Kdo ucpal koryto Mlýnského potoka padlými stromy? Lehká otázka, přetěžká odpověď

11. 07. 202413:10
Kdo ucpal koryto Mlýnského potoka padlými stromy? Lehká otázka, přetěžká odpověď
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/V korytě Mlýnského potoka se dá napočítat zhruba dvacet podříznutých stromů.

Příroda nás trápí čím dál tím víc. Na naši republiku, ale i na celou Evropu, se s daleko větší intenzitou než dřív valí přívalové a nárazové deště, které prudce zvedají hladiny řek a způsobují bleskové povodně.

Voda, která prudce vystoupá během několika minut, stejně rychle zmizí, ale nechá po sobě mnohamilionové škody. Je to rozmar počasí a přírody? A dá se proti němu bránit?

Těžká odpověď, na druhou stranu bez debaty člověk přírodě v její „zlotřilosti“ značně pomáhá. Z nepochopitelných důvodů stále ještě mnozí zemědělci orají po svážnici, takže do údolí sjedou s kubíky vody i tuny zeminy a kamení. Stále ještě existují dlouhé lány nepřeražené mezemi a záchytnými škarpami. Stejně tak si nedají zemědělci říct i při skladbě plodin. Dlouhé řádky brambor a kukuřice nejsou přerušeny a pro vodu je to milostivý tobogán.

Jiná situace je v hluboce zapuštěných údolích, na jejichž dně zpravidla najdeme potok, který celou oblast odvodňuje. Není třeba připomínat, že když se rozprší, všechna voda z okolních kopců a skal sjede do potoka a zvýší mnohonásobně jeho hladinu i průtočnost. Stejná situace je v Zadní Kopanině, kde takto odvodňuje vrchní část Radotínského údolí Mlýnský potok, který se následně vlévá do potoka Radotínského.

Koryto zůstane zablokováno

Jaké je však překvapení, když zjistíte, že koryto Mlýnského potoka je zaplněno padlými stromy, které se tu v nedávné či dávné minulosti prořezávaly. Samotný prořez je jistě bohulibá činnost, protože údolím vede hojně užívaná silnice, po které jezdí i spoje MHD a nahnuté či odumírající stromy mohou ohrožovat dopravní provoz, zdraví a dokonce i životy chodců, cyklistů či řidičů.

Jenže ty poražené stromy musí být z koryta potoka vytaženy. Při vyšším průtoku se totiž stane, že koryto zůstane zablokováno, voda začne podemílat silnici, ta se utrhne a množství vody se s kameny a zbytky silnice povalí na lidská obydlí.

Kdo je za celou situaci odpovědný? A tady pátrání po odpovědných začalo připomínat známou pohádku o slepičce a kohoutkovi. Samotný Mlýnský potok spadá pod katastr Zadní Kopaniny, což je část, za kterou odpovídá úřad v Praze-Řeporyjích. O kousek dál se však za soutokem s Radotínským potokem voda dostává pod správu městské části Prahy 16, se sídlem v Radotíně.

Na úřadu městské části Praha-Řeporyje nechce vedoucí hospodářsko-správního oddělení Lenka Bártová o věci „ani slyšet” a písemně nám ve vší slušnosti sděluje: „S Vaším dotazem se, prosím, obraťte na příslušné správce – Technickou správu komunikací, případně Lesy hlavního města Prahy.“

Považujeme to za dobrý nápad, a tak se obracíme na tiskovou mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barboru Liškovou se stejným dotazem. I z fotografie je patrné, že místní asfaltová komunikace je skutečně závislá na tom, zda koryto zůstane pro vodu průchodné a pevná svodidla stojí na samotné hraně nad potokem. Mělo by tedy být v zájmu TSK si svůj majetek chránit. Jenže možná není. Není tady ani zájem o zjištění stavu věci, jen suchá odpověď: „Správcem Radotínského potoka je Povodí Vltavy, státní podnik,“ uvádí v krátkém e-mailu Barbora Lišková.

Dotaz přepošleme

Mezitím se ozývá také úřad Prahy 16 z Radotína, a to e-mailem Lenky Hübnerové z oddělení životního prostředí tamního úřadu: „Povinností správce toků je provádět údržbu v souladu s právními předpisy, proto jsme se obrátili s Vaším dotazem na správce Radotínského potoka, kterým je Povodí Vltavy, státní podnik. Pouze upřesňujeme, že správcem Mlýnského potoka je společnost Lesy České republiky, Tyršova 1902, Benešov. Váš dotaz přepošleme též této společnosti Lesy ČR.“

Takže v tuto chvíli už víme, že zcela nelogicky je správcem Radotínského potoka Povodí Vltavy, zatímco správcem Mlýnského potoka je společnost Lesy České republiky, navíc se sídlem v Benešově. A to mluvíme o místech vzdálených od sebe maximálně 50 metrů.

Protože už dvě indicie nás vedou na Povodí Vltavy, obracíme se se svým dotazem přímo tam. Tiskový mluvčí Hugo Roldán okamžitě odpovídá: „Mlýnský potok je ve správě Magistrátu hlavního města Prahy. Na Radotínském potoce jsme prováděli údržbu v letech 2017 a 2018 a v roce 2017 jsme likvidovali i povodňovou škodu. Zde je na místě zmínit, že celá lokalita je nadnárodní přírodní památka, což do jisté míry údržbu komplikuje. Ideální by bylo, kdybyste měl nějakou fotografii z konkrétní lokality, abychom vše prověřili na místě v terénu.“

A nastalo ticho

Fotografie máme, a dokonce vyznačujeme i místo na mapě a vše posíláme obratem zpět. Stejně rychle přichází i odpověď: „Zjistili jsme, že tento úsek toku se Povodí Vltavy netýká. Jedná se o drobný vodní tok ve správě státního podniku Lesy ČR. V každém případě se na místo příští týden vypraví náš úsekový technik a prověří situaci na místě a následně vyrozumí státní podnik Lesy ČR,“ uvádí v e-mailu Hugo Roldán, tiskový mluvčí Povodí Vltavy.

Odpověď na otázku, kterou jsme pochopitelně i z redakce odeslali na státní podnik Lesy ČR, jsme však zatím neobdrželi.

Hledání pravdy a odpovědnosti se pohybuje v začarovaném kruhu. Stejně složité by pak bylo odstraňování škod a hledání viníka, protože případné přívalové vlně by stačilo posunout poražené stromy jen o pár metrů dál a už by se odpovědná organizace rázem vyměnila.

A přitom by stačilo tak málo. Uvědomit si, že kdo kmeny stromů do Mlýnského potoka porazí, tak je logicky musí i z koryta potoka odstranit. Káže to přirozeně selský rozum, ale to v tomto případě, zdá se, neplatí. 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných