foto: Redakce PrahaIN.cz/Tisková konference k zahájení výstavy Budoucnost Slovanské epopeje
Úterní tisková konference zahájila výstavu Budoucnost Slovanské epopeje. Ta se snaží přispět do diskuse o nejvhodnějším umístění velkolepé série Alfonse Muchy, o které se v posledních měsících z mnoha důvodů hodně mluví.
Dílo bylo darováno Praze, která pro něj měla připravit vhodné prostory, avšak osud jeho umístění je i po více než sto letech stále nejasný. Jaké jsou možnosti expozice epopeje a co by vhodná volba mohla přinést i samotné Praze, to jsou témata výstavy v Galerii kritiků, nacházející se v prostorách paláce Adria.
Na tiskové konferenci bylo opakovaně zdůrazňováno, že výstava nemá za cíl jakkoliv poškodit vedení města, naopak mu chce pomoci a poradit, jaké možnosti se nabízejí pro umístění Muchova, po všech stránkách mimořádného, díla (jde o dvacet rozměrných pláten).
Jarmila Mucha Plocková, vnučka Alfonse Muchy, v reakci na novinářský dotaz zalitovala, že vedení metropole s ní jako s dědičkou nekomunikuje. Připomněla, že ve vztahu ke Slovanské epopeji je právně ve stejném postavení jako dědic John Omond Mucha a upozornila, že pokud by bez jejího souhlasu byla uzavřena dohoda o umístění díla, musela by se bránit právní cestou.
Dále na tiskové konferenci vystoupil Ondřej Pecha, předseda Spolku pro Slovanskou epopej v Praze, který je pořadatelem výstavy. Někdejší magistrátní radní pro kulturu vzpomínal na spor mezi Prahou a Moravským Krumlovem, který řešil právě při svém mandátu, a krátce pohovořil o jednotlivých možnostech představených na výstavě.
Velmi kriticky se Pecha vyjádřil o variantě umístění do prostor komerčního centra Savarin, o které usiluje John Omond Mucha. Předseda spolku připomněl studii IPR z roku 2020, která na žádost magistrátu definovala šest kritérií, podle kterých by lokalita pro umístění Epopeje měla být vybírána. Umístění do Savarinu v kontextu těchto kritérií pak shrnul lapidárně: „Varianta, která je prosazovaná, neodpovídá vůbec ničemu.“
Na panelech výstavy v Adrii jsou jednotlivé projekty představeny slovy i obrazem. Návštěvník si z nich může udělat celkem jasnou představu. Některé jsou rovněž laděny v duchu Slovanské epopeje. Současné umístění v Moravském Krumlově je poeticky označeno jako „pravlast“ (podle prvního plátna cyklu Slované v pravlasti), neboť právě z jihomoravského venkova Alfons Mucha pocházel a několik obrazů cyklu je s regionem spojeno i tématicky.
Výstava Budoucnost Slovanské epopeje. Foto: redakce PrahaIN.cz
Umístění v prostoru Branických ledáren je zase uvedeno odkazem na obraz Milíč z Kroměříže, který pojednává o pražské přestavbě nevěstince na kostel. V Braníku by se totiž jednalo o nové využití chátrající průmyslové památky ledáren.
O tématu těchto konverzí na tiskové konferenci hovořil profesor architektury Tomáš Šneberger z ČVUT. Konkrétnější informace pak poskytl architekt Tomáš Rain, který projekt konverze ledáren na umělecký prostor zpracoval ve svém diplomovém projektu.
Výstavu variant umístění velkolepého díla doplňují vzpomínky na instalaci Slovanské epopeje v Japonsku, na které vzpomínala kurátorka tamní výstavy Vlasta Čiháková Noshiro. Od Japonců bychom se podle ní mohli v prezentaci uměleckých děl učit.