foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Pomocný biskup pražský Václav Malý
Koncem osmdesátých let množství občanů ignorovalo oficiální oslavy založení republiky a přicházeli na shromáždění, které organizovali odpůrci komunistického režimu. V říjnu se ale také pravidelně plnily policejní cely ještě před osmadvacátým. „Vytipovaného člověka estébáci zatkli a odvezli k výslechu. Následně byl umístěn do cely předběžného zadržení na 48 hodin. Žádné obvinění nebo důvod zatčení neexistoval,“ řekl serveru PrahaIN.cz historik Petr Placák. O své vzpomínky se podělil také duchovní Václav Malý.
Takzvané preventivní vazby pro „nepřátelské“ osoby protizákonně zavedla Státní bezpečnost. Několik dní před výročím významné události estébáci uspořádali doslova hon na takzvané nepřátele státu, zatýkali přední osobnosti Charty 77, disidenty, spisovatele a hudebníky z prostředí undergroundu, křesťanské aktivisty a členy dalších opozičních skupin.
„Toto opatření zavedla Státní bezpečnost už před 21. srpnem v roce 1988,kdy bylo kulaté výročí okupace. Samozřejmě se vztahovalo i na 28. říjen. Vytipovaného člověka estébáci zatkli a odvezli k výslechu. Následně byl umístěn do cely předběžného zadržení na 48 hodin.
Žádné obvinění nebo důvod zatčení neexistoval. Člověku vždy oznámili, že byl zadržen, protože existuje předpoklad, že by se mohl dopustit trestné činnosti. Po dvou dnech byl propuštěn. To se opakovalo pokaždé, když se blížilo významné datum. Samozřejmě to nemělo oporu v zákoně. Po listopadu za to byl souzen náčelník II. správy Sboru národní bezpečnosti (SNB) Karel Vykypěl a šéf Státní bezpečnosti generál Lorenc,“ řekl redakci PrahaIN.cz historik a bývalý disident Petr Placák.
Po špatných zkušenostech proto v okamžiku, kdy se blížilo významné datum nebo výročí, opakovaně zavčasu zmizel v disidentském podzemí, tak se několikrát vyhnul zadržení.
„Do preventivní vazby mě nikdy neumístili, pokaždé jsem se tak týden před zatýkáním potopil. Zmizel jsem do ilegality a nezdržoval jsem se v místě bydliště, objevil jsem se vždy až 28. října na některé z akcí, které jsme organizovali, teprve tam mě několikrát zatkli. To se dělo každý rok. Opakovaně se také stalo, že příslušníci Veřejné a státní bezpečnosti napadli lidi, kteří si přišli připomenout 28. říjen v Praze na Staroměstské nebo Václavské náměstí nebo na náměstí Svobody v Brně a chtěli si tento svátek oslavit po svém. Byli hromadně zatýkáni a odváženi k výslechu.
Zadržené lidi většinou ještě ten den večer propustili. Organizátoři protestních a vzpomínkových akcí ale byli většinou umístěni do vazby, nebo je propustili po 48 hodinách a před vchodem policejní služebny je opět zatkli. Některé účastníky ale policajti zadrželi, nacpali do aut a odvezli je mimo Prahu. Uprostřed lesů je pak zmlátili a nechali je na místě bez osobních věcí a prostředků třeba třicet kilometrů od Prahy,“ připomíná historik.
Svébytný národ
Mezi zatčenými byly i známé osobnosti z řad křesťanských aktivistů. Ve vazbě několikrát skončil i pražský biskup a signatář Charty 77 Václav Malý.
„Přirozeně si na to vzpomínám, i když je to už dávno. Samozřejmě jsem byl i já tím postižen. Přesně už si nevzpomínám na podrobnosti, ale vím, že na tento státní svátek jsem byl zatčen a na 48 hodin jsem byl umístěn ve vazbě,“ řekl Václav Malý naší redakci.
Podle jeho slov by si historické události ze začátku dvacátého století měli lidé připomínat.
„28. říjen pokládám za důležité datum, kdy vznikla v roce 1918 Československá republika. Byli jsme vyčleněni z rakousko–uherské říše a přirozeně to tehdy bylo společně se Slováky. Jsem přesvědčen o tom, že bychom si tento den měli připomínat, že jsme svébytný národ, který má svoji historii i svoji kulturu. Že nejsme odsouzení k tomu někde se ztratit jenom v tom poli různých kultur a že tedy máme jistou svébytnost.
Samozřejmě, dnes je jiná situace, ale neměli bychom ztrácet ze zřetele tento moment. Proto si myslím, že je dobré si založení Československa připomínat. Tento datum nechápu v duchovním slova smyslu. Je to státní svátek a je volný den. Mně vždy vyvstane na mysli celá ta složitá historie Československa. Za takzvané první republiky, rozbití Československé republiky za války, obnovení po roce 1945 i okamžiky po roce 1993, kdy došlo k rozdělení na Českou republiku a Slovensko. Promítám si vždy tuto zajímavou historii a ten volný den se snažím trávit v klidu. Něco zajímavého si přečtu nebo navštívím přátele,“ prohlásil Václav Malý.
V této souvislosti uvedl, že za nejdůležitější pokládá, že už 35 let žijí Češi v parlamentní demokracii a že jsou v naší zemi respektována základní lidská práva.
„Občané nejsou zavíráni pro svoje názory. Mohou se svobodně sdružovat a všichni mají přístup ke vzdělání. To jsou pro mě důležité momenty. Přirozeně ekonomicky se ne všem daří, ale na druhé straně se o těchto záležitostech může otevřeně psát a lidé se mohou vyjádřit. To bychom neměli ztrácet ze zřetele,“ řekl biskup naší redakci.
„Zároveň jsme součástí Evropské unie, když se občas podívám na různé opravy veřejných prostorů, často tam čtu, že oprava byla provedena s pomocí dotací Evropské unie. Zároveň toto členství pomáhá posilovat bezpečnost našeho státu. Sami bychom se neubránili různým tlakům a členství naší země v Evropské unii znamená posílení a zajištění bezpečnosti České republiky. Vzájemné záruky pomoci při případném konfliktu jsou pro nás velmi důležité. Neříkám tedy, že je všechno ideální, že se všechno daří, ale na druhé straně bychom toto neměli přehlížet, nebo dokonce podceňovat,“ ukončil biskup Václav Malý.