Na jihočeskou Skalici se žene těžební tornádo

13. 04. 202519:08
Na jihočeskou Skalici se žene těžební tornádo
foto: Redakce, PrahaIN.cz/Skalice na Táborsku

KAUZA: Kousek od Soběslavi v jižních Čechách se nachází malá obec Skalice. Krásná příroda, přátelské sousedské vztahy. Idyla, tedy až na to, že v okolí vesnice leží zásoby štěrkopísku a bentonitu, na jednom břehu řeky Lužnice již probíhá intenzivní těžba. Proti těžbě na druhém břehu, na tom „svém”, se místní rozhodli bránit.

Pro pochopení situace je třeba zabrousit trochu do historie. Vyhodnocené zásoby štěrkopísku byly na místním ložisku Roudná II - Planá nad Lužnicí v blízkosti obce schváleny již v roce 1975, poté oblast dostala podle tehdejšího zákona stupeň ochrany a od roku 1997 se využívá část ložiska na druhém břehu Lužnice. Kde bylo v roce 2011 vymezeno další ložisko, a i tady začalo dobývání. Mimo štěrkopísku se tu nachází také bentonit, o něm se poprvé hovořilo v roce 1965. Podle dat, která máme k dispozici, se nachází na dvou místech: mezi obcí Skalice a Třebiště a u Rybovy Lhoty. Průzkumné vrty u Rybovy Lhoty byly provedeny už v roce 2000, do letoška se ale nic významného nedělo. V roce 2014 pak bylo zažádáno o průzkumné vrty u Třebiště, v tomto případě se Spolku skalické NEBE (ne bentonitu), který kvůli tomu vznikl, podařilo zkušebním vrtům zabránit.

Rozšiřování těžby štěrkopísku

Několik let tak byla situace takzvaně na mrtvém bodě, to se ale změnilo vloni. Rok 2024 proto nebyl pro obyvatele a chataře tím nejlepším, o povolení těžby štěrkopísku v lokalitě Roudná II - Planá nad Lužnicí totiž požádala společnost JASPO – AUTODOPRAVA. Podle jejich plánu se měl vytěžený materiál po dobu 30 let vozit přímo středem vesnice, a to od poloviny září do konce dubna ve všední dny mezi 6:00 – 16:00.

Proti tomu se obyvatelé postavili. Obávají se imisí, poškození spodních vod, cest, domů a celkového zhoršení životního prostředí. Podle nich jde těžba proti ochraně přírody. Díky těžebním lokalitám v okolí navíc už vědí, co je čeká. 

Spolek skalické NEBE se opět pustil do boje a přišel s peticí, kterou podepsalo na 1.581 petentů. Dokument plánuje odnést na Ministerstvo životního prostředí ČR.

Za obyvatele se postavila i skalická samospráva, všichni měli jeden cíl, těžbu, která by probíhala pár desítek metrů za obcí, odmítnout.

JASPO – AUTODOPRAVA s.r.o. je již evidovaná i v Surovinovém informačním systému, ale od těžebního plánu nakonec upustila. Na dotaz, zda jde o trvalý, nebo dočasný stav, jednatel společnosti nereagoval. 

„JASPO – AUTODOPRAVA s.r.o. je regionální společnost a sdělila nám, že bez dohody s naší obcí od těžby upustí. Informaci o tom, zda neuvažují o prodeji a celý proces by začal znovu, nemáme. Nemáme ani informaci o tom, že by společnost přišla s novou nabídkou či návrhem na naší obec,” sdělil redakci starosta Skalice Petr Cícha.

Podle Jana Hrubeše ze Spolku skalické NEBE není situace tak jednoduchá. „Nikdo nikdy nevěřil, že JASPO bude opravdu těžit, ale že jde o firmu, která má spoustu místních kontaktů, kterých má využít k prosazení zájmů někoho jiného. Dnes je víceméně jasné, že se jedná o firmu Heidelberg Materials CZ,a.s., která má o ložisko i nadále zájem,” sdělil redakci.

S dotazy ohledně těžby štěrkopísku jsme se obrátili na Ministerstvo životního prostředí. Mluvčí Veronika Krejčí vysvětlila, že těžbu povoluje a řízení v této věci (stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti) vede příslušný obvodní báňský úřad. Ten je v kompetenci resortu průmyslu a obchodu. „Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je rozhodnutím o využití území k těžbě nerostů. Váže se především k danému ložisku, prostoru či ploše a stanoveným podmínkám a lze ho smluvně převést z firmy na firmu, za dodržení platných podmínek týkající se zejména financí, těžebních parametrů a základních dopadů na životní prostředí,” uvedla pro PrahaIN.cz.

Bentonit

Chvíli to vypadalo, že si místní budou moci oddychnout, další rána však přišla letos, kdy skalickému zastupitelstvu dorazila informace, že MŽP vydalo předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru pro těžbu bentonitu v Rybově Lhotě pro LB MINERALS, s.r.o. 

Obyvatelé se obávají zejména proto, že aktuálně končí těžba bentonitu v deset kilometrů vzdáleném Maršově. 

V krátké době se tak jedná už o druhou lokalitu v jejich těsné blízkosti. I na to jsme se ministerstva ptali. Tisková mluvčí uvedla, že rovněž v tomto případě těžbu povoluje báňský úřad. Pro lokalitu Rybova Lhota navíc platí, že pozemky vlastní soukromníci, pokud tedy nedají souhlas, vyvlastnění pro těžbu bentonitu není možné. Navíc je pro stanovení dobývací prostoru nezbytná EIA.

„MŽP postupuje dle mého názoru zcela formálně. Pokud jsou průzkumné vrty, pak určitě stanoví CHLÚ (chráněná ložisková území). Požadavky obyvatel obcí a spolků budou řešeny v budoucnu při projednání EIA. Tedy pokud starosta nepřehlédne v datové schránce důležitou informaci o dění v okolí obce nebo svou nečinností neprošvihne termíny pro vznášení námitek (Řípec, Dráchov). Naplánovat tři důlní díla v katastru jedné střediskové obce vzdálená 3 km vzdušnou čarou je, opět dle mého názoru, bezohlednost, nebo vrcholná ignorace,” řekl nám k tématu zástupce Spolku skalické NEBE.

Roky zkušeností

Spolku i starosty jsme se též zeptali, co jim na těžbě nejvíc vadí a zda se vzhledem k tomu, že se o ložiscích ví roky, nedalo s těmito pracemi dopředu počítat.

Podle starosty Skalice je velmi těžké říci, co je na těžbě nejhorší. „Lze však říci, co je nejlepší, a to je netěžit,” konstatoval.

Jan Hrubeš ze Spolku skalické NEBE popsal, že kvůli těžbě by mělo dojít k vykácení zhruba 30 hektarů lesa, pozemky u Rybovy Lhoty, kde je bentonit, se využívají pro zemědělství. Ze zkušeností z okolní těžby také vědí, že dochází ke zvýšení imisí, jsou ohroženy zdroje spodních vod a v neposlední řadě jde prý o to, že vytěžený materiál se musí vyvážet velkoobjemovými nákladními automobily, které by v případě těžby štěrkopísku jezdily po silnicích třetí třídy centry obcí bez chodníků.

„Místní chlapci 55+ si v roce 1975 hráli na místě průzkumných vrtů na ložisku Roudná II Planá nad Lužnicí. Dnes jsou otcové a dědové od rodin a rádi by předali svým potomkům půdu tak, jak ji převzali po svých rodičích. Většinovým vlastníkem pozemků CHLÚ je město Soběslav. To ujistilo naše zastupitele, že pokud nedojde k dohodě těžební firmy s naším zastupitelstvem, pak jim neprodá ani nepronajme své pozemky. Protože se zastupitelstva a také názory mnohých v čase mění, chtěli bychom za pomocí místních obyvatel uspořádat referendum o neprodeji a nepropachtování pozemků Skalice na CHLÚ o rozloze cca 4 ha. Referendum chceme uspořádat při letošních parlamentních volbách. Bude to asi naše poslední možnost, jak chránit naši krajinu a naše místo pro náš život. O možnosti vyjmutí ložiska jsem nikdy neslyšel. O to je smutnější, že si MŽP vůbec neláme hlavu se zařazováním lokalit do CHLÚ,” sdělil Jan Hrubeš.

„Ano, o ložiscích štěrkopísku a bentonitu na našem území je známo mnoho let. Samozřejmě nebezpečí případné těžby stále trvá a trvat bude z podstaty věci, protože ložiska štěrkopísku a bentonitu na našem katastrálním území existují a vyjmout se nedají. Boj proti těžbě je tak „boj věčný“, ale pevně věříme, že se případné těžbě ubráníme,” doplnil starosta Cícha.

Oba také říkají, že sílu k „boji” za záchranu obce ještě mají.

„Společnost LB Minerals žádala o spolupráci naši obec již v roce 2011. Zastupitelstvo obce Skalice již tehdy společnosti LB Minerals sdělilo, že s případnou těžbou bentonitu zásadně nesouhlasí. Rovněž majitelé pozemků s těžbou nesouhlasí. Od té doby společnost LB Minerals nepřišla s novou nabídkou popř. návrhem na naší obec. Ano v roce 2014 jsme bojovali proti průzkumným vrtům a budeme se případné těžbě bránit i v budoucnosti. Sílu máme stále a strategii také,” uzavřel starosta.

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných

Diskuse

DOPORUČUJEME

(součástí bloku jsou reklamní sdělení, která nejsou redakčního charakteru)

Kam dál?