„Maminko, já nevím, co ten kluk říká.“ Dětská hřiště ovládla ukrajinština

Společně s vojenským konfliktem na Ukrajině a následnou migrační krizí si nelze nevšimnou, že je ukrajinština v Česku stále slyšitelnější. Setkáváme se s ní téměř všude a jsou i případy, kdy je čeština v kolektivu spíše výjimkou. Podobně jako v následujícím případu.

Minulý týden se na naší redakci obrátila čtenářka Nikola z Prahy 4. Ta se nám svěřila s tím, že společně se svojí dcerou Verunkou začínají být na dětských hřištích spíše „nezvanými hosty“.

Podle jejích slov začínají mít problém, se na hřištích s ostatními rodiči a dětmi dorozumět.

„Pravidelně s dcerkou navštěvujeme dětská hřiště v okolí Chodova a Opatova a je vidět, jak se poměrně rychle změnila skvadra lidí, kterou tady potkáváme. Poslední dobou je to ale už poměrně extrém. Například v pátek jsme vyrazily na Chodovskou tvrz a byly jsme jediné, zhruba z dvacítky lidí, kdo tam mluvil česky. Vrcholem pak bylo, když za mnou dcera přišla a povídá mi – maminko, já nevím, co ten kluk říká. Z toho už jsem usoudila, že tady fakt něco nehraje,“ svěřila se s příběhem naše čtenářka Nikola.

Děti si nerozumí i jinde

V kontextu toho jsme vyrazili během víkendu na další dvě dětská hřiště, abychom mohli situaci potvrdit, případně vyvrátit.

Našim cílem se stalo jedno z největších hřišť na jihu metropole. Tím je to na Roztylském náměstí. Poté jsme zavítali i na jedno menší, které se nachází u rybníka Hamr v Záběhlicích.

Během odpoledních hodin se na rozlehlém Roztylském náměstí pohybovala odhadem stovka dětí a jejich rodičů, mezi kterými nebyla ukrajinština ničím výjimečným.

„Souhlasím, Ukrajinců je hodně i tady. Děti si moc nerozumí, ale většinou to vyřeší rukama a nohama,“ říká nám jeden z tatínků na Roztylském náměstí.

„Obecně s nimi nemám problém. Je ale znát, že jejich chování je poměrně jiné, než to, co známe od našich dětí. Ale souhlasím, že je jich stále více,“ potvrzuje nám další z rodičů.

Podobně to vypadalo i u rybníka Hamr. Tady navíc platí, že se mezi návštěvníky mísí s ukrajinštinou také ruština, protože okolí hamerského rybníka je mezi ruskou komunitou velmi oblíbené. Nicméně, vzájemnou nevraživost mezi Rusy a Ukrajinci jsme nepozorovali.

„Mám mezi Ukrajinci několik přátel a i oni sami tvrdí, že už je tu jejich krajanů moc. Já osobně vidím problém s následným nástupem do škol a do školek, kde bude jazyková bariéra problém nejen pro ostatní děti, ale taky pro učitele,“ prozrazuje mladá maminka.

Na situaci jsme se zeptali i v přihlehlém stánku s občerstvením. I z úst obluhy nám bylo potvrzeno, že ukrajinská klientela je v poslení době poměrně častá.

Oficiálně 400 tisíc, neoficiálně to nikdo neví

Dočasnou ochranu v Česku získalo od únorového začátku rusko-ukrajinské války přes 400 tisíc ukrajinských uprchlíků.

Foto: Twitter Ministerstva vnitra

Ministerstvo vnitra 8. srpna celkem eviduje 407.528 vydaných speciálních víz. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělávání či na trhu práce.

To jsou ale jen oficiální statistiky. Kolik uprchlíků v Česku přesně pobývá, však není známo, část z nich totiž odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu.

Stále pak platí, že valnou většinu uprchlíků tvoří ženy a právě děti do osmnácti let.