Ministr Síkela představil priority pro budoucí Evropskou komisi v oblasti ekonomické bezpečnosti a klimatických cílů

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na konferenci Prague European Summit představil klíčové priority, na které by se měla zaměřit budoucí Evropská komise (EK) v oblasti zemědělství.

„Svět se v posledních letech změnil technologicky, politicky i ekonomicky. Éra globálního obchodu založeného na multilaterálním řádu se mění. Nyní se musíme vyrovnat s krizemi jako ruská agrese proti Ukrajině, narušení námořních obchodních tras v důsledku konfliktu na Blízkém východě a pandemie COVID-19, což vedlo k rozpadu některých dodavatelských řetězců,” uvedl v tiskové zprávě Síkela a dodal: „Tyto výzvy doplňují už tak velmi ambiciózní cíl dekarbonizace evropské ekonomiky. Není vhodné zpochybňovat naše klimatické cíle, ale musíme nastavit rovnováhu mezi jejich plněním a vlastní prosperitou. A musíme přesvědčit evropskou veřejnost ve všech členských státech, že dnešní výzvy a cíle zelené a digitální transformace zvládneme bez negativního dopadu na jejich životní úroveň.”

Podle ministra z toho vyplývají hlavní priority, na které by se měla zaměřit budoucí EK. Podle něj také Evropa musí z hlediska klimatických cílů prosazovat podobné nároky na své obchodní partnery jako na vlastní průmysl, aby ho tak neznevýhodňovala oproti konkurenci. Prvním takovým krokem je Carbon Border Adjustment Mechanism, což je opatření Evropské unie, které uvalí doplatky na dovážené zboží ze zemí s nižšími standardy v oblastní ochrany životního prostředí. CBAM zajišťuje, že dovážené produkty budou podléhat stejným emisním nárokům jako produkty vyrobené v EU, čímž podporuje globální snižování emisí a férové postavení pro své firmy.  

„V podobných krocích, které pomohou evropskému byznysu zvládnout současné výzvy a proces dekarbonizace, je třeba pokračovat. Nutnou součástí je také realistický přístup založený na analýzách a dopadových studiích, ne na víře v lepší zítřky. Proto věříme v potřebu technologické neutrality pro podporu všech nízkouhlíkových technologií včetně jádra. Jádro musí být součástí Green Dealu," uvedl šéf resortu průmyslu a obchodu, podle kterého současné geopolitické výzvy mohou přinést dva základní scénáře.

„Buď dojde k rozpadu globálního obchodu na menší regionální bloky, nebo k zachování otevřeného a propojeného mezinárodního systému, ve kterém ale bude mnohem větší roli hrát ekonomická bezpečnost. Mám pro to pojem "friendshoring" – obchod zohledňující nejen ekonomické aspekty, které staví na roveň s hodnotami a spojeneckými vztahy protistrany," popisuje Síkela s tím, že pro Českou republiku by samozřejmě byla výhodnější druhá varianta. „Otevřený a globalizovaný obchod přináší růst, naopak fragmentace by mohla vést ke ztrátě až 7 procent celosvětového HDP. Integrace a spolupráce jsou klíčové i pro předcházení krizovým situacím. Z otevřeného obchodu těžíme i my. Jsme jako Česká republika jedna z nejotevřenějších ekonomik na světě,” dodal ministr.

V oblasti ochrany klimatu přijalo v roce 2019 hlavní město Praha klimatický plán do roku 2030. V něm si klade za cíl snížit emise CO2 do roku 2030 o 45 procent, například snížením emisí u dodávek elektřiny a tepla, snížením především fosilních paliv v dopravě, zvýšením třídění komunálních odpadů z 27 na 65 procent nebo vysazením 1,5 milionu nových stromů. Klimatický plán podle města reaguje na nejnovější výzvy v oblasti změny klimatu.

„Struktura Klimatického plánu vychází z podrobné analýzy aktuálních výzev v oblasti boje proti změně klimatu. Zvolil jsme tento komplexní přístup právě s ohledem na provázanost jednotlivých oblastí. Racionální řešení v cirkulární ekonomice se v jistých aspektech může dotýkat i projektů v sekci udržitelných budov a vice versa. Žádný projekt není izolovaný – všechny jsou součástí většího schématu,“ uvádí na stránkách portálu životního prostředí Martin Bursík, předseda Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima.

Za důležitá opatření v oblasti ochrany klimatu je v plánu považována mimo jiné výstavba linky metra D, automatizace linky metra C, nahrazení dieselových autobusů bezemisními elektrobusy nebo bateriovými trolejbusy.