foto: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz/Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
Na konci května uspořádalo Ministerstvo školství odborný panel ,, Přijímačky 2030+ “, který se zabýval budoucností přijímacích zkoušek. Diskuze se zúčastnili představitelé školských asociací a profesních sdružení, zástupci zřizovatelů škol, akademické sféry, rodičů, středoškoláků a neziskových organizací, kteří společně reagovali na průběh letošních přijímacích zkoušek, bavili se také o jejich budoucnosti a celkovému nastavení ve světle naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Na konci května uspořádalo Ministerstvo školství odborný panel ,, Přijímačky 2030+ “, který se zabýval budoucností přijímacích zkoušek. Diskuze se zúčastnili představitelé školských asociací a profesních sdružení, zástupci zřizovatelů škol, akademické sféry, rodičů, středoškoláků a neziskových organizací, kteří společně reagovali na průběh letošních přijímacích zkoušek, bavili se také o jejich budoucnosti a celkovému nastavení ve světle naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Psali jsme
Evropská akademie vzdělávání SE nabízí řadu dálkových vzdělávacích programů včetně výučních programů, maturitních oborů nebo vysokoškolských…
Tato strategie pojednává mimo jiné o nutnosti podporovat střední školy, aby k výběru uchazečů využívaly nejrůznější možnosti školní části přijímacích zkoušek, které by měly navazovat na plánované ověřování dosahování výsledků v 9.ročnících základních škol. Debata v rámci odborného panelu tedy pojednávala jak o samotném účelu přijímacích zkoušek, tak jejich návaznosti na zmíněné ověřování znalostí na nižším vzdělávací stupni.
Ačkoliv se jedná o rozdílné účely obou zkoušek, tedy výstupní a přijímací, panovala mezi zúčastněnými shoda, že by takto pojaté ověřování znalostí mohlo pomoci středním školám ve výběru uchazečů, kteří by nejlépe splňovali předpoklady pro studium daného oboru. Řeč byla také o nutnosti specifického nastavení jednotlivých částí přijímacích zkoušek pro různé typy středních škol, tedy gymnázií, středních odborných škol či učilišť.
,,Přítomnosti odborníků jsme využili také k reflexi průběhu letošních přijímacích zkoušek a jejich digitalizace. Zazněly silné i slabé stránky procesu i cenné postřehy na úpravu a zlepšení pro příští školní rok. Debatovalo se o počtu přihlášek, formách podání, administrativní a časové náročnosti, propojení DiPSy s dalšími systémy a o nových rozvojových funkcích, které by usnadnily celý proces jak školám, tak uchazečům,“ uvedla v tiskové zprávě zástupkyně státního tajemníka Martina Běťáková, pod jejíž záštitou se odborný panel uskutečnil.
Podle webu ČT24 v současnosti také probíhá mezi vedením Prahy a Ministerstvem školství spor o to, zda by měla být zavedena z kapacitních důvodů spádovost středních škol. Praha má totiž celorepublikově nejvyšší procento nepřijatých studentů na střední školy (16 procent). Podle radního pro školství, sport a volný čas hlavního města Prahy Antonína Klecandy (STAN) je tento problém způsoben hlavně narůstajícím počtem takzvaných ,,přespolních“ uchazečů.
„Přesto, že v devátých třídách máme 12,5 tisíce žáků a připravili jsme kapacitu 185 tisíce míst na středních školách, tak to nestačilo. Dokud není možné dávat body navíc za to, že ti žáci jsou z Prahy, tak není možné ošetřit, aby se děti dostaly na ta místa,“ poznamenal pro ČT24 Klecanda. Ministerstvo však tento záměr odmítá a vzkazuje, že z důvodu toho, že ne všechny obory jsou otevírány i v jiných krajích, je toto řešení spádovosti nevhodné.