foto: Adam Fedrhanc pro PrahaIN.cz/Cesta k vodopádu Liechtensteinklamm
REPORTÁŽ: Pokud se během následujících letních měsíců chystáte někam na dovolenou, můžeme směle doporučit Rakousko, které je oblíbenou destinací nejen českých turistů. Za pouhých pár hodin jízdy autem můžete objevovat krásná jezera, proplétat se po bohatých horských soutěskách nebo navštěvovat nádherná města, jako jsou například Salcburk nebo Vídeň. Naším dnešním redakčním tipem na výlet je vyhlídka s vodopádem Liechtensteinklamm (Lichtenštejnská soutěska) nacházející se kousek od Sankt Johann im Pongau.
Redaktor PrahaIN.cz a manželský pár, který se skládal z manžela na hranici kolapsu, jeho těhotné manželky a psa, přičemž to měla být pro ně poslední „klidná” dovolená před porodem, se vydali v půlce června k rakouským jezerům Wolfgangsee, Mondsee, Traunsee a Attersee.
Mimo to jsme navštívili také Linec a Salcburk, několikrát nás také napadlo, že se vydáme i na Orlí hnízdo. Po zralých úvahách jsme ale návštěvu bývalého horského útočiště asi nejznámějšího Rakušana přehodnotili, jelikož jsme nechtěli riskovat, aby se „naší těhuli” vysoko v horách nějak přitížilo, případně aby náhodou nezačala kvůli jakékoli stresové situaci rodit a místo malé Česky ve statistikách nepřibyla Rakušanka. K tomu jsme navíc nechtěli trápit psa, pro kterého by to asi taky nebyla ideální destinace, tudíž jsme z Orlího hnízda vycouvali a na doporučení našeho zkušeného cestovatele jsme zvolili jako alternativu zmíněný vodopád, poněvadž jsme všichni vyložení labužníci a požitkáři vodopádů a podobných vyhlídek.
Zdání klame. Potřeba je důkladný plán
Před výšlapem k tomuto vodopádu však doporučujeme si nastudovat náročnost cesty, tedy něco, co my neudělali. Tak nějak jsme z obrázků vydedukovali, že to bude pohoda někde v lesíku a zvládneme to levou zadní, tak nám to také bylo prodáno, jednoduše, jak bábě na trhu sandále ve výprodeji. Při příjezdu do lokace doporučujeme dojet až na parking P1, protože pokud byste využili parkování P2-P4, museli byste ke vstupu do soutěsky dojít ještě cca 1,5-4 kilometry a věřte, že si chcete pošetřit nohy. My se na P1 kupodivu dostali, což nám vlilo elán do žil. Prošli jsme vstupní branou a těšili se na krásný vodopád, možnost koupání a relaxu.
Lístky raději on-line
Jenže do cesty nám přišla další vstupní brána, ta hlavní, kde bylo potřeba zakoupit lístky – buď na místě, kde byly nezřízené fronty, nebo on-line. Šli jsme do online varianty, kde seženete lístek pro dospělého za 13 eur a pro dítě od 6 do 18 let za 6,50 eur. Při nákupu jsme zjistili, že si musíte vybrat časový slot pro návštěvu, který vždy trvá pouhou hodinu. Velice zvláštní, ale když už jsme tam byli, tak jsme si vybrali časové pásmo od 12:00 do 13:00. Dvacet minut jsme posečkali a přesně ve 12:00 nás pustili do areálu. Času to je ale habaděj, jelikož otevírací hodiny vodopádu jsou v sezóně od začátku května do konce září denně od 9:00 do 18:00. Mimo sezónu pouze do 16:00.
Maya u Wolfgangsee v Rakousku. Foto: Adam Fedrhanc pro PrahaIN.cz
Koupání až po námaze, opravdové
Náš manželský pár byl oblečen do plavek, ke kterým si ještě zkušeně táhli pantofle na koupání, na které jsme se ale velmi těšili všichni. Chtěli jsme po náročné cestě osvěžit sebe i pejska, jelikož čtyřicetistupňová výheň byla fakt nesnesitelná. Zprvu jsme se fotili snad na každém kroku jako asijští turisté, protože cesta to byla vskutku nádherná a místy připomínala Canyon del Sumidero v mexickém státě Chiapas. Po pár úsecích se však začala trochu komplikovat. Najednou byla všude voda, cesta byla užší a užší, a k tomu ještě velice kluzká bez možnosti chycení se nějaké podpory, díky čemuž náš pes začínal dostávat záchvaty strachu a hysterie, těhule pak v osmém měsíci klouzala jak Martina Sáblíková. Tato soutěska následně vedla hlubokým tunelem, ve kterém už z většiny osazenstva lilo jako z konve, protože tam bylo šílené dusno.
Po průchodu tunelem jsme užuž doufali v pohled na vodopád, avšak realita nás skoro posadila na zadek, čekal nás strmý výšlap po krkolomných schodech několik desítek metrů nahoru. To jsme s vypětím všech sil zvládli a již jsme doufali v kýžený pohled na vytoužený vodopád, nicméně opak byl pravdou. Objevily se před námi točité, až spirálovité, schody do nekonečné hloubky, které nás na svém konci zavedly do jeskyní. V nich byla téměř černočerná tma, dusno ještě šílenější a vlastního slova nebylo slyšet kvůli prudce tekoucí vodě. Zní to jako naprosto neidylický výlet pro těhotnou ženu a psa? Máte pravdu, v důsledku naší nepřipravenosti jsme se v jeskyních otočili na podpatku a naši expedici ukončili, protože to skutečně mohlo dopadnout špatně.
Cestou zpátky jsme se ale samozřejmě museli znovu dostat přes veškeré překážky, které nás dostaly až do tohoto bodu. Náš pes odmítal udělat jediný krok, tudíž ho jeho „tatínek” musel nést v náručí, u čehož ale totálně propotil nejen tričko, ale opotil i psa. Naše těhule to s několika zastávkami zvládla, byť jsme měli párkrát namále a narození Rakušanky reálně hrozilo.
Snad ho někdy uvidíme
Výlet do Lichtenštejnské soutěsky doporučujeme všemi deseti, nicméně se musíme přiznat, že nevíme, jak to vlastně na místě vypadá, protože jsme došli sotva do poloviny a zabralo nám to téměř hodinu. Vrátili jsme se zpátky zpocení, špinaví a vyčerpaní, ale vesměs vysmátí, protože to byl jedinečný zážitek. Takovou krkolomnou cestu jsme ještě nezažili. Snad se k vodopádu Liechtensteinklamm podíváme ještě někdy v budoucnu, a tentokrát už opravdu až na konec, abychom zjistili, jak ten vodopád v Lichtenštejnské soutěsce vlastně vypadá. Dobré je, že přímo u pokladny je restaurace, různé obchody s občerstvením a zmrzlinou, tudíž ztracené síly můžete nabrat hned zpátky, aniž byste omdleli vysílením za volantem. V nedalekém městě Sankt Johann naleznete také spoustu možností k jídlu i pití.