Konference rozšířila osvětu o vzdělávacím systému PBIS

28. 05. 202221:30

foto: Martin Vávra, PrahaIN.cz (stejně jako ostatní foto u článku)/Anna Kubíčková, Lenka Felcmanová a Klára Šimáčková Lauerenčíková

Na Staroměstském náměstí se ve čtvrtek konala První česká konference pozitivní podpory PBIS (Positive Behavioral Interventions and Supports), kterou organizovala Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Redakce PrahaIN.cz pochopitelně na akci nemohla chybět.

O co vlastně jde? Koncept PBIS spatřil světlo světa v osmdesátých letech 20. století ve Spojených státech amerických. Záměrem tohoto konceptu bylo změnit dosavadní přístup k chování žáků oproti zavedeným zvyklostem.

Tento nový přístup vycházel z výzkumů behaviorálních psychologů a z jejich předpokladů, že se žáci v každém okamžiku chovají tak, jak nejlépe dovedou. V lepším chování jim pak podle zjištěných poznatků mohou bránit zejména dva okruhy limitů, a to aktuální úroveň jejich sociálních a emočních dovedností, kterým lze děti učit stejně jako například čtení či psaní, druhým omezením je pak kvalita prostředí, kterou lze upravit formou preventivních a podpůrných opatření.

PBIS představuje komplexní systém podpory chování žáků. Respektuje přitom jejich individuální potřeby. Základem jsou tři úrovně podpory podle intenzity realizovaných forem intervence.

Koncept expandoval

Efektivita systému PBIS byla během třicetiletého vývoje ověřena celou řadou studií. V USA jej v současné době využívá přes 25 tisíc škol. Kromě toho je úspěšně zaveden také v Kanadě, Austrálii, Japonsku, Velké Británii, Nizozemsku, Německu či Tchaj-wanu. Po celém světě je nyní již 30 národních sítí PBIS.

Úvodního projevu se na čtvrteční konferenci ujala předsedkyně ČOSIV Klára Šimáčková Laurenčíková, jež byla nově jmenována do funkce zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Externě též přednáší na Katedře speciální pedagogiky Univerzity Karlovy. „Těší mě, že vás zaujal program této konference a věřím, že může přispět k intenzivnějšímu zájmu o kvalitu a otevřenost vzdělávacích systémů a rovněž o transformaci systémů péče o ohrožené,“ pronesla v rámci zahájení akce.

Mezi další vystupující pak patřila místopředsedkyně vzdělávání ČOSIV Lenka Felcmanová, jež také působí na Katedře speciální pedagogiky Univerzity Karlovy. Jejím hlavním oborem je problematika vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování. Následoval projev Anny Kubíčkové, absolventky speciální pedagogiky na Univerzitě Karlově, kde nyní pokračuje ve studiu doktorského programu ve stejném oboru.

V rámci tohoto studia realizuje projekt s názvem Speciálně pedagogická intervence v komplexní péči o duševní zdraví dětí. Absolvovala rovněž dvouměsíční stáž v USA, kde se účastnila školení a konferencí týkajících se implementačního rámce Pozitivní podpory chování PBIS. V ČOSIV potom působí v pozici expertky a koordinátorky projektu Škola pomáhá ohroženým dětem. V neposlední řadě je také členkou pracovní skupiny wellbeingu v rámci Partnerství 2030+ a aktivně působí na Katedře speciální pedagogiky na Univerzitě Karlově.

Zahraniční účast

Mezi další vystupující patřili ředitel michiganského Centra technické pomoci pro víceúrovňový systém podpory Steve Goodman, Michael Paal, jenž působí jako hostující profesor na univerzitě v německém Oldenburgu a taktéž výchovná poradkyně a učitelka na 2. stupni ZŠ Zeleneč Anna Preclíková.

Konference se z pozice návštěvníků zúčastnila široká škála učitelů a pedagogických pracovníků, kteří jistě budou chtít aplikovat nové poznatky do své práce.