Manuál zlepšující pražské ulice a náměstí oslavil 10 let

Letos v červnu tomu bylo 10 let, co vznikl pražský Manuál tvorby veřejných prostranství z dílny Institutu plánování a rozvoje (IPR). Od roku 2014 přináší principy, pravidla a kritéria tvorby veřejného prostoru tak, aby ulice či náměstí sloužila hlavně lidem.

Manuál tvorby veřejných prostranství definuje principy a pravidla kvality veřejných prostranství v Praze. Reaguje na dříve neřešené problémy a snaží se o zlepšení situace na úrovni celku i detailů. Je tak nezbytným prvním krokem v rámci nápravy dlouhodobě zanedbávaného stavu veřejných prostranství. Více informací o dokumentu nabízí web IPR.

Nejde přitom o zcela konkrétní opatření, ale spíše obecně uplatnitelné zásady, které lze ve své podstatě používat i mimo oblast Prahy. Kromě veřejného prostranství se nástroj zabývá také celkovým urbanismem. Zaměřen je na fáze projektové a technické přípravy, realizace, správy i následné údržby.

S tvorbou pomohla dvacítka odborníků

Dokument je v celém znění dostupný ZDE. Jeho první strana obsahuje komentáře 20 odborníků se zkušenostmi s tvorbou veřejných prostranství, kteří teze a pravidla v manuálu doplnili cennými zkušenostmi nebo chybějícími tématy.

„Komplexnost předloženého materiálu je základem pro významnou obecně sdílenou společenskou dohodu o podobě a užívání veřejného prostoru. Cílem by mělo být ukotvení v legislativním procesu povolování a realizace úprav a tvorby veřejného prostoru, aby se jednotlivé zásady a postupy staly závazné,“ napsal například k dokumentu Boris Redčenkov, architekt a pedagog na Fakultě architektury ČVUT.

Myšlenky dokumentu navíc dále rozvíjí další takzvané plug-in dokumenty, které do většího detailu specifikují různá specifická témata. Příkladem mohou být dokumenty Umělecká díla ve veřejném prostoru, Pražské hřbitovy či aktuálně připravované Kultivované dopravní značení v městském prostředí.

Za 10 let se dokument stal závazným a klíčovým

O tom, co se v rámci Manuálu tvorby veřejných prostranství podařilo za uplynulých 10 let, informuje tisková zpráva IPRu. Manuál se stal závazným pro městské organizace a subjekty, stejně jako pro organizace čerpající z rozpočtu Prahy. V souladu s ním bylo revitalizováno například Smetanovo nábřeží, dolní část Václavského náměstí či okolí Národního muzea. Vychází z něj také městský mobiliář.

„Při zpětném pohledu si uvědomuji, že Manuál měl nejen klíčový praktický dopad na podobu veřejného prostoru v Praze, ale především se stal zásadním obratem v přístupu ke kvalitě a také k důležitosti veřejného prostoru pro život lidí v celé České republice. A těší mne, že řada věcí, které se před 10 lety jevily jako revoluce, nám dnes přijde samozřejmá – to je vlastně ten nejlepší výsledek. Ale zároveň hotovo není, stále je toho hodně ke zlepšování,“ okomentovala ve zprávě Pavla Melková, architektka a zakladatelka Kancelář veřejného prostoru na IPR.

Úspěchy sbírá i v zahraničí

Kromě dalších českých měst inspiroval manuál i odborníky ze zahraničí. Přeložen byl do angličtiny, korejštiny a rumunštiny. Letos se dokonce dostal do katalogu příkladů dobré praxe Living Spaces zřizovaného Evropskou komisí. Ten představuje 30 osvědčených postupů v rámci řízení, rozpočtu nebo inspirativních nápadů ze 17 evropských zemí a je určen zejména místním úřadům, profesionálům v oblasti architektury a urbanismu či všem, kdo se zajímají o kvalitní, udržitelné a inkluzivní zastavěné prostředí.

Praha byla na základě manuálu vybrána mezi 12 měst, která mohla hostit odborníky z celého světa a ukázat se jim v praxi. Dvacítka expertů z devíti evropských zemí se do Prahy vydala v rámci setkání Eurocities, aby diskutovala o kvalitě veřejného prostranství, bezpečnosti, přístupnosti nebo rozličných zájmech skupin obyvatel.

„Při diskusích jsme zjistili, že všechna města řeší podobná témata a sdílejí problémy. Dostali jsme mnoho podnětů, jak věci dělat lépe, ale zároveň i podporu v tom, že jsme na dobré cestě, a i my inspirujeme jiná města. Například Lisabon má také svůj Manuál, který se částečně inspiroval naším,“ představila ve zprávě výsledky setkání Kristina Ullmannová, vedoucí Kanceláře veřejného prostoru IPR.

Prostor na zlepšení ještě je

„O podobě veřejného prostoru by se měla vést neustálá diskuze, doba se mění a každá generace obyvatel města má své požadavky. Mít však kvalitní základ v podobě Manuálu je nezbytné. To, že jej Praha před 10 lety vytvořila a obhájila také v evropském kontextu potvrzuje, že držíme krok s Evropou a někdy se pro ni díky kvalitě našich materiálů stáváme i inspirací. Významným potvrzením úspěchu je také to, že Manuál postupně přebírají jako dobrou praxi městské firmy, například Technická správa komunikací, Pražské vodovody a kanalizace, Dopravní podnik či Technologie Hlavního města Prahy. Je implementován i v soukromých projektech u prostor, která se předávají městu. Je však třeba říct že se musíme taky zlepšovat, například v návrhu a realizaci oddělených a bezpečných cyklostezek,“ dodal ve zprávě Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje.