foto: Adéla Houbová, PrahaIN.cz/Zeissův astrograf zvaný König v kopuli Štefánikovy hvězdárny
TISKOVÁ KONFERENCE: Po dvouleté opravě se do kopule Štefánikovy hvězdárny vrátil unikátní dvojitý Zeissův astrograf zvaný König. Kompletní renovaci si po sto letech zasloužil, prý aby sloužil ještě dalších sto let. Kromě dalekohledu představili zástupci hvězdárny také nově otevřenou expozici Návrat Krále, která s historií i současností přístroje seznamuje.
Za pomoci těžké techniky se největší pražský dalekohled König vrátil do kopule Štefánikovy hvězdárny začátkem dubna. Jeho kompletní renovace trvala dva roky. Asi 5,5 tuny vážící přístroj kvůli ní odcestoval až do německé Jeny. Tam byl do posledního šroubku rozebrán a po mechanické i optické stránce renovován. Díky tomu mohl vzniknout také velice přesný výkres pro jeho budoucí údržbu. V době jeho opravy se renovace dočkala také samotná kopule. Po širokou veřejnost bude výstava i kopule s legendárním přístrojem otevřena od soboty 4. května.
„Jestli věřím, že dalekohled opravdu vydrží dalších sto let bez generální úpravy? Nevím, ale každopádně věřím, že další generální opravu bude řešit až náš nástupce,“ zahájil prohlídku ve veselém duchu ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jakub Rozehnal. Vedoucí Štefánikovy hvězdárny Tomáš Prosecký ještě dodal, že se těší na další miliony návštěvníků, kteří budou opravený přístroj využívat.
Psali jsme
Od pondělí 29. dubna je na dva měsíce uzavřena ulice Havlíčkova. Z důvodu rekonstrukce tramvajové trati tudy neprojíždí tramvaje ani automobily,…
Výstava seznamuje s historií i současností přístroje
Prohlídka následně odstartovala přímo v malé výstavní místnosti. Expozice Návrat krále představuje jednak historii samotné hvězdárny, která je s dalekohledem spjata, ale poměrně podrobně i vlastní historii přístroje. Nabízí také jeho přesný výkres nebo krátké video z náročné instalace opraveného dalekohledu do kopule.
Štefánikova hvězdárna na Petříně využívá Zeissův astrograf jako hlavní dalekohled už od roku 1930. Historie přístroje přitom sahá ještě o 25 let dál. Název získal přístroj dle svého bývalého majitele, selenografa Königa, z jehož pozůstalosti byl v roce 1928 pro hvězdárnu zakoupen. Využíván je především pro návštěvníky, je prý pro ně ideální. Pro vědeckou činnost jsou dle slov vedoucího hvězdárny vhodnější menší přístroje.
„Ten stav, ve kterém je teď, pominu-li moderní záležitosti, které jsou tam přidané, typu chromosférický dalekohled a podobně, tak v podstatě ten König je ve stavu historickém, tedy tak jak vypadal,“ přiblížil Prosecký. Jak dále doplnil, renovace se týkala především mechanických částí.
Dvojitý Zeissův astrograf zvaný König. Foto: redakce PrahaIN.cz
Moderní dalekohledy by stejnou zátěž nevydržely
Hlavní předností sto let starého přístroje je jeho bytelnost. Jak se oba představitelé hvězdárny shodli, moderní dalekohledy by tak dlouhou a náročnou službu určitě nezvládly. „Jedná se o poctivou práci. Takže i to, že ten dalekohled vydržel zhruba milion návštěvníků svědčí o tom, že je vyroben velmi dobře. Neznám žádný v současné době sériově vyráběný dalekohled, který by takový provoz vydržel. To je i jeden z důvodů, proč se nám vyplatilo investovat částku, která by byla na pořízení třeba čtyř nebo pěti dalekohledů srovnatelného výkonu, ale s méně robustní konstrukcí,“ informoval Jakub Rozehnal. Moderní dalekohledy by se pak dle jeho slov musely měnit každých zhruba 6 až 8 let.
Pak se už celá delegace přesunula do kopule. I ta se dočkala renovace, novota z ní sálá na první pohled. Na zajímavé novinky upozornili přítomní pamětníci, kteří už při stoupání po schodech vzpomínali, že dnes už není nutné se sklánět, protože díky opravě zmizela snížená příčka před dveřmi. Zaujalo je také, že celý přístroj v kopuli se dá nově obejít dokola. Dříve to prý kvůli ukotvené tyči možné nebylo.
Tomáš Prosecký při předvádění projekční desky. Foto: redakce PrahaIN.cz
Pozorovat je možné slunce, měsíc i noční oblohu
Dalekohledem je možné pozorovat slunce. Normálním dalekohledem to možné není. Způsobů je hned několik, prvním z nich je využití projekční desky, která ukazuje sluneční kotouč se slunečními skvrnami. Druhým je helioskopický okulár, který sluneční světlo zeslabuje asi na 2 nebo 3 procenta původní intenzity, takže je bezpečné se do něj podívat okem. König je dále vybaven chromosferickým dalekohledem typu lunt, který je vhodný pro pozorování úplně jasné oblohy. Na tu jsme bohužel štěstí neměli.
„Jednoduchou výměnou okulárové hlavice můžeme pozorovat také večerní oblohu. Těch okulárů je víc, protože zvětšení dalekohledu je dané poměrem ohniskové vzdálenosti objektu a okuláru. Takže podle toho, jaký okulár si přestavíme, takové máme zvětšení od asi 80násobného po zhruba 330násobné. Na měsíc se hodí také širokoúhlý okulár,“ předvedl vedoucí Štefánikovy hvězdárny Tomáš Prosecký.
Ukázal také možnosti otevírání, zavírání a otáčení samotné kopule a její noční osvětlení. Pro to se používá červené světlo, díky kterému prý lidské oko ve tmě lépe vidí. Závěr prohlídky se nesl v duchu honby za sluncem. Zatažená obloha totiž zcela neumožnila využít veškerý potenciál přístroje, který může sloužit i jako objektiv fotoaparátu.