foto: Archív letiště Praha, se svolením/Tým Biologické ochrany v akci
Vycvičit a do služby na letišti perfektně připravit dravého ptáka, to od sokolníků vyžaduje dokonalé znalosti, zkušenosti a cit. Každý cvičitel ale především musí disponovat velkou dávkou klidu. „Nejdůležitějším pomocníkem každého sokolníka je trpělivost. Ke každému druhu ptáků musí být odlišný přístup. Výcvik menších ptáků, jako je například krahujec, který váží okolo dvaceti deka, je přibližně čtrnáct dní. Připravit středně velkého dravce, například sokola (váha jeden kilogram), trvá přibližně měsíc,“ řekl naší redakci supervizor sokolníků Jan Kobiela.
„Největšími ptáky v naší jednotce jsou orli skalní. Jsou to nádherní, mohutní ptáci, kteří váží téměř čtyři kilogramy. Jde o krásné a citlivé bytosti a délka jejich výcviku záleží na šikovnosti sokolníka. Většinou jsou připraveni na službu do dvou měsíců,“ vysvětlil Kobiela.
Pro všechny dravé ptáky platí, že do služby mohou zamířit v okamžiku, kdy se dostanou do perfektní kondice. Proto procházejí pravidelným veterinárním vyšetřením a kontrolou. Během výcviku jim narůstají svaly a zvýší se jejich celková kondice. Teprve potom jsou připraveni kroužit nad letištěm i půl hodiny.
„Přibližně po měsíci od nástupu do služby mají první úlovky,“ upozorňuje supervizor.
Jídelníček pro dravce: křepelky, kuřata, králíci
Dokonalou kondici dravých ptáků pomáhá udržovat jídelníček, který se svým složením musí podobat přírodní potravě. Ptáci proto nesmí dostat vepřové nebo hovězí maso.
„Pro všechny ptáky bez rozdílu připravujeme přirozenou potravu. Musí dostat pouze maso, které by ulovili ve volné přírodě. Prase nebo krávu dravec neuloví. Na tyto druhy masa není jejich organismus uzpůsoben a jejich konzumace by je mohla zabít. Dostávají pouze to, co by sami ulovili v přírodě. Králíky, morčata, potkany, křepelky a kuřata. Svůj díl samozřejmě dostávají i ze svých úlovků. Maso musí být v perfektním stavu,“ zdůraznil Jan Kobiela.
Okamžik, kdy létající příslušník týmu odchází do penze, musí odhadnout sokolník, pod jehož velení dravec patří. U každého druhu jde o jinou délku. Menší ptáci slouží okolo dvanácti let, středně velcí sokoli mohou být ve službě o osm let déle.
Nejstarším sloužícím ptákem je orel skalní, který slouží už dvacet let.
„Jiné je to u psů. Máme smečku ohařů, což je známé lovecké plemeno a jejich práce psy velmi baví. Je to jejich život. Většinou slouží okolo jedenácti let,“ vysvětlil supervizor serveru PrahaIN.cz.
Letištní hlídka. Foto: Letiště Václava Havla, se svolením
Sokolníci jsou tak trochu zvláštní lidé
Pro práci s živými zvířaty musí mít člověk jisté předpoklady. Například trpělivost a cit. Tyto vlastnosti lze pozorovat i příslušníků týmu Biologické ochrany letiště, kteří s vycvičenými psy a dravci pracují mnoho let.
Jak říká manažer týmu Jan Kadlec, jde o lidi, kteří jsou tak trochu jiní.
„Všichni mají zkoušky ze sokolnictví a z myslivosti. Jsou to lidé úzce spjatí s přírodou. Myslí a chovají se tak trochu jinak, než jsme zvyklí u běžné populace. Prací žijí naplno a možná i proto u nás téměř nedochází k fluktuaci. Někteří členové mého týmu už zde pracují třicet let. Včetně mě,“ prozradil Jan Kadlec.
|
Při ochraně Letiště Václava Havla jsou používány i další metody takzvaného aktivního odplašování:
- Použití pyrotechniky: výstražná střelba za použití šrapnelových nebo poplašných nábojů, metoda vhodná na hejna nebo na více jedinců určitých druhů.
- Akustickým plašičem namontovaným na vozidle: metoda používající tísňové volání ptáků při zpozorování svého přirozeného predátora. Ptáci však reagují různě. Odletí, krouží okolo zdroje zvuku nebo přistávají na zem a zkoumají, kde je hrozba. Efektivní je zejména při spojení s vizuální referencí skutečného nebo virtuálního dravce či mrtvé kořisti (může být jen model, podobizna), ostatní pak opouští oblast.
- Střelbou z loveckých zbraní.
- Vycvičenými loveckými psy a sokolnicky vedenými dravci: metoda využívající plašícího efektu dravce jako přirozeného nepřítele všech ptáků a volně žijících zvířat, nejúčinnější metoda vyrušování zvěře.
- Plašení s dravcem na koni: metoda, kterou je možné použít pouze mimo areál letiště.
- Plašení vozidlem nebo fyzickou přítomností.
- Odchyt ptactva nebo savců: umísťování pastí v blízkosti pohybové plochy za účelem eliminace savců – zajíců, lišek atd.
- Odchyt pomocí vystřelovacích sítí, rukávců.
Zdroj: Letiště Václava Havla pro PrahaIN.cz
|