Mláďata želvy dlaždicovité slaví čtyři měsíce

Pražské zoo se jako první zahradě v Evropě podařilo rozmnožit houbožravé želvy dlaždicovité. Dvěma mláďatům jsou už čtyři měsíce a zatím se jim daří. Už se i zakulacují.

Odchov želv dlaždicovitých je výsledkem patnáctiletého snažení. Týmu kurátora Petra Velenského se však nakonec podařila nevídaná věc. V červenci se v pražské zoologické zahradě jako první v Evropě podařilo vylíhnout hned dvě mláďata. O tom, jak se jim po čtyřech měsících daří, informovala tisková zpráva.

„Pomalu ztrácejí vaječný zub a pravidelně žerou hlívy ústřičné, ovoce jako fíky či papáju i čerstvé pampelišky. Postupně se zakulacují, jak se jejich krunýř stává klenutějším. Mají zkrátka chuť do života,“ uvedl kurátor plazů Petr Velenský.

Z nafukovacích balónků jsou ragbyové šišky

Vaječný zub je rohovitý útvar na čelistech, který malým želvám usnadňuje rozbití skořápky při líhnutí. Na čtyřměsíčních mláďatech je už patrný jen minimálně. Klíčové je teď podle Velenského to, aby želvičky rostly bez deformací.

„Přísun vápníku zajišťuje sépiová kost, kterou ochotně okusují. Náramně nám ztvrdly. Po vylíhnutí byly nezvykle měkké, skoro jako nafukovací balónek. Dnes bych je tvrdostí přirovnal k ragbyové šišce,“ dodal kurátor.

Návštěvníci si je zatím ale prohlídnout nemohou. Zůstávají totiž kvůli co největšímu klidu v zázemí. Omezena je i manipulace s nimi. To ale nebrání týmu ošetřovatelů zjišťovat další novinky o tomto málo prozkoumaném druhu zvířat. Například fakt, že nejaktivnější jsou po orosení terária. Nejspíš totiž očekávají růst hub, kterými se tyto želvy živí.

Patnáct let snažení nese ovoce

„Bez nadsázky mohu říct, že za odchovem stojí patnáct let našeho snažení,“ uvedl v červnové tiskové zprávě Petr Velenský. „První tři samice jsme obdrželi v dubnu 2008. Teprve v roce 2014 jsme těmto houbožravým, ke stresu náchylným a psychicky labilním želvám vyprecizovali podmínky terária ve Velemlokáriu do takové podoby, se kterou jsme my i želvy byli spokojení. Ve stejném roce k nám dorazil i domnělý samec, avšak ten se záhy ukázal být čtvrtou samicí v našem chovu,“ dodal.

Čtveřice samic pak v expozici imitující chladné horské prostředí tropů jihovýchodní Asie prosperovala. Sehnat k nim samce byl však problém. Zejména proto, že žádná jiná evropská zahrada tento druh nechová. Vhodný jedinec se našel až v roce 2020 v Taipei Zoo na Tchaj-wanu.

Příjezd samce komplikovala legislativa

„Se Zoo Taipei máme vřelé vztahy – ostatně pochází z ní i náš pár luskounů – avšak kýžený samec želvy dlaždicovité se do tamní zoo dostal jako zabavené zvíře. Jeho cestu k nám proto zkomplikoval legislativní proces. Po velmi perném vyřízení administrativy a transportu, který tento druh nesnáší dobře, k nám samec dorazil až v prosinci 2022,“ pokračoval Velenský.

Samec ale nelenil a s námluvami začal ihned po povinné karanténě. Na konci letošního března tak jedna ze samic nakladla snůšku vajec, kterou pak pečlivě střežila. Dvě malé želvy se z nich vylíhly 4. června.

Základ metodiky chovu

Podle červeného seznamu IUCN jde o ohrožený druh. V Číně dokonce kriticky ohrožený. Důvodem je postupná ztráta přirozeného prostředí i ilegální obchod na asijských trzích. Úspěšný odchov je tak pro budoucnost tohoto druhu velice důležitý. Může se stát základem metodiky odchovu, kterou budou moci využít i další chovatelské instituce.

Dospělé jedince želv dlaždicovitých je možné pozorovat ve Velemlokáriu. Jejich sousedy jsou velemloci čínští a chřestýšovci mangšanští.