skupiny tvořili Korejci, kteří přicházejí uctít památku spisovatele Franze Kafky. Před několika lety totiž v Jižní Koreji vyšlo souhrnné vydání jeho literárního díla a okamžitě zde vyrostla početná skupina jeho obdivovatelů,“ řekl Chaim Kočí.

Na hrob Franze Kafky během celého roku přinášejí jeho fanoušci tradiční kameny, drobné dárky, květiny, svíčky, vzkazy na lístečcích a dopisy s osobním vyznáním v mnoha jazycích. Občas se ve vzkazech objeví i citáty z jeho knih, například ze slavného románu Proces, Zámek nebo z legendární novely Proměna.

Fanoušci a obdivovatelé přijíždějí za dalším autorem bestsellerů

Středem pozornosti je tradičně i hrob Arnošta Lustiga, autora mnoha bestsellerů, spisovatele a novináře, jehož světoznámé romány se staly předlohou úspěšných filmů.

Děsivé osobní zážitky z koncentračních táborů jej vedly k tomu, že svoje literární dílo věnoval připomínce obětí nacistického řádění a stal se jedním z nejvýznamnějších světových autorů v této oblasti.

Celou rodinu Arnošta Lustiga nejdřív nacisté věznili v terezínském ghettu. Následně byla rodina převezena do koncentračního tábora v Osvětimi, kde nacisté zavraždili jeho otce. Sestra Hana byla společně s matkou umístěna v koncentračním táboře Mauthausen a zde se jako zázrakem dožily osvobození.

Arnošt Lustig byl převezen do Meuselwitzu, což byla pobočka koncentračního tábora Buchenwald. V polovině dubna 1945 se Lustigovi podařilo utéct při převozu do tábora Dachau, když na vlak převážející vězně zaútočily spojenecké stíhačky. Spisovatel na tyto dramatické okamžiky mnohokrát vzpomínal, především kvůli polským vězenkyním, jejichž vagón rozstřílely letecké kulomety.

V roce 1968, v době sovětské invaze do Československa, byl v  Izraeli. Rozhodl se k emigraci a trvale se usadil ve Spojených státech. Zemřel v Praze 26. února 2011.

Autora Zlatých úhořů zničily deprese

Množství obdivovatelů každoročně přichází uctít památku spisovatele a vynikajícího sportovního novináře Oty Pavla (Otto Popper), jehož proslavily romány Zlatí úhoři, Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby, povídky i reportáže ze sportovního prostředí.

Podle jeho knih byly natočeny dva mimořádně oblíbené filmy. V roce 1964 spisovatel onemocněl vážnou duševní chorobou. Zemřel 31. března 1973 ve věku pouhých 42 let. Na Novém hřbitově je pochován vedle svého otce a odpočívají zde i jeho sourozenci.

Milovníci poezie přicházejí k hrobu básníka Jiřího Ortena

Prohlédnout si místo posledního odpočinku významných spisovatelů přicházejí i mladí lidé z celé České republiky, především z řad studentů středních i vysokých škol. V okamžiku, kdy se na hřbitově začnou skupinky studentů objevovat, je jasné, že na knižním trhu došlo k významné události.

„Máme velkou radost, že přicházejí i mladí lidé. Děje se to v pravidelných intervalech a pokaždé to souvisí s reedicí děl Franze Kafky, Oty Pavla nebo Arnošta Lustiga. Mrzí nás ale, že mnozí čtenáři doposud netuší, že na našem hřbitově je pochován i vynikající básník Jiří Orten. K jeho hrobu tak přichází pouze skuteční znalci jeho díla i života,” podotýká Chaim Kočí.       

Talentovaný básník Jiří Orten byl na Novém židovském hřbitově pohřben v době nacistické okupace. Koncem srpna 1941 Jiřího Ortena srazila v Praze německá sanitka a během dvou dní zemřel na následky těžkých zranění  ve věku dvaadvaceti let.

K jeho hrobu každoročně míří především mladí lidé, kteří si oblíbili jeho pozoruhodnou poezii. Známé a oblíbené jsou například sbírky Elegie a Scestí, které ale mohly vyjít až po druhé světové válce. Během okupace byla všechna literární díla židovských autorů nacisty zakázána.

Jižní stěnu zdobí unikátní pamětní desky, symbolický náhrobek zde má i spisovatel Karel Poláček

Nový hřbitov je největším židovským pohřebištěm v České republice a od roku 1964 je chráněn státem jako kulturní památka. Uloženo je zde velké množství osobností z řad spisovatelů, umělců, pedagogů, hudebníků, lékařů, vědců, podnikatelů i významných představitelů duchovního života pražské židovské obce.  Pohřbená je zde například herečka Jana Březinová, režisér Zeno Dostál,  skladatel a hudebník Petr Skoumal, herec a režisér Otto Ornest a další. 

Unikátním prostorem se stala jižní stěna hřbitova. Je na ní umístěno množství takzvaných vzpomínkových desek (symbolický náhrobek) se jmény příslušníků židovské obce, kteří zahynuli v koncentračních táborech. Svůj náhrobek zde má společně s ostatními i vynikající spisovatel Karel Poláček, který byl zavražděn 21. ledna 1945 v koncentračním táboře Gleiwitz. Mezi jeho nejznámější knihy patří Bylo nás pět, Hostinec u kamenného stolu a Muži v offsidu.   

Každý rok se počet vzpomínkových desek zvyšuje. Památku svých příbuzných si tímto způsobem stále častěji připomínají příslušníci židovských rodin žijících v zahraničí.