foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Kontejner s posypovým materiálem
Nejen metropoli zasypal sníh a názory na to, jak se mají uklízet silnice a chodníky, se lišily. Rozdílné pohledy panovaly i na chemickou posypovou sůl. Zatímco pro jednu skupinu je to nejideálnější a nejrychlejší způsob, pro jiné naopak ten nejhorší. Sůl není ekologická, ničí boty a dráždí tlapky psů.
Sociální sítě od pátku zaplavují fotografie různě odklizených chodníků. Pokud je prohrnut, ale zůstala na něm vrstva sněhu, je podle některých špatně odklizený a klouže. Pokud není odklizený vůbec, město neplní své povinnosti. Pokud je posypán štěrkem či pískem, znečišťuje se okolí, a když je sníh a led rozpuštěn solí, také to není ideální.
„Tak já už nevím. Pokud je uklizeno, tak je to špatně, a pokud ne, tak je to taky špatně,“ objevovalo se téměř pod každým podobně smýšlejícím příspěvkem.
Posypová sůl ale vadila zejména pejskařům. Nedělá totiž dobře domácím mazlíčkům na tlapkách, kde je pálí. Někteří pejsci odmítají po posoleném chodníku chodit, jiní sice jdou, ale packy mohou mít popraskané až do krve. „Kvůli tomu raději chodíme po trávě, sice je tu víc sněhu, ale nechodíme po posoleném chodníku,“ řekla nám majitelka velkého psa v pražské Krči. „Já ho radši do parku přenesu,“ uvedla další paní s malým plemenem v náručí.
Stará se TSK, městské části i samotní občané
O celou řadu chodníků se v metropoli stará Technická správa komunikací (TSK), jinde uklízejí občané, například majitelé před svými podniky nebo lidé v okolí svých domovů.
TSK v rámci standardní údržby posypovou sůl nepoužívá, tu zvolí až v případě extrémních jevů.
„V případě normálního průběhu zimy a standardního vývoje počasí se na nemotoristických komunikacích (NMK), tedy chodnících, schodech, lávkách a podobně, používá primárně inertní zdrsňovací materiál, jako je například drť, ale může to být i písek, který je však výrazně dražší,“ uvedla pro PrahaIN.cz Naďa Polanová, vedoucí oddělení marketingu, PR a komunikace TSK.
„Použití soli (chloridu sodného) na chodnících podléhá regulaci vyhlášky hlavního města Prahy č. 39/1997 Sb. TSK je oprávněna využít sůl ve směsi s inertem (v poměru maximálně 1 : 3) při extrémních jevech, jako je ledovka, mrznoucí déšť, vytrvalý spad sněhu nebo dlouhodobá ledovka,“ dodává Polanová.
Lidé se dělí na dva tábory
Sůl na zmrzlých plochách podle Polanové funguje velmi efektivně, neboť působí jako rozmrazovací médium. Je však nutné brát v potaz limity její účinnosti a vliv na okolí. Tím je teplotní omezení.
„Chlorid sodný účinkuje spolehlivě do teploty kolem −5 °C. Při nižších teplotách (kolem −15 °C) je nutné využít chlorid vápenatý nebo jejich směs, aby posyp neztratil účinnost, což se ale ve formě skrápění solankou používá pouze na motoristických komunikacích,“ říká Polanová.
I TSK ale vnímá dva tábory. „Jeden volající po okamžitém rozpuštění ledu solí a druhý preferující ekologicky šetrnější, byť méně komfortní, inertní posyp. Naším úkolem je tyto dva přístupy vybalancovat tak, aby byla zajištěna maximální možná schůdnost při dodržení všech zákonných a ekologických norem,“ uzavírá.
Posypovou, ale klidně i kuchyňskou sůl velmi často používají běžní obyvatelé. Vadí jim, že kolem jejich domu nebo na schodech není uklizeno, a tak se o úklid postarají sami. To, že by se sůl v některých místech používat neměla, většinou ani netuší.