foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Pietní akt k výročí Pražského povstání
VIDEO: Pietního aktu při příležitosti výročí Pražského povstání se zúčastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, ale také pražský primátor.
„Pražské povstání je pro nás zprávou o hrdinství našich předků a o obětech, které jsme byli ochotni přinést, abychom získali svobodu,“ řekl na místě Vystrčil.
Podle předsedkyně Sněmovny „boj za demokracii a svobodu nikdy neustane a je trvalým procesem, který se týká každé generace.“
Primátor Bohuslav Svoboda pak uvedl, že: „Vzpomínky se vytrácejí velmi snadno a musí se udržovat. Je potřeba, aby mladá generace věděla, čím její rodiče a prarodiče prošli, co to je demokracie a co stojí, a že stojí i lidské životy.”
Přítomna byla také ministryně obrany Jana Černochová, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, poslankyně Olga Richterová, ale také bývalý prezidentský kandidát Jiří Drahoš.
PrahaIN.cz si všimla také pořadí čelních představitelů státu.

Foto: PrahaIN.cz
V první řadě stál předseda Senátu Vystrčil, kousek od něj předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová. Za ní místopředsedkyně dolní komory Věra Kovářová a Olga Richterová. Ve stejné řadě ministr práce a sociálních věcí Jurečka. Až za nimi ministryně obrany Černochová.
Pořadí bylo s největší pravděpodobností určeno podle hierarchie a takzvaného systému pokládání věnců. Prezidenta Pavla zastoupila Jana Vohralíková (vedle Miloše Vystrčila), poté následovaly komory a vláda.
Pražské povstání vypuklo v Praze 5. května 1945 tím, předcházely mu zprávy o postupné kapitulaci německé armády, ale také smrt Adolfa Hitlera. První nepokoje se ale v republice objevovaly již od 1. května.
Už od dubna roku 1945 stavěly Němci v Praze barikády na ochranu města, nedlouho poté je Pražané využili proti nim. Další začali lidé stavět už 5. května dopoledne. Stavbu barikád řídili místní vojenští velitelé. Podle Městského muzea bylo v Praze skoro 2.200 takových barikád, byly z nábytku, stavebního materiálu, někde dokonce posloužily vozy MHD. Během Pražského povstání zemřelo kolem 3.000 lidí.
Konec II. světové války nastal 8. května bezpodmínečnou kapitulací Německa.