Magické pětikostelí: kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce

18. 04. 202221:30
Magické pětikostelí: kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce
foto: Nový Fénix/Magiské pětikostelí v Praze

Dalším z kostelů, které tvoří pražské pětikostelí, magické místo s kostely uskupenými do rovnoramenného kříže, je kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce.

Pravděpodobně prvním místem, kde byl uctíván Jan Nepomucký, bylo místo ve vinici nad Emauzami, kde byla ukryta jeho modla. Tu tam instalovali a scházeli se u ní jeho první skalní „fanoušci“. Roku 1697 zde 16. 5. vysvětili jeho první kapli.

Při kapli, v níž vykonávali duchovní správu servité z novoměstského konventu na Slupi nebo-li Na trávníčku, vzniklo poloilegální Bratrstvo ku cti Jana z Nepomuku pod ochranou Panny Marie. Toto bratrstvo iniciovalo stavbu kostela, který jim ale konsistoř nepovolila. V roce 1709 byly položeny základy, ale na příkaz konsistoře byla stavba zakonzervována. Svatořečení se plánují na dlouhou dobu dopředu, někdy i stovky let.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce

V onom roce již všichni dobře věděli, že politika uspíší Nepomuckého svatořečení. Tak se stalo v roce 1729 a následně v srpnu 1730 byl již oficiálně položen základní kámen kostela. Původním autorem projektu byl pravděpodobně Pavel Ignác Bayer, tvůrce jedné z nejzáhadnějších českých kašen, která je na nádvoří zámku v Třeboni. Protože už byl Nepomucký „oficiálním a úředně církevně schváleným světcem“, tak byly na stavbu i větší finanční prostředky. Tak se stalo, že byl povolán největší mistr ze všech žijících architektů té doby, Kilián Ignác Dientzenhofer.

Pátý syn

Architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer byl pátým synem stavitele Kryštofa Dientzenhofera. Byl to nejen velmi vzdělaný, ale také vnímavý a inteligentní člověk. Během svých studií se seznámil se Santinim, kterého nejen obdivoval, ale také velmi pravděpodobně (jako jeden z mála) pochopil.

K. I. Dientzenhofer byl jedním z velmi mála lidí, kteří pochopili posvátnou geometrii a princip tvarového zářiče. Kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce je zřejmě tou jeho nejvíce „Santiniovskou“ stavbou vůbec. Vlastní stavba kostela byla dokončena roku 1738. Ústřední prostor ve tvaru oktagonu, konvexně zprohýbané stěny a nakoso svírající dynamicky vypouklé průčelí, jakoby suverénně z pera samotného Santiniho vzešly. Tento nadčasový sakrální prostor do jisté míry tlumí vlastní skrytý negativní účel stavby.

Zloděj energie

Kostel byl úmyslně postaven na pětikostelním rameni, které jde od sv. Apolináře do kostela Panny Marie, sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa, aby odtud „odsával“ energii. Stojí přímo na energetické linii před Emauzy, na kterou je napojen.

Na konci roku 2016 v Praze vznikla německá římskokatolická farnost a kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce se stal jejím farním kostelem. Oficiálním důvodem zřízení farnosti je „růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého národa v hlavním městě“.

Tedy přímo naproti slovanskému chrámu si postavila hlavní stan německá římskokatolická farnost, která se netají svým rozporuplným názorem na Benešovy dekrety... Je příznačné až symbolické, že dnešní vstup do kostela vede z Karlova náměstí vedle Faustova domu.

Bazilika sv. Petra a Pavla

živel: vzduch
adresa: Štulcova ul.

Tento chrám byl založen českým králem Vratislavem II. kolem roku 1070. Kapitulní a farní kostel byl roku 1088 zasvěcený sv. Petrovi a v dalších letech se k němu přifařil ještě sv. Pavel. V roce 1129 byl rozšířen a dostalo se mu vnitřní výmalby. V roce 1149 však vyhořel a následné opravy se táhly desítky let.

Eliška Přemyslovna roku 1330 rozhodla o jeho gotické přestavbě a kostel se tím prodloužil na 110 metrů a stal se tak největším kostelem v Praze. Karel IV. v roce 1369 inicioval znovu přestavbu, která byla již vrcholně gotická. Vzniklo zde také trojlodí s krátkým presbytářem, bočními kaplemi i s předsíní. Karel IV. přestavěl celý komplex na Vyšehradě na kamennou pevnost a hradbami ji připojil k Novému Městu Pražskému, nebo-li k Novému Jerusalemu.

V letech 1708–1711 se dostává ke slovu Santini, kterému zde s barokními úpravami pomáhá jeho nejlepší žák a přítel František Maxmilián Kaňka. Bohužel však zřejmě veškerou jejich práci zničila regotizace v letech 1885–1903. Tak se nám z období baroka dochovalo jen 7 obrazů v bočních kaplích od Karla Škréty. Celý kostel se zatím naposledy rekonstruoval v letech 1979–1994. Roku 2001 dostal zajímavou zvonkohru, která má 14 zvonů a hraje 44 skladeb. Hraje vždy od 9:00 do 21:00 hodin několik minut před celou, aby se nekryla s hodinovým bimbáním zvonů. V roce 2003 ho papež Jan Pavel II. povýšil na papežskou baziliku minor.

Souvislost s pětikostelím

Karel IV. začlenil tento kostel do energetické sítě, která má jiný účel, než pětikostelí, ale kostel sv. Kateřiny je také jeho součástí. Tedy kostel sv. Kateřiny a sv. Petra a Pavla jsou propojeny samostatnou linií.

Je zde ovšem ještě přítomna původní energetická linie, která spojovala původní slovanské kostely, nebo stavby, které se zde nacházely v dřívější době. Jedním bodem bylo místo dnešního kostela sv. Kateřiny a druhým dnes již zaniklý kostel, který byl archeology objeven teprve v roce 2014 těsně vedle, taktéž zaniklého, kostela sv. Vavřince na Vyšehradě.

Tento energetický bod se nachází přibližně jen 100 metrů jihovýchodně od bodu pod presbytářem kostela sv. Petra a Pavla. Aby toho nebylo málo, tak samotný Vyšehrad má svou vlastní energetickou síť. To by bylo ale na samostatné pojednání. V rámci pětikostelí je dobré vědět i o kostelu sv. Jana Nepomuckého Na Skalce a sv. Petru a Pavlu na Vyšehradě, neboť díky nim můžeme lépe pochopit složité geomantické projekty a jejich funkce v krajině.

Důležitá linie

Bazilika sv. Petra a Pavla je také součástí páteřní energetické linie, která spojuje Říp a Blaník. V minulosti se jednalo o nejsilnější energetické místo v Praze. To dnes již není pravda a těžiště sil se přeneslo do její srdeční čakry – na Strahov. Vyšehrad je temenní čakrou, strahovský kopec srdeční a páteř Prahy tvoří Vltava, která podporuje energetické proudění, nejen mezi těmito sakrálními místy, ale napříč celým svým tokem.

Autor textu: Jan Betko

PrahaIN.cz ve spolupráci s časopisem Nový Fénix přinese řadu materiálů, které zmíněné médium v minulosti vydalo. Jedná se o nadčasové texty, které by mohly v dnešní náročné době čtenářům hodně pomoci…

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných