foto: Se svolením Florenc 21 (stejně jako ostatní snímky v článku)/Jeden z vizuálů urbanistické skupiny, jejíž návrh nás nadchl. Ostatní najdete v článku.
VIZUÁLY V úterý 16. listopadu byly zveřejněny návrhy mezinárodních urbanistických týmů vyzvaných do soutěže Florenc 21 na území mezi Masarykovým nádražím a Florencí. Brzy z nich vybere porota vítěze. O soutěži jsme již psali. O koncepci řešení klíčového rozvojového území v centru Prahy tak bude rozhodnuto. „Veřejnost má možnost se k návrhům vyjádřit – ale pouze do 25. listopadu. S návrhy se mohla veřejnost seznámit buď na výstavě v Institutu a plánování a rozvoje, anebo na webu soutěže Florenc 21. Veřejnost se sice k těmto návrhům může vyjádřit, ale pouze do 25. listopadu, tedy zítřka, navíc jen ke třem návrhům, které postoupily do finále,“ kritizují postup magistrátu ekologové ze známé neziskové organizace Arnika, která od roku 2001 spojuje lidi usilující o lepší životní prostředí.
Než se dostaneme k dalším námitkám ekologů, které, a na to je nutné upozornit, znějí velmi rozumně, musíme říci, že jsme mezi třemi finálovými návrhy nalezli jeden, do něhož jsme se doslova zamilovali. Jde o návrh skupiny DE ARCHITEKTEN CIE., M2AU, LOLA LANDSCAPE ARCHITECTS (za De Architekten Cie. jsou to Branimir Medić, Igor Sladoljev a Stefano Lombardi; za M2AU pak Linda Obršálová, Daniel Struhařík, Filip Musálek, Václav Mihola a David Helešic; a za Lola Landscape Architects Peter Veenstra, Artur Boreiszo, Fanny Genti, Nerea Diciena, Roberto Coccia). Pochopitelně nerozumíme architektonickým studiím a plánům, zato nás zaujaly vizualizace. Než vám je předvedeme, ukážeme jednu z vizualizací konkurence, skupiny UNIT ARCHITEKTI, A69 – ARCHITEKTI, MARKO&PLACEMAKERS, jejímiž členy jsou čeští architekti bez zahraniční účasti. Proč? Neboť ukazuje místní ´tradiční´, nudnou moderní architekturu, kterou najdeme všude:
Tuto architekturu, dle našeho názoru, najdeme všude, jsou to takové inovované paneláky...
Psali jsme
V rámci veřejné konzultace se může kdokoliv vyjádřit k budoucí podobě Florence. Komentář lze podat do 25. listopadu. Všechny připomínky poté…
Spousta stromů a kytek, vodní schody, nádrže, sochy, zelené střechy i terasy
A nyní vám předvedeme to, co nás tak zaujalo (popisků k některým vizuálům netřeba, architekti povětšinou na své počítačem vytvořené vizuály napsali, co na nich je):
Vodní kanál a osvětlený mostek
Pohled z muzea na Vítkov
Co ještě vadí ekologům
„Komentáře pak musí vkládat prostřednictvím formulářů na webu soutěže a to neanonymně, komentáře se mají týkat jednotlivých odborných témat a občané se musí sami seznámit se soutěžními návrhy i zadáním soutěže. „Participace, která byla městem k soutěži slibována, musí vypadat jinak. Není možné po běžných občanech chtít, aby si sami prostudovali odborné návrhy a posoudili je. Občané by měli být vyslechnuti např. v rámci moderované diskuze a za pomoci odborníků na participaci by měly být jejich názory předloženy organizátorům soutěže a porotě,” upozorňuje dále Anna Vinklárková z Arniky.
Zapojení veřejnosti tak opět probíhá poněkud nešťastným způsobem a ve velmi krátké časové lhůtě jako na jaře tohoto roku, kdy veřejnost mohla hodnotit současný stav území. Obdobný průběh měla také tzv. konzultační skupina, do níž byla přizvána i Arnika. „Dostali jsme pouhých pět dní přes víkend na to, abychom se vyjádřili k zadání soutěže a více než stostránkovému dokumentu s názvem informace o území. Naše připomínky stejně zapracovány nebyly a ani jsme nedostali možnost se ke způsobu jejich vypořádání vyjádřit,” vysvětluje Anna Vinklárková.
Soutěž vypsala Penta a ČSAD, nikoli město
Arnika pokračuje: „Spěch je pravděpodobně daný napjatým časovým harmonogramem, neboť vypisovatelem soutěže není město, ale soukromý sektor (Penta a ČSAD). Tím si město svázalo ruce, protože základní parametry soutěže, jako jsou kapacity území a funkční využití, určil developer. Město tak promarnilo příležitost najít a prosadit svou vizi rozvoje území (např. umístit budovu magistrátu či jinou veřejnou funkci na Florenci) a přenechalo odpovědnost za zásadní rozhodnutí o klíčovém rozvojovém území Prahy na porotě soutěže.
Přestože jsou základní parametry soutěže zatíženy skutečností, kdo je jejím vypisovatelem, je nutné ocenit, že se nepostupuje podle původní územní studie (původní územní studii tohoto území zpracovávali Cigler architekti, kteří pracují zároveň pro Pentu, a podle které původně měla probíhat změna UP a mělo se následně stavět; po velké kritice se nakonec město domluvilo s developery a zorganizovali novou soutěž). Zorganizování mezinárodní urbanistické soutěže umožnilo, aby vedení města získalo vhled, jak se transformace podobně složitých území řeší v zahraničí. Mezinárodní odborníci nastavili vedení města zrcadlo, že jeho v podstatě jediný vstupní požadavek o minimálně 40% podílu bydlení v území, je nedostatečný. Dotazy zahraničních urbanistů, jaký je plánovaný podíl developerských bytů, městských bytů a finančně dostupných bytů (např. družstevních) zůstaly nezodpovězeny s tím, že pozemky jsou v soukromém vlastnictví. Obdobná absence jasného názoru města panovala rovněž ohledně otázky budoucnosti magistrály. Zahraniční odborníci zdůrazňovali, že není možné ignorovat dopady ´dálnice´ v centru na své okolí a na lidské zdraví, a že je nutné mít odvahu učinit politické rozhodnutí a magistrálu zklidnit. Ukazuje se tak, že řada věcí, které jsou v Evropě standardem, jsou u nás řešeny prioritizací soukromého sektoru, nebo nejsou díky pasivitě samosprávy a její neochotě regulovat soukromý sektor řešeny vůbec.“
Pochybnosti o tom, CO nakonec vznikne
Arnika dále sdělila: „Pravděpodobně se nemusíme obávat, že v území vznikne developerská zástavba podle vybraného vítězného návrhu. Zásadní otázkou ovšem zůstává, jestli se vedení města postaví k věci čelem a začne účinně vymáhat po developerech podíl bytů pro město za nákladovou cenu či konečně humanizovat magistrálu. Vzhledem k tomu, že ocelová konstrukce v celém jejím úseku od kolejiště Masarykova nádraží až po Hlávkův most je v dožilém stavu, bylo by dobré tuto příležitost využít.“ To nás zaujalo, negativně, a proto jsme se zeptali, proč mají ekologové pocit, že se nebude stavět podle vybraného návrhu.
Tisková mluvčí Arniky Ing. Kristýna Dušák nám to osvětlila: „Nepochybujeme o tom, že vznikne výstavba - developeři domy postaví (ve chvíli, kdy je schválena změna územního plánu, mohou si developeři žádat o jednotlivá územní rozhodnutí), pochybujeme ale o tom, jestli město bude ochotno a schopno transformovat magistrálu či revitalizovat park - toto není podmínkou, aby mohli developeři stavět. A vzhledem k přetrvávající neochotě města tyto problémy aktivně řešit, je velmi pravděpodobná varianta, že budou vystavěny jednotlivé domy, ale jinak se nic nezmění. Čili nebude naplněna urbanistická koncepce prezentovaná soutěžními návrhy,“ řekla pro PrahuIn.cz. Což je alarmující, obzvláště když je v soutěži taková krása, jak ta „rajská zahrada na Florenci“, jak jsme ji nazvali a vizuály prezentovali… Situaci budeme dále sledovat.