foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Geologická lokalita PP Cihelna v Bažantnici v pražském Hloubětíně připomíná měsíční krajinu
Oranžová, černá, šedivá nebo fialová zem, výstupy hornin připomínající měsíční krajinu a stolová hora. Zdánlivě pustá a nehostinná lokalita, kde byste čekali, že za terénní vlnou vyjede měsíční vozítko. Jsme v Yellowstonském národním parku a cesta nás přišla na několik desítek tisíc korun. Omyl! Jsme téměř v centru Prahy a pokud vlastníte Lítačku, dostanete se tam zcela „zadarmo” .
Že netušíte, o čem mluvíme? A přitom se můžeme vsadit, že kolem tohoto místa jste prošli nebo projeli mnohokrát za svůj život. Když se blížíte k cíli, očekáváte spíš, že za rohem na vás vykoukne hlava dinosaura nebo jiná dávná prehistorická havěť.
Jenže místo toho se před vámi objeví Praha se svými výškovými domy, věžemi, branami a továrními komíny. Když budete dobře vnímat okolí, ve kterém se nacházíte, budete mít dojem, že metropoli pozorujete z povrchu Měsíce.
Unikát v srdci Hloubětína
Jenže tady jsme v Hloubětíně, na stejnojmennou stanici metra to máme odsud 15 minut pěší cesty a na tramvajovou zastávku Nový Hloubětín ještě o pět minut méně. Ještě blíž jezdí vlaky směrem na Lysou nad Labem, za zády nám přistávají letadla ve Kbelích a silniční průtahy v podobě ulic Kbelská a Novopacká máme doslova na dosah.
Je vůbec možné, že taková stolová hora existuje v Praze. Ano, jde o přírodní památku Cihelna v Bažantnici v Hloubětíně. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Přesto je tu zachováno místo, které si udrželo nenapodobitelnou přírodní podobu. Pokud si tu uspořádáte letní piknik, tak věřte, že nikdo z vašich známých nebude mít žádné podobné fotografie jako vy.
V přírodní památce Cihelna v Bažantnici, o které hovoříme, vystoupal na povrch skalní útvar, který postupem času silně zerodoval. Staletí na tom pracovaly silné větry, mrazy a dešťová voda, která zdejší skálu drolila, rozrušovala a smývala dolů.
Výjimečnosti prostředí si všimli už v 18. století lidé a zjišťovali po jakém netradičním materiálu tu jejich nohy šlapou. Brzy zjistili, že se jedná o sanytr. Chemicky je to vlastně sůl kyseliny dusičné. A ta se dá velmi široce využívat.
Rozebraná skála
V 18. století zdejší obyvatele zaujalo hlavně využití v oblasti válečnictví, sanytr je totiž nezbytnou součástí střelného prachu a signálních dýmovnic. Pokud bychom se chtěli zaměřit na jeho mírové využití, sanytr najde uplatnění jako dusíkaté hnojivo. Velké využití má ale i v potravinářství, kde se tato rychlosůl používá ke konzervaci a k uchování potravin. Její výhodou je například skutečnost, že potlačuje vznik a rozšiřování nebezpečného klobásového jedu botulotoxinu v masných výrobcích.
Tak tady chybí už jen hlava dinosaura. Tyto dva výchozy dominují přírodní památce Cihelna v Bažantnici v pražském Hloubětíně. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Nevýhodou hloubětínské lokality byla ale i skutečnost, že se tu na jednom místě zároveň nacházelo i vydatné ložisko kvalitních cihlářských hlín. A tak se do lokality z jedné strany zakusovaly lopaty sběračů sanytru a z druhé strany krumpáče dobyvatelů cihlářské suroviny. Během 19. století tak byla výrazná část dnešního unikátního místa odtěžena. Kdyby se tak nestalo, výhledy a zážitky by dnes na tomto místě byly ještě mnohem výraznější.
Záchrana přišla skoro pozdě
V polovině 20. století však bohudík lokalitě docházel postupně dech. Jak hlína, tak i chemický sanytr se daly dobývat mnohem efektivněji a snadněji na jiných místech, a tak se od zdejší těžby úplně ustoupilo. Naštěstí. Jenže místa v poměrně nepřístupném terénu využili ti, co se chtěli zbavit nepatřičného odpadu a vytvořili zde černou skládku. Na ní poukázali ochranáři až na konci 70. let a tehdy došlo k vyčištění celé oblasti.
Psali jsme
Je to výlet po místech, o kterých jen málokdo tuší, že existují. O to smutnější je fakt, že si toto místo neuvědomuje ani řada obyvatel hlavního…
Na místo nastoupili geologové a začali jásat. Objevili zde vrstvy z období křídy, ve kterých naprosto bezchybně zkameněli tehdejší zástupci rostlinné říše. Nadšení odborníků bylo veliké, protože se po Barrandovské skále jedná o jedno z nejvýraznějších nalezišť zkamenělin v metropoli.
Bylo tu objeveno i uhlí a porcelánové hlíny
Navíc podrobný průzkum prokázal i to, že se tu muselo nacházet pradávné mělké teplé jezero, protože v lokalitě byla objevena malá naleziště usazeného uhlí a kaolínu. A po nálezech zkamenělých rostlin došlo i k velkému překvapení, když se na svět prodraly i zkameněliny trilobitů a pradávných červů.
Toto místo je opravdu výjimečné. Díky tomu, že se zdejší skalní výchozy velmi snadno a rychle ohřívají, jedná se doslova o motýlí ráj. Stejně tak tu můžeme pozorovat řadu teplomilných živočichů, na které v Praze jen sotva narazíme, například užovku obojkovou.
Pro běžného návštěvníka bude mít však největší hodnotu unikátní a ničím nahraditelný výhled na Prahu. Cihelna v Bažantnici v Hloubětíně je tipem na naprosto neotřelý výlet.
Metropole viděná z vyhlídky v přírodní památce Cihelna v Bažantnici v devátém pražském obvodu vám nabídne pocit, že se na Prahu díváte z Měsíce. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Na závěr snad jen doporučení, abyste se na tato místa nevydávali za vlhkého počasí. Zdejší skalní výchozy mohou totiž značně klouzat.
A rozhodně zdejší lokalitu neničte a nic si z ní neodnášejte na památku. Jen tak si zachováme v metropoli jedinečnou ukázku „americké divočiny“. Koneckonců na dodržování pravidel pobytu často dohlížejí ochranářské hlídky.