Magické pětikostelí: kostely sv. Apolináře a Panny Marie a sv. Karla Velikého

Pětikostelí je magické místo v Praze na Novém Městě, které tvoří pět koncepčně esoterně (geomanticky, astrologicky) propojených kostelů uspořádaných do rovnoramenného kříž. Všechny je nechal postavit Karel IV., jako jedny z hlavních pilířů Nového města Pražského. Nové město Pražské bylo vybudováno jako nebeský – Nový Jeruzalém, neboť dle mnoha proroctví se Praha spolu s naší zemí stane novým duchovním centrem světa.

Vzhledem k převýšení není z žádného místa vidět na všech pět kostelů, ani z jednoho na druhý. Kříž, který kostely tvoří, je vidět pouze z ptačí perspektivy. Podle oficiální historie nebylo možné tyto kostely takto přesně postavit. Přesto se tak ale stalo.

Asi nejvýznamnější zmínkou o pětikostelí je nákres kostelů v domě U Zlatého prstenu v Týnu, kde má Muzeum hlavního města Prahy od 13. 12. 2016 stálou expozici s názvem „Praha Karla IV. – velkolepé staveniště Evropy“.

Polovinu plochy zabírá zeleň

Až neuvěřitelné na první pohled je to, že v celém rozsáhlém prostoru pětikostelí zabírá zhruba polovinu veškeré plochy zeleň. A to nejen parky, jako jsou ty na Karlově, Ztracenka, Kateřinská zahrada, genetická zahrada Univerzity Karlovy či Botanická zahrada, ale také zahrada Kliniky adiktologie a obrovská zahrada Kláštera alžbětinek s tajemnou kruhovou kaplí sv. Barbory.

Pětikostelí je důležitým prvkem v energetickém soukolí Prahy. Taktéž nejvýznamnější energetická křižovatka se nachází zde na Novém Městě. Jedná se o zvláštní hvězdicovou křižovatku uprostřed dnešního Karlova náměstí. Karel IV. zde nechal původně vystavět dřevěnou věž, odkud byly podle jeho privilegia z roku 1352 každoročně druhý pátek po velikonocích obřadně ukazovány svátosti. V letech 1382–1393 byla původní věž nahrazena zděnou osmibokou centrální stavbou kaple Božího těla.

Podle některých zdrojů byla kaple Božího těla postavena z příspěvků Bratrstva božího těla. Král Václav IV. byl vůbec jedním z prvních korunovaných panovníků, kteří byli členy tohoto zednářského bratrstva. Svobodní zednáři prohlásili zakládací list kaple za první dokument jejich spolku.

Všechny stavby v pětikostelí byly postaveny jako kostely klášterní, sv. Apolinář byl kostelem kapitulním. Tři kostely na severojižním rameni mají stejné architektonické řešení osmibokých věží. Kostely na příčném rameni odkazují na tradici západního křesťanství (zasvěcení sv. Karlu Velikému jako obnoviteli západní Římské říše) a východního křesťanství (zasvěcení slovanským patronům a zbudování nového centra církevní slovanské vzdělanosti).

Rovnoramenný kříž

Symbol rovnoramenného kříže je starý jako sám vesmír. Na Zemi se vyskytuje od nepaměti. Minimálně po určitou dobu byl také znakem Atlantidy. Je symbolem rovnováhy. Přetváří negativní energii na pozitivní. Rovnoramenný kříž v kruhu je v astrologii znakem pro planetu Zemi. Je znakem stvoření (křížení mužského principu s ženským). Tento symbol také představuje čtyři živly a čtyři světové strany. Je proto symbolem jednoty. Uprostřed na průsečíku ramen se nalézá pátý živel – éter, který je v náboženském chápání označován jako Duch. V křesťanské symbolice je to Kristova svatozář.

Kostel sv. Apolináře – středobod

živel: éter
adresa: Apolinářská 10

Středobodem pětikostelí je kostel sv. Apolináře stojící na vrchu, kterému se kdysi říkalo Větrov. Jedná se o jednolodní gotickou baziliku, která byla postavena v letech 1362–1390. U kostela stála škola, kde noc před svou smrtí pobýval král Václav IV. Na podzim roku 1420 obsadili kostel Orebité, kteří přišli do Prahy svést slavnou bitvu o Vyšehrad. Kostelu jejich pobyt zcela neprospěl. Když byl zrušen klášter na Karlově, tak se sem přenesly některé obrazy a sochy, včetně zázračného obrazu Panny Marie Karlovarské z roku 1697 od Jana Jiřího Heinschema. Panna Marie Karlovarská je patronka těhotných žen. Současná podoba kostela je z let 1893–1898, kdy prošel regotizací dle návrhu architekta Josefa Mockera.

Dějiny porodnictví začínají u Apolináře v roce 1789, kdy byla v budově bývalého kanovnického domu otevřena veřejná porodnice. Mimo jiné zde byla zavedena instituce anonymního porodu a také první „babyboxy“, kde mohly ženy nechtěné děti odložit. Roku 1867 byla zahájena stavba nové „Královské české zemské porodnice U Apolináře“, která zde funguje dodnes a je nejvyhledávanější porodnicí v Praze.

Tedy zde, doslova pár desítek metrů od bodu, kde je možné napojit se „nahoru“, přicházejí shora nové duše na svět.

Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově

živel: vzduch
adresa: Horská ulice

K tomuto kostelu, který je na východním cípu pomyslného kříže, položil základní kámen sám Karel IV. osobně. Stalo se tak 18. 9. 1350. Kostelu také věnoval vzácnou relikvii, a to tři zachovalé zuby Karla Velikého. Tento kostel stojí na hoře Karlov, neboli Mons Caroli sancti, nejvýše položeném místě Nového Města pražského. Kostel má zcela neobvyklý půdorys osmiúhelníku. Karel IV. nechal kostel zasvětit svému předku Karlu Velikému, nicméně po přestavbě byl zasvěcen též Panně Marii.

Na osmiúhelníkovém půdorysu je postavena i pohřební kaple Karla Velikého v Cáchách, nicméně se nedomnívám, že to je hlavní důvod stavebního řešení kostela. Pětikostelí má tvar rovnoramenného kříže, ten má ramena čtyři. Dva krát čtyři je osm. Kostel nanebevzetí p. Marie a sv. Karla Velikého je postaven jako druhý a půdorys má pomyslných ramen osm. To jistě není náhoda.

Kostel má zcela unikátní gotickou klenbu o průměru 22,8 m, bez středové opory. Záhadou je také jméno stavitele, které neznáme. Zachovala se jen pověst.

Když byla stavba dokončena, stavitel podpálil lešení s bedněním, což byl tehdejší běžný způsob demontáže. Následně se ozval velký rachot a všichni přítomní se dali na útěk. Stavitel se domníval, že se klenba zřítila a v okamžitém emočním rozrušení spáchal sebevraždu skokem do řeky. Spadla však jen dřevěná pomocná konstrukce a strop zůstal dodnes.

Santiniho schody

Santiniho otisk nalezeme mimo jiné i v pětikostelí a to zrovna u kostela, ke kterému položil základní kámen sám Karel IV. osobně. V letech 1708–1711 zde vystavěl tzv. „Svaté schody“. Svaté schody (Scala Santa) jsou podle křesťanské legendy schody, po kterých kráčel Ježíš Kristus v paláci Piláta Pontského v Jeruzalémě. Nacházejí se v Římě, v budově na náměstí Piazza di San Giovanni in Laterano, naproti Lateránské bazilice. V České republice je několik kopií. Nejvěrnější a nejzdařilejší jsou právě tyto Santiniho.

Autor textu: Jan Betko

PrahaIN.cz ve spolupráci s časopisem Nový Fénix přinese řadu materiálů, které zmíněné médium v minulosti vydalo. Jedná se o nadčasové texty, které by mohly v dnešní náročné době čtenářům hodně pomoci…