Keltský hřbitov je naprosto výjimečný a odkazuje na historii Dolních Břežan

01. 06. 202420:31
Keltský hřbitov je naprosto výjimečný a odkazuje na historii Dolních Břežan
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Nová moderní zástavba Dolních Břežan. Jeden z důvodů proč se do obce stěhuje řada Pražáků.

REPORTÁŽ: Je to obec v těsné blízkosti metropole, leží sice už v okrese Praha-západ, ale díky své výhodné pozici zlákala řadu obyvatel hlavního města k tomu, aby změnili své bydliště. Mluvíme o Dolních Břežanech. Obci, která vstala jako bájný Fénix z popela.

Současné Dolní Břežany jsou ukázkou toho, jak lze vtisknout obci její specifickou tvář, když se obrátíte do historie a čerpáte z jejich dějin. Moderní ulice a náměstí Dolních Břežan vás taky přesvědčí o tom, jak důležité je užitné umění v ulicích města a jak tyto umělecké kousky dokážou pozvednout kvalitu bydlení. Procházka po Dolních Břežanech je pak také příkladem tvorby jednoho zahradního architekta s jasnou vizí a jasným plánem.

Kde začít? Protože se má člověk dívat na svět z výšky, aby víc pochopil a víc viděl, vydáme se nejprve na Kamínek. To je uměle vytvořený vrch ležící zhruba 500 metrů východně od centra Dolních Břežan. O pár metrů ale leží už v katastru sousední obce Zlatníky-Hodkovice.

Cesta na vrchol Kamínku, kudy každoročně vede cyklistický závod. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Samotný vrchol vystupuje zhruba 35 metrů nad reliéf okolní rovinaté krajiny. Už na první pohled je jasné, že kopec není přirozený, ale vznikl uměle. Postarala se o to v letech 2009-2015 navážka ze stavby Pražského okruhu.

Ti vnímavější z vás si mohli v minulých týdnech povšimnout, že otázka Kamínku se začala znovu přetřásat na stránkách sdělovacích prostředků. Starostovi Zlatníků-Hodkovic Jiřímu Rezkovi jeho oponenti začali vytýkat, že kopec vznikl bez stavebního povolení a je tedy i otázkou, co pod svým povrchem skrývá. Kauze se například věnoval web Seznam Zprávy.

Pro obyčejného turistu je však mnohem zajímavější fakt, že nahoře narazí na velmi atraktivní dřevěnou vyhlídkovou plošinu, která nabízí kruhový pohled do okolí. Oblíbili si ho i sportovci, a to zvláště cyklisté. Ti tu pořádají cyklistický závod do vrchu Eliminátor Kamínek, svědčí o tom i web obce Zlatníky-Hodkovice.

Vyhlídková dřevěná plošina na vrcholu Kamínku. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Představy starosty však byly mnohem velkolepější, protože podle webu Dolních Břežan se z Kamínku měla do budoucna stát i sjezdovka v těsné blízkosti hlavního města.

Dnes si ale musíme vystačit pouze s výhledem a malým kamenným „Stonehenge“ na samotném vrcholu. I tak je ale radost se podívat do okolí a zahlédnout známou siluetu Prahy.

Z vyhlídkového místa Kamínek nás pak povede zdejší cyklotrasa směrem do centra Dolních Břežan. Jejich historickou dominantou je budova místního zámku. Ve středověku tu stávala tvrz, jenže její historie skončila s rokem 1600, kdy na jejím místě vznikl renesanční zámek.

Kaple svaté Máří Magdalény byla k zámku v Dolních Břežanech přistavěna až na konci 19. století. Foto: Kamila Šedivá

Zhruba o dalších sto let později objekt zakoupil Ferdinand hrabě Khünburg a budova se dostala do vlastnictví pražského arcibiskupství, ve kterém zůstává až do dnešních dnů, nepočítáme-li období totalitních režimů. Historii zámku se věnuje i web obce Dolní Břežany.

Italské velvyslanectví a pendreky červených baretů

Arcibiskupové si k budově zámku nechali přistavět na konci 19. století budovu kaple svaté Máří Magdalény. Smůlou je, že dnes si místní i návštěvníci mohou zámek a kapli prohlížet pouze přes plot, protože arcibiskupství pronajalo zámek firmě, která zde provozuje luxusní hotel. Ta objekt i zahradu veřejnosti uzavřela, a to včetně poutního pramene svatého Vojtěcha.

V souvislosti se zámkem v Dolních Břežanech je potřeba zmínit i dvě další zajímavosti. Po vzniku samostatného Československého státu v roce 1918 si Italové za sídlo svého velvyslanectví vybrali právě budovu dolnobřežanského zámku.

Hyena je dílo sochaře Jana Dostála, vzniklo z kovových dílů a socha v Dolních Břežanech je zajímavá tím, že není povrchově uzavřená. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

V době komunistické totality už však zámek tak ušlechtilé uplatnění neměl. Byla tu ubytovna ozbrojených složek, takzvaných červených baretů, ti svými pendreky potlačili demonstrace ze 17. listopadu na Národní třídě.

Na komplex zámku pak ale navazují moderní budovy v Dolních Břežanech. Jedná se o moderní kancelářské a obytné objekty, které z metropole přilákaly řadu nových obyvatel.

Když se budeme vracet zpět od arcibiskupského zámku do moderního centra současných Dolních Břežan, pochopíme asi jediné negativum současné obce. I když je tu doprava řešena moderním a bezpečným kruhovým objezdem, jsou hlavní průjezdní tratě vedeny přímo přes srdce obce, což trochu kvalitu života snižuje.

Venkovní galerie Dolních Břežan

Nicméně místní radnice se to snažila vylepšit alespoň řadou uměleckých děl, které jsou rozmístěny v plenéru. Můžeme se tak radovat ze skutečně uměleckých kousků. Radnice ctila i materiálovou pestrost, a tak se tu můžeme setkat s uměleckými díly vyrobenými z oceli, litiny, sklolaminátu a betonu.

Keramické křeslo Alexandry Koláčkové v Dolních Břežanech. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Některé mají i užitnou hodnotu jako betonové křeslo Alexandry Koláčkové a její barevné stolky, které zdobí moderní obchodní nádvoří. Naproti tomu Chobotnice Viktora Paluše zdobí místní jezírko.

Umělecky nejzdařilejším dílem je ale ocelová Hyena Jana Dostála, která je vytvořena z rezavějících kovových dílů. Tato skulptura je náznaková, není povrchově uzavřená, a tak umožňuje návštěvníkům vnímat nejen vnější, ale i vnitřní strukturu díla.

Z Břežan ale zmizela zajímavá plastika z laminátu a oceli nazvaná Sladké sny, jejímž autorem byl Lukáš Rittstein. Můžeme jen doufat, že prochází nezbytnou údržbou a znovu se do Břežan vrátí a bude dál sloužit jako vděčný fotografický objekt turistů.

Plastika Sladké sny v Dolních Břežanech je dílem Lukáše Rittsteina a byla vytvořena z oceli a laminátu. Nyní však z Dolních Břežan zmizela. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Zmiňované obchodní nádvoří v moderní zástavbě je dnes zdrojem služeb, provozoven a obchodů pro Dolní Břežany. Najdeme tu řadu obchůdků a kaváren, z nichž je potřeba vyzvednout cukrárnu Bruno, která dokáže překvapit nabídkou služeb a laskomin. Místní však mají možnost navštívit i zdejší plavecký bazén, kadeřnictví nebo posilovnu.

Keltská historie i současnost

Toto moderní centrum přechází plynule v park, pod jehož vznikem je podepsán zahradní architekt Zdeněk Sendler. Ten si totiž uvědomil skutečnost, že díky oppidu Závist jsou Dolní Břežany známy svoji keltskou historií, a tu využil ke vzniku několika zelených ploch.

Keltský park je tou první. Málokdo by věřil tomu, že samotný park vznikl na místě původní skládky, jak píše web obce, a Sendler se tu nechal inspirovat orientací keltských oppid. Lokalitu tak vkusně doplňují kamenné kvádry, dřevěné trámy nebo keltský kříž.

Středobodem samotného parku je pak plastika Hnízdo, která podle Sendlera symbolizuje čtyři světové strany a čtyři roční období. Do středu parku vstupuje návštěvník přes symbolické brány, které oddělují vnější rušný a vnitřní klidný svět.

Z Keltského parku se pak necháme vést zdejší naučnou stezkou Dolní Břežany. Ta nás dovede zhruba po čtvrt hodině cesty ke zdejšímu hradišti ležícímu na kraji obce, to se historicky vymyká keltské historii.

Slované dohlíželi bedlivým okem

Jeho zdrobnělý název Hradišťátko dokonale naznačuje porovnání velikosti mezi tímto slovanským hradištěm a původním keltským hradištěm, které se nachází ještě západněji. To slovanské pochází z období knížat Boleslava I. a II. z první poloviny 11. století.

Hroby se na keltském hřbitově v Dolních Břežanech stávají součástí zelených ploch a vlastně celého parku. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

A kromě terénních valů zde už nic k vidění není. Snad jen místní studánka Jaromířka, o kterou se místní starají a která byla pro staré Slovany a jejich hradiště jediným zdrojem pitné vody. 

Hřbitov, který nebudete chtít opustit

Co je však mnohem zajímavější, je další dílo zahradního architekta Zdeňka Sendlera, které se nachází v blízkosti slovanského hradiště. Ten vytvořil na kraji obce Dolní Břežany unikátní a v českých podmínkách zcela výjimečný keltský hřbitov.

Předem je nutné upozornit, že se nejedná o žádné pohřebiště Keltů, ale pouze o moderní obecní hřbitov, kterému Zdeněk Sendler vtiskl pouze keltskou podobu. Jak toho dosáhl? V první řadě hřbitov plynule přechází do prostoru dalšího parku. Najdeme tu kamenné zídky s odpočívadly, habrové stěny i vysazené duby. Vše je pojato do oblouků a odkazuje ke keltské minulosti lokality. Nemůže chybět ani dvojitý sluneční kříž, tak typický pro keltskou kulturu. Místní hroby nejsou zpravidla ohraničeny a plynule splývají s místními trávníky.

I když by se mohlo zdát morbidní zvát někoho na hřbitov, je potřeba toto místo vidět. Může nám ukázat, jakým způsobem se může budoucnost českých hřbitovů ubírat. A výjimečnost a nádhera keltského hřbitova v Dolních Břežanech by se mohla stát inspirací pro další česká města a obce. Což potvrzuje i speciální architektonický web asb-portal.cz.

Odkrytá vrstva akropole v blízkosti rozhledny Závist v národní kulturní památce Hradiště Závist. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

V místě břežanského keltského hřbitova pak už opustíme zástavbu Dolních Břežan a po zdejší zelené a posléze žluté turistické stezce dojdeme k národní kulturní památce Hradiště Závist.

Největší keltské oppidum u nás

O tomto místě lze říct, že se jedná suverénně o zcela největší keltské oppidum na našem území. Těch najdeme v Čechách zhruba dvanáct a toto svoji velikostí nesnese srovnání s žádným jiným. Keltové si ho vybrali kvůli vynikající poloze. Z jedné strany je chráněno ostrými svahy nad Vltavou, z druhé strany prudkými svahy břežanské rokle, která vznikla geologicky takzvaným závistským přesmykem.

Výjimečnost lokality potvrzuje i fakt, že archeologické práce se zde prováděly už od 50. let 20. století až do 90. let. Potvrzuje to i web Národního památkového ústavu. Následně byla lokalita archeology opuštěna a rozvíjející se turistický ruch v oblasti působil devastaci vykopávek, a tak se odborníci rozhodli, že dojde k zakrytí vykopávek a přikrytí takzvanou signální vrstvou zeminy. Dnes se na závistské pláni nacházejí náletové rostliny a stromy, které dokázaly tuto planinu kolonizovat.

Z rozhledny Závist se nabízí unikátní výhled do kraje i na hlavní město. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Vyrostla zde ale rozhledna Závist, jejímž autorem je známý tvůrce dřevěných rozhleden Martin Rajniš. Z nejvyššího patra rozhledny se před vámi objeví nádherný výhled na metropoli. K tomu, abyste si ho užili, musíte vystoupat do výšky 24 metrů po 128 schodech dubového točitého schodiště. Více se můžete dozvědět na webu Dolních Břežan.

V závěru naší procházky se necháme vést žlutou turistickou stezkou, která nás přivede až k Arcibiskupskému altánu, který se nachází nad velice příkrým údolím řeky Vltavy.

Arcibiskupský altán v Dolních Břežanech. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Vy sem musíte přijít pěšky, dřívější arcibiskupové měli tu výhodu, že je sem jejich sedření služební vláčeli v nosítkách. I proto zde vznikla ojedinělá břeková alej, která vytyčuje poslední metry cesty z břežanského údolí k altánu. Od něj se pak můžeme nechat okouzlit doslova omračujícími pohledy na údolí řeky Vltavy, Zbraslav a Radotín.

Od altánu pak vede cesta prudce dolů a končí už na území metropole na železniční zastávce Praha-Zbraslav.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných