foto: Petr Horálek, Slezská univerzita Opava (se svolením)/Maximum meteorického roje Orionid a prachu z Halleyovy komety zachycené v předcházejících letech nad vyhaslými sopkami na východním Slovensku v okolí Prešova.
Samotná kometa se objevila v blízkosti naší planety v roce 1986 a znovu jí uvidíme až v roce 2061. Kometa opisuje vesmírem eliptickou dráhu, kterou urazí za 75-76 let. I když pouhým okem můžeme většinou spatřit jen vlastní jádro samotné vlasatice, po celou svou dráhu za sebou zanechává stopy. A jednou za rok touto dráhou, která je zanesena úlomky z Halleyovy komety, prolétne po své dráze i naše planeta.
Ten čas, kdy Země vstoupí plně do dráhy stopám Halleyovy komety, nastane letos v sobotu 21. a v neděli 22. října. Nicméně pokud budeme mít dobré pozorovací místo, dostatečně velké štěstí, nezakrytou oblohu a dobré pozorovací zařízení, můžeme „prach“ z Halleyovy komety sledovat letos už od 2. října až do 7. listopadu.
Informace na svém webu zveřejnila Slezská univerzita v Opavě.
Ve výše zmiňovaný říjnový víkend však budou podmínky k pozorování naprosto nejlepší. Důvodem je skutečnost, že se Měsíc bude nacházet velmi nízko nad obzorem, bude v první čtvrti, a to znamená, že nebude příliš přesvěcovat oblohu. Měsíc také velmi brzy zapadne, a to už kolem půlnoci.
Prachu z Halleyovy komety se také někdy říká Orionidy, a to proto, že při pozorování v našich podmínkách vypadá prach, jako by vylétal ze souhvězdí Orionu a ještě přesněji přímo z jeho kyje.
Nejvhodnější dobou pro pozorování bude tedy čas po západu Měsíce zhruba krátce po půlnoci a až do doby, kdy začne obzor pomalu prosvěcovat vycházející Slunce, tedy do páté hodině ranní.
Specialitou Orionid (prachu z Halleyovy komety) je skutečnost, že tyto pozůstatky z průletu občas vytvoří celkem jasný meteor, takzvaný bolid. Ten je pak na obloze viditelný jako jasná „padající hvězda“. Výskyt bolidů nelze nikdy předpokládat dopředu a ani odborníci to nedokáží vystopovat. Je to takové překvapení na noční obloze.
Psali jsme
A opět je čas koukat na oblohu na zajímavé astrologické úkazy. Tentokrát jde o dvě viditelné planety – Mars a Venuši, které se budou…
Halleyova kometa byla poprvé pozorována při průletu kolem Země v roce 240 před naším letopočtem a už tehdy si ji všimli čínští astronomové. V roce 12 před naším letopočtem se ukázala znovu a bývá považována za jeden z pramenů biblického příběhu o Betlémské hvězdě.
Britové věří, že stojí za porážkou a smrtí krále Harolda II. Godwinsona, který zahynul v bitvě u Hastingsu v roce 1066, jen pár dní poté, co nebe rozzářila Halleyova kometa. Nejblíže k Zemi byla asi v roce 837, kdy minula naši planetu o 4,5 milionu kilometrů.
Při posledním pozorování v roce 1986 nebyla zcela dobře pozorovatelná, tak věřme, že její průlet kolem Země bude v roce 29. července 2061 mnohem povedenější. Komu se nebude líbit, může si pak počkat na 7. květen roku 2134.