Na Bělehrad! Město, kde žebrání povýšili na nový stupeň

REPORTÁŽ: PrahaIN.cz pravidelně informuje o zahraničních destinacích, kam Češi vyráží na dovolenou. Řecko, Chorvatsko, Turecko, na žádné z nich jsme letos nezapomněli. Prostor jsme dali i trochu opomíjené Bosně a Hercegovině. Nyní přinášíme informace o místě, které není pro letní dovolenou příliš typické a navštívili jsme ho v červenci. Jedná se o hlavní město Srbska Bělehrad

Bělehrad se od Prahy nachází asi 900 kilometrů. Autem tak musíte počítat klidně i s desetihodinovou cestou. Ta vede přes Maďarsko a jelikož Srbsko není členem Evropské unie, jsou tu hraniční kontroly, které bývají přísné.

Možností je samozřejmě letecká doprava.

Kdo by se chtěl do hlavního města Srbska dostat po zemi, ale nemá k dispozici auto, může se sem vydat přes Budapešť (ta rovněž stojí za návštěvu) vlakem. S přestupem v Maďarsku jezdí i autobusy společnosti Flixbus. Cesta trvá kolem patnácti hodin a vyjde vás asi na 1.600 korun.

Je to poměrně štreka. Nicméně od Prahy je město na soutoku Dunaje a Sávy blíže než některé oblíbené destinace v Čechy milovaném Chorvatsku, za všechny zmíníme Zadar.

Úžasné město 

Bělehrad nás opravdu uchvátil.

Město nemá takové množství zachovalých a nádherných památek jako „naše“ Praha, italský Řím, španělská Barcelona nebo Lisabon v Portugalsku. Ale má své kouzlo. Takové, které se těžko popisuje slovy.

Za centrum města se bere takzvaná Knez Mihailova ulica, které je pojmenovaná na počest knížete Mihaila. Jedná se o pěší zónu s mnoha historickými budovami, restauracemi a obchody. Mezi významné objekty tady patří například Dům Marka Stojanoviće, Dům Nikoly Spasiće nebo Dům tisku. Nachází se tu také pítko, ze kterého si chodí natáčet vodu lidé z celého Bělehradu. 

Bulvár je to opravdu rušný. Řekli bychom, že ještě rušnější než Václavské náměstí.

Knez Mihailova. Zdroj: PrahaIN.cz

Co by kamenem dohodil od tohoto místa je možná nejznámější část srbského velkoměsta. Jmenuje se Trg Republike, v českém překladu Náměstí republiky. Zde dominuje především socha jezdce. Ztvárňuje knížete Mihaila Obrenoviče, což je národní hrdina, během jehož vlády získalo Srbsko nezávislost.

Na témže náměstí stojí i zrekonstruovaná budova Národní divadla z roku 1869 a nechybí ani Národní muzeum.

Muzeum a socha s koněm... Trochu to připomíná pražský Václavák, akorát dost zmenšený.

Trg Republike. Zdroj: PrahaIN.cz

V centru města je celá řada pěkných budov. Za všechny zmíníme tamní parlament, Starý a Nový dvůr - kdysi rezidence královských rodů anebo Palác hlavní pošty.

Jedním ze symbolů Bělehradu, je Kalemegdan. Vrch se tyčí nad soutokem řek Dunaje a Sávy a je zde opravdu skvostný výhled.

Další, co stojí za zmínku, je chrám Svatého Sávy, to jest jeden z největších pravoslavných chrámů na světě.

Negativa i pozitiva

Zatěžovat historickými fakty a vypisovat všechna zajímavá místa v Bělehradě nechceme. Rovnou tedy přejdeme k několika bodům, které nás výrazně zaujaly.

Ať už negativně či pozitivně.

Začneme s tím negativním. A vlastně i trochu smutným. Je tady opravdu velké množství žebrajících lidí. Ano, známe to z Prahy, je to běžné snad ve všech evropských velkoměstech, ale tady je to jiné.

Lidé často, včetně dětí, chodí žebrat k zahrádkám restaurací v centru města. Pokud na takové místo usednete, musíte s tím počítat. Zažili jsme to nesčetněkrát. Horší je, pokud na vás například špinavá žena začne sahat. Některých se lidově řečeno nešlo zbavit.

Spousta z nich si ale pak nesla velké štosy bankovek. Tohle v Česku rozhodně neuvidíte. Má to ale jednoduché a logické vysvětlení, srbská měna je jiná. Jeden dinár je přibližně 0,2 českých korun. Dvoustovka, za kterou byste si v Česku koupili hotovku a možná pití, je v přepočtu asi čtyřicet korun.

Oproti Praze tu byla i mnohem vyšší koncentrace pouličních umělců.

Další věc, která rozhodně zaujala a neméně pobavila, je místní MHD. Na úvod řekněme, že ačkoli je Bělehrad jen o něco málo menší než hlavní město České republiky, chybí mu metro.

Dopravu tak řeší především autobusy. Péče o vozidlo se tady ale podle našeho sledování příliš neřeší. Řidiči klidně vjedou v rychlosti i do těch největších děr a při dopravě se musíte hodně pevně držet.

Pobavila nás také velmi častá věc, kdy se dveře autobusu otevírají ještě před zastavením na zastávce. Je to zkrátka takový jeden velký punk. Tuto věc ovšem nebereme nikterak negativně, pobavilo nás to a také to má svým způsobem kouzlo.

Chrám svatého Sávy. Zdroj: PrahaIN.cz

Ceny...

Co však bylo příjemným překvapením oproti Praze, jsou obchody v centru města. Pokud si chce, ať už místní či turista v české metropoli zakoupit třeba jen vodu, dost často mu nezbyde nic jiného než zajít do některé z večerek, které mají právem označení turistické. Voda tady stojí i více než šedesát korun, další potraviny jsou také nadmíru předražené.

Tématu jsme se na serveru PrahaIN.cz soustavně věnovali.

To v Bělehradě nezažijete. Na každém rohu se tu totiž nachází stánky, kde se kromě cigaret, žvýkaček, novin, lístků do MHD dalších věcí, prodávají i chlazené nápoje. Ceny jsou úplně normální, stejné jako v marketech. Vodu tady koupíte i za 70 dinárů, takže kolem čtrnácti korun, limonády do třiceti korun.

Jsou tu samozřejmě i nonstop potraviny. Srbsko je oproti Česku samozřejmě levnější. Až na pivo, to je ovšem dražší než u nás skoro všude.

Z našeho týdenního pobytu jsme také vypozorovali, že není příliš velký rozdíl, jestli se najíte v centru města s výhledem na turisticky exponované místo, nebo v zapadlých koutech a na okraji města. Ceny jídel jsou v restauracích téměř stejné. S klidem se dokážete najíst do 250 korun.

Akorát musíte počítat s už zmiňovaným pivem, někde bude holt za stovku.

Srbská kuchyně je mimochodem skvělá. Mezi typická jídla patří pljeskavica nebo čevabčiči. Všechno jsme samozřejmě vyzkoušeli a pochutnali si. Zaujalo nás, že Srbové dávají na talíř mnohem více masa než příloh.

Tak třeba v jedné z vyhlášených restaurací s úžasným výhledem v legendární ulici Skadarlija jsme za 1300 srbských dinárů (asi 260 korun) obdrželi deset kusů čevabčiči, k tomu asi dva kousky brambor.

Taková porce masa by dala zabrat i velkému jedlíkovi.

Čevabčiči. Zdroj: PrahaIN.cz

S příznivými cenami jídla se dostáváme i k tomu asi nejdůležitějšímu, a tím je ubytování. Ani za to tady nedáte majlant a Srbsko se tak jeví jako skvělá a především dostupná dovolená.

Rodina se dvěma dětmi tady sežene apartmán od šesti tisíc korun za sedm nocí. Komu by nevonělo ubytování od soukromého provozovatele, za dva dvoulůžkové pokoje v tříhvězdičkových hotelech v centru města se tady vejdete na týden pod třináct tisíc.