foto: Čtenářka pro PrahaIN.cz/Šumava napučela
Šumava rozhodně nepatří mezi nejteplejší lokality České republiky. Jaro přichází mnohem později než v hlavním městě, zato zima zaklepe na dveře ve chvíli, kdy se ve na většině našeho území lidé prochází v podzimních kabátech.
„Letos to tady máme takové veselé, před pár dny nám teploměr v autě ukazoval 12 stupňů, zatímco v Praze jste měli čtyři,“ uvedla pro redakci Jihočeška Jitka, který bydlí nedaleko horského střediska Zadov.
Ve středu odpoledne nám do redakce zaslala několik fotografií z procházky, na kterou se vydali s manželem. Jsou na nich vidět napučené keře a planá růže s mladými lístky, ale také trs čerstvých hub.
Zatímco během svátečních dnů bylo ošklivo, foukal silný vítr a poprchávalo, ve středu se vysvitlo slunce. Teplota se vyšplhala na pěkných sedm stupňů. „Ani během Vánoc nebyla zima, ale pouze v závětří. Díky silnému větru byla pocitová teplota hodně nízko,” prozradila nám čtenářka.
Zaslané fotografie napučených rostlin nás překvapily. Na konci prosince to není úplně běžné, natož v této lokalitě.
Divili se tomu i místní na jihu Čech.
I planá růže má čerstvé lístky. Zdroj: Čtenářka PrahaIN.cz
Oslovili jsme tedy bioložku Kláru Tydlitátovou s dotazem, jak to ovlivní přírodu.
„Velký problém napučení znamená především u ovocných stromů, kdy mráz přejde přes předčasně napučelé nebo ozelenalé stromy, což znamená pohromu pro sadaře a zemědělce, neboť ten rok se stromy nerozmnožují, tím pádem nemají úrodu,” uvedla pro redakci.
„Co se týká běžného lesa, tak štěstím pro české lesy je, že většina stromů, keřů a rostlin jsou adaptované na středoevropské podmínky a tuto fázi ve většině případů přežijí. V praxi to vypadá tak, že když v lese omrzne napučený strom nebo keř a sežehnou ho mrazy, tak v teplém jarním období vyrazí postranní větvičky z těch větví, které nebyly zasaženy, a tím pádem celé rostliny přežijí, “ vysvětlila nám.
Na jedné z fotografií byly vidět také houby. Mohlo by se jednat o penízovku sametonohou. Ta standardně roste v období od listopadu do března a „přežije” i velmi nízké teploty. Podle webu České mykologické společnosti si mohou v zimě houbaři splést penízovku s opeňkou měnlivou, jedovatou třepenitkou svazčitou, třepenitkou makovou a smrtelně jedovatou čepičatkou jehličnanovou, ta je včetně třeně zbarvena spíše rezavě, nevytváří bohatší trsy a má hnědý výtrusný prach.
Houby na konci prosince. Zdroj: Čtenářka PrahaIN.cz