Každých 108 vteřin vyroste v našich lesích nový dům. Proč toho nevyužít?

20. 04. 202408:03
Každých 108 vteřin vyroste v našich lesích nový dům. Proč toho nevyužít?
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Výstava dřevostaveb u Národního divadla.

REPORTÁŽ: V Praze byl zahájen tradiční salon dřevostaveb. Letos s výrazným zaměřím na ochranu životního prostředí.

Lesy nám pomáhají překonávat současnou klimatickou změnu. Hrají klíčovou roli v rámci planetárních toků oxidu uhličitého. Podle vedoucího katedry ekologie lesa Miroslava Svobody z České zemědělské univerzity budou v následujících kritických 30 letech lesy poutat v biomase více uhlíku, než kolik se bude uvolňovat do atmosféry. Neplatí to však pro všechny státy. Zároveň by lidé měli více využívat produktů lesa, tedy dřeva, a měli by špatnou klimatickou situaci pomoci zvrátit i zvýšeným počtem výstavby obydlí ze dřeva.

A jaké jsou k tomu důvody? Například ten, že jeden kubík dřeva dokáže pohltit až 250 kilogramů CO2. Jen v českých lesích vyroste dřevo na jeden rodinný dům každých 108 vteřin a Česká republika zároveň v ročním přírůstu dřeva na hektar, a vůbec v zásobě dřeva na hektar, se stabilně udržuje na předních místech v Evropě.

Nová dřevostavba organizace Sananim na Praze 13. Foto: Salon dřevostaveb

Dalším důvodem, proč se rozhodnout pro dřevostavbu je to, že výstavba ze dřeva je velmi rychlá, méně hlučná, bezprašná a nezatěžuje okolí. Stavby ze dřeva také neakumulují tolik tepla, a tak zvláště v městských aglomeracích dřevostavby pomáhají k ochlazení prostředí.

A v neposlední řadě je důvodem obliby dřevostaveb fakt, že dřevo si po celou dobu užívání zachovává výraznou terapeutickou vůni. Pomáhá prý odbourávat stres, přepracovanost a únavu.

Velkým hitem současných dřevostaveb jsou takzvané CLT panely. Je to vlastně křížem lepené dřevo, které se vyrábí z masivního smrkového dřeva a v současných trendech díky své pevnosti nahrazuje dokonce beton a ocel. Je to ideální materiál pro stropy, střechy, stěny nebo schodiště.

Rodinný dům na Dobříši. Zdroj: Salon dřevostaveb

Kouzlo využitelnosti CLT panelů vyplývá z toho, že jsou dřevěné desky lepeny konstrukčním lepidlem střídavě v pravých úhlech a každá vrstva se skládá ze sady pevnostně tříděných desek s cinkovým spojem. Po slisování už umí firmy vyrobit panely až šestnáct metrů dlouhé.

Díky svým akustickým, protipožárním i seizmickým a tepelným vlastnostem představuje udržitelnou alternativu k betonu a oceli. Díky svým rozměrům a velkými sklony k prefabrikaci zkracuje rychlost výstavby.

Tato slova zazněla na už tradičním zahájení akce Salon dřevostaveb. Není to ale jediná akce tohoto festivalu architektury.

Kromě nových trendů ve zpracování dřevostaveb jsou vždy představeny nejlepší české a slovenské ukázky výstavby v tomto oboru za poslední rok z celé České i Slovenské republiky.

Letos se ocenění dočkala stavba doléčovacího centra Sananim na Praze 13. Ta je tvořena třemi samostatně stojícími objekty, které slouží jako konzultační místnosti a kanceláře. Komplex budov byl vystavěn právě z odolných CLT panelů. Díky tomu, že celé buňky byly smontovány už ve výrobním závodě, tak jejich usazení a připojení k rozvodům trvalo jen dva dny. Autorem návrhu této dřevostavby je Jakub Našinec.

Interiér domu na Dobříši: Zdroj: Salon dřevostaveb

Další oceňovanou stavbou je dřevěný rodinný dům na Dobříši. Ten vznikl v oblasti, kde platí přísné normativy na to, jak mají novostavby vypadat. V úvahu tady připadají pouze bílé domy s plochou střechou. Stavba jednou stranou přiléhá k lesu a druhou k průmyslové zóně. Architekti Vít Svoboda, Pavel Nový a Sausan Haj Abdo vytvořili budovu s hlavní obytnou místností, na kterou navazují další pokoje. V budoucnu však bude možné hlavní obytnou místnost ještě příčkami rozdělit na dílčí pokoje. Díky tlaku na nízkou cenu stavby byla optimalizována i konstrukce domu. Nosná dřevěná konstrukce je z OSB desek, které jsou natřeny bílou barvou.

Z pražských dřevostaveb byl pak vyzdvižen ještě rodinný dům Na Větru, který byl původně ateliérem sklářského výtvarníka Jiřího Harcuby. Dnes v něm bydlí pětičlenná rodina. V přízemí vytvořili architekti Lenka Křemenová, Tereza Schneiderová a David Matuška nové zázemí pro ložnici i dětské pokoje, úroveň patra pak následně poskytuje velký obytný prostor s otevřeným krbem a akumulačními kamny.

Pražský rodinný dům Na Větru. Zdroj: Salon dřevostaveb

Původní ateliér zůstal z části zachován, přibyla jen nová vyvýšená terasa s výhledem do centra města. V podkroví se nachází ještě jeden menší ateliér a příslušenství. Dům dostal novou fasádu, původní dřevěné prvky byly doplněny o nové. Vzniklo bydlení o užitné ploše 350 metrů čtverečních.

S přehlídkou nejzajímavějších dřevostaveb uplynulého roku se jako každoročně mohou návštěvníci seznámit na piazzetě Národního divadla. Plány nejzdařilejších staveb zde budou vystaveny až do 12. května.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných