Kropit město je důležité, uvedla odbornice

Trendy se mění ve všech oblastech našeho života a nejinak je tomu ve veřejné správě. To, co bylo ještě před pár lety standardem, leckdy neplatí. Vidět je to například v péči o městskou zeleň, ale také v případě kropení.

Ještě před pár lety bylo běžné, že se městská zeleň pravidelně sekala, dnes se k tomuto tématu přistupuje jinak. Nesekání je ekologické, vyšší tráva poskytuje úkryt hmyzu, lépe se v ní zadržuje voda. Nicméně pokud se nechá přerůst a neudržuje se vůbec, výsledek ne vždy odpovídá kýženému cíli.

Není tak už výjimkou, že například na Čechově náměstí roste místo rozkvetlé louky pole s obilím. Nejedná se ale o jedinou obilnici. Podobně to vypadá po celé Praze 10, a přibyly i další městské části.

Péče o zeleň. Místo lučního kvití se na Čehochově náměstí nachází obilí. Které se šíří do dalších městských částí. Zdroj: Redakce PrahaIN.cz

Podobná změna kurzu přišla i v kropení ulic. Podle Technické správy komunikací (TSK), která kropení ulici objednává u Pražských služeb, v roce 2017 vyjely poprvé kropící vozy již 29. května, naposledy pak 3. srpna a v provozu byly celkem šestnáct dní. O rok později proběhlo první kropení 28. května a poslední 23. srpna, celkem 38 dní. Počet kropení poklesl v letech covidové pandemie, kdy podle statistik proběhly čtyři „kropící” výjezdy.

Minulý rok se jednalo o pouhých 13 výjezdů.

Kropení podle náměstkyně Komrskové

V srpnu letošního roku se kropení věnovala i média. Objevila se kritika nízkého počtu výjezdů vzhledem k úmorným horkům, která hlavní město sužovala.

Magistrátní náměstkyně pro životní prostředí Jana Komrsková (Piráti) na svém facebookovém profilu 25. srpna uvedla, že vozy od 9. července vyjely čtyřikrát. „Ulice potřebují v extrémních vedrech ochladit, to je jasné. Samotné kropení ale nemá na jejich ochlazení prakticky žádný vliv. Preferujeme dlouhodobá, funkční a udržitelná řešení před plošným kropením, které se mnohdy rovná spíš vylévání milionů korun na ulici. Voda je navíc vzácná komodita, se kterou by se nemělo zbytečně plýtvat,” vysvětlovala.

 V roce 2019 ale uvedlo TSK trošku něco jiného: „Kropení – mlžení nejen osvěžuje klima ve městech, ale zejména snižuje prašnost a intenzitu přízemního ozónu.”

Podle Komrskové si lidé na kropení stěžují. Upozorňují prý také na možné plýtvání pitnou vodou. Pravdou je, že ke kropení se opravdu využívala voda pitná, a to kvůli zdravotním a hygienickým důvodům, vodu totiž kropící vozy stříkají na lidi, ale i na zvířata. Mluví se ale o tom, že by se pro kropení ulic mohla využívat průsaková voda, rezervoáry jsou například na Uhelném trhu, ale také na Praze 3. 

Splach vozovek?

Denní spotřeba vody se pohybuje okolo 660 m3, jeden kropící vůz na jedno naplnění (5-10 m3 dle specifikace) ovšem osvěží ulice o průměrné délce 17 kilometrů.

V roce 2019 stál jeden den kropení 868.766 korun bez DPH.

Místo kropení je podle Komrskové lepší tlakový splach vozovek, ten prý lépe odstraňuje nečistoty a zdroje prašnosti z vozovek. Podobné vyjádření poskytla webu iDnes.cz i tisková mluvčí TSK Barbora Lišková: „Absencí plošného kropení – mlžení v horkých dnech reagujeme i na opakované stížnosti občanů, kteří upozorňují na možné plýtvání pitné vody v dobách extrémního sucha.“ Podle statistik Státního zdravotního ústavu z roku 2019 ale v Praze předčasně zemře v důsledku znečištění ovzduší částicemi PM10 přes 400 lidí ročně.  A právě kropení a mlžení má - jak dříve ve svých zprávách uvádělo i TSK - pomáhat ve snižování prašnosti a přízemního ozónu. 

Na názor ohledně kropících vozů jsme se ve středu ptali bývalé radní, která měla pod palcem životní prostředí, a současné starostky Slivence Jany Plamínkové (STAN). Na naše dotazy ale kvůli zdravotní indispozici nemohla odpovědět.

Odbornice kropení schvaluje

Odpověděla nám ale Helena Kazmarová ze Státního zdravotního ústavu. Je vedoucí odborného pracoviště Centra zdraví a životního prostředí. Ptali jsme se, zda kropení má smysl. 

„Kropicí vozy, respektive jejich nasazení má samozřejmě stále svůj smysl. I když je efekt kropení na znečištění ovzduší či prašnost víceméně dočasný a lokální (například v kapičkách vody zachycené prachové částice se sice krátkodobě usadí, ale zůstávají v prostředí a po odpaření vody podléhají dalšímu zvíření), primárním cílem bylo vždy osvěžení v letních parnech v městských aglomeracích a zchlazení povrchů komunikací. A to, i když také krátkodobě a lokálně, fungovalo, respektive stále funguje. Ke snížení prašnosti je vždy potřeba částice z prostředí odstranit, tedy nejen pokropit, ale i zamést a podobně,” vysvětlila nám. 

Ke kropení v letošních horkých dnech nakonec přistoupila mimo „systém” Praha 1.

„Máme právo na město, které je třeba ochlazovat, se to dnes podařilo, i když zkrápění ulic považujeme za nesystémové krajní řešení v případech dnů s tropickými teplotami. Na systémovém řešení výsadby nových i náhradních stromů, které poskytují přirozený stín a podílejí se na ochlazování města, nebo zprovozňování nefunkčních kašen, pítek a fontán neustále pracujeme,” stojí v prohlášení Rezidentů 1, které uveřejnili na svém facebookovém profilu.

Mlžítka a další

Podle radní Komrskové jsou lepší dlouhodobá, funkční a udržitelná řešení. A potvrzujeme, že ve městě se objevují nová pítka, mlžítka, kašny, vodní prvky. Obnovují se vodní plochy. Skvělým příkladem je park Stromovka se svými rybníky, fontána v sadech Svatopluka Čecha, vodní prvek přímo na Václavském náměstí a mnoho dalších. Horko v ulicích se ale zatím zkrotit nepodařilo.

Dlouhodobě se mluví o výsadbě nových stromů, ale jak redakce během letošního léta několikrát na sociálních sítích zaznamenala a sami jsme několikrát viděli na vlastní oči, systém pokulhává. Stromy se sice vysadí, chybí ale následná zálivka a zeleň usychá.

„V tomto volebním období ostatně dosázíme 1 milion stromů. Všichni totiž chceme Prahu, kde se dobře žije a kde se dá plnohodnotně fungovat navzdory citelné klimatické změně, ovšem řízenou logicky a udržitelně bez plýtvání zdroji,” uvedla Komrsková na svém facebookovém profilu.

Náměstkyni jsme oslovili s dotazy, kdy budou dlouhodobá, udržitelná opatření, o kterých ve svém příspěvku psala, zavedena v praxi. A zda bude i v příštích letech platit politika minimálního kropení. Ptali jsme se také na to, jaké opatření bude zavedeno, aby nově vysazené stromy neusychaly. Po tři dny na dotazy nereagovala.