foto: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz/Holub, ilustrační foto
ROZHOVOR: Server PrahaIN.cz se dlouhodobě věnuje cenám potravin. Během této doby narazil na skutečnou lahůdku pro ty, kteří nevědí, co s penězi. Při zájmu o hospodaření hlavního města v oblasti ochrany živočichů jsme totiž objevili naprosto neuvěřitelný údaj.
Hodnocení činnosti pražské záchranné stanice lze nahlížet z mnoha úhlů a jeden z nich jsme si zvolili i my. Vedle celé řady záslužných zásahů a péče o téměř unikátní druhy z pohledu velkoměstských lokalit, kdy byli vůbec poprvé v historii stanice přijati například orlovec říční, slučka malá, čáp černý či netopýr stromový, ošetřili pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy v roce 2025 celkem 2013 holubů domácích. V loňském roce to bylo 1530 jedinců.
Mezi pražskými zastupiteli zřejmě nenajdeme většího zastánce regulace holubí populace než předsedkyni Výboru pro životní prostředí, veřejný prostor a pohřebnictví Lucii Kubesa (ODS). Jak se dívá na uvedená čísla?
„Je určitě skvělé, že se podařilo zachránit tak vzácné živočichy. Nárůst počtu zachráněných holubů domácích je ale podle mě spíš paradox. Na jedné straně vynakládáme značné prostředky na provoz městských holubníků, které mají sloužit ke snižování jejich populace, a na druhé straně další peníze na ošetřování zraněných holubů, kteří jsou následně vypouštěni zpět do města. A to vše v situaci, kdy nemáme dostatek financí na potřeby obyvatel Prahy. Peníze nám akutně chybí například v sociálních službách, ale zdaleka nejen tam,“ uvedla.
V minulých letech redakce zaznamenala její kritické hodnocení efektivity městského holubníku nedaleko pražského magistrátu. Jak vypadá situace za rok 2025, dochází ke zlepšení?
Vysoké náklady
„Jedno holubí vejce za čtyři stovky mi opravdu radost nedělá. Když vycházím z předchozích let, kdy měsíční náklady činily zhruba 10 tisíc korun, pak něco málo přes 300 odebraných vajec v roce 2025 znamená cenu jednoho vejce okolo 400 korun. To není ani jedno vejce denně,“ uvedla Kubesa.
„O efektivitě holubníků vzhledem k nákladům se diskutuje napříč republikou a z mého pohledu je poměr cena - výkon tristní. Celé to začíná být trochu postavené na hlavu. Nevěřila jsem vlastním uším, když mi svědek popisoval situaci, kdy samice krahujce ulovila holuba a chystala se ho na zemi sežrat, ale objevila se ‚statečná občanka‘, která dravci holuba vyrvala z pařátů a odvezla ho do záchranné stanice.“
Zjistili jsme také, že výstavba městských holubníků z veřejných rozpočtů se napříč republikou stává velmi výnosným byznysem. Jejich pořizovací cena dnes běžně přesahuje půl milionu korun, což oprávněně vyvolává pochybnosti o efektivitě vynakládání veřejných prostředků.
„V Plzni dokonce cena překročila 600 tisíc korun, a to i přesto, že si tamní primátor současně stěžoval na nedostatek peněz na zajištění bezpečnosti obyvatel. Situace je tedy velmi podobná té pražské. Možná by si politici měli lépe stanovovat priority. Osobně se domnívám, že rozšiřování kapacit domovů pro seniory, výstavba nových zařízení a péče o jejich zaměstnance jsou mnohem důležitější než budování jakýchsi hotelů, kde krmíme holuby. Neuspokojuje mě ani argument, že bylo z holubníku odstraněno 680 kilogramů trusu, navíc za cenu řešení nemocí, jako jsou toxoplazmóza, salmonelóza či psitakóza. Tyto choroby zmiňuji hlavně proto, že se na mě často vrhají samozvané odbornice z takzvané holubí letky, které tvrdí, že holubi v Praze jsou zcela zdraví,“ uzavřela zastupitelka.