Každý šestý obyvatel Prahy je cizinec a každý dvacátý pochází z bývalého východního bloku

Zatímco před rokem 1989 se Pražané zřídka setkávali především s vietnamskými, či kubánskými studenty a dělníky, nyní je v některých čtvrtích slyšet cizí jazyk přinejmenším stejně často jako čeština.

Mimo nejběžnější slovenštiny ovšem často v ulicích zní ruština, potažmo ukrajinština.

Česká metropole se během třech dekád od pádu komunistické totality proměnila v kosmopolitní centrum takřka přímo západoevropského střihu. Doba, kdy největší zájem o život a práci v České republice měli (z lidí mimo EU) Vietnamci, je již dávno pryč. První pozici na žebříčku cizinců v ČR již před lety převzali Ukrajinci.

Podle oficiálních údajů magistrátního Institutu plánování a rozvoje je v Praze zhruba 170 tisíc cizinců. V reálu však přibližně o 30 tisíc více. Dá se tedy konstatovat, že každý šestý Pražan je původem cizinec. Nejčastěji Ukrajinec, Slovák, Rus, Vietnamec nebo občan USA.

Cizinci mají své oblíbené čtvrti

Mimo tradičních sídlišť jako je Hůrka, Lužiny a Nové Butovice ukrajinština doslova ovládla například Prahu 9 nebo Běchovice. Důvodem jsou zdejší ubytovny.

Naproti tomu ruština vládne Smíchovu nebo Bubenči. Zdejší Rusové bydlí naopak v drahých bytech a rezidencích. Přesto i oni nejsou podle „českých" Pražanů nejideálnějšími sousedy.

Rusko-ukrajinská krize a Praha

Zpravodajský portál iDnes.cz se v nedávném rozhovoru zeptal viceprezidenta Hospodářské komory České republiky Tomáše Prouzy na možný exodus ukrajinských občanů do České metropole, a to v kontextu aktuální Rusko-ukrajinské krize.

V rozhovoru Prouza prohlásil, že řada Ukrajinců se domů vrací a jsou připraveni svou vlast bránit za každou cenu. Počítají ale s tím, že se do Česka vrátí, protože jsou u nás spokojeni a mají tady dobrou práci. O zvýšeném přílivu dalších ukrajinských občanů do České republiky se ale ve spojitosti se současnou krizí nezmínil.

Upozornil ale také na skutečnost, že je zde poměrně hodně ukrajinských rodin, v rámci kterých se obvykle na Ukrajinu vrací muž, žena ale zůstává v Česku dál a pracuje dál.

„Jsem rád, že se pro desítky tisíc Ukrajinců stalo Česko druhým domovem a vždy u nás budou mít dveře otevřené. Ale naprosto chápu, že bránit svůj domov před ruskou agresí je pro ně absolutní prioritou."

Prouza také poukázal na fakt, že české firmy motivují ukrajinské zaměstnance, aby se do republiky vrátili po skončení bojových sil na Ukrajině.

„Všem, kteří odjíždějí bránit svou vlast, jasně říkáme: máte se kam vrátit. A jsem moc rád, že se tolik lidí bez váhání rozhodlo bránit svou vlast a že je Česko mezi zeměmi, které ukrajinské armádě pomohou s výzbrojí. Je totiž nejvyšší čas, aby Rusko zjistilo, že agrese se nevyplácí,“ dodal.