„Na ulici s nima, tohle je exekuce!“ Nemocné děti chtěli násilím vyvléct z postele

KAUZA: PrahaIN.cz získala v úterý dopoledne informaci o emotivně vypjaté situaci v Praze 5. Upozornil nás na ni obyvatel čtvrti Malvazinky. Všiml si totiž vysokého počtu lidí, úředníků a policie.

Redakce se na místo ihned vypravila.

V tuto chvíli je velmi těžké popsat anabázi, jež vyústila v nepříjemné a vypjaté drama. Každopádně jsme se snažili získat vyjádření všech zúčastněných. Pevnou kostru příběhu tak můžeme uveřejnit už nyní.

Rodina se zkrátka dostala do exekucí a hrozilo jí vystěhování z velmi krásného domu v Praze 5. Když jsme sem dorazili, viděli jsme venku několik lidí a policisty. Jako novináře nás pustili dovnitř, kde jsme mohli projít celý byt.

Rozhodně se nejedná o žádný přístřešek pro bezdomovce, ale o pečlivou a krásnou domácnost, ve které žije mladá a početná rodina s dvěma dětmi. Ty jsou ve věku kolem sedmi a osmi let. Obě byly nemocné a ležely v posteli.

Exekuci nikdo nerozporoval.

Chtěli pár dnů navíc

Problém byl výhradně v tom, že rodina žádala o několikadenní odsun exekučního příkazu. Ten zněl jasně: vystěhovat. Rodiče hovořili o dvou věcech. Jednak o skutečnosti, že v nejbližších dnech otec rodiny obdrží peníze, které použije na dluh. Druhý problém byl viditelnější. Nemocné děti.

V domě byla přítomna i žena, o níž jsme si mysleli, že je exekutorka. Všichni nám ji tak představili. Po jejím oslovení na nás hlasitě zakřičela, že není žádná exekutorka, ale že je vykonavatelka. Víc komentovat nechtěla, máme se prý podívat do zákona.

I přesto bylo patrné, že to byla právě ona, kdo usiloval o to, aby rodina skončila na ulici.

Policisty vyzývala, aby je ihned vystěhovali. Ti namítali, že celou věc je nutné řešit v klidu. V jednu chvíli bylo patrné, že ani strážcům zákona není celá věc s dětmi příjemná. 

Žena však stále apelovala, aby situaci s nemocnými dětmi vyřešili. 

Policista: Nedobrovolně nemůžete nezletilé děti…
Vykonavatelka: V tom případě zavolám OSPOD.
Policista: Jde to vyřešit normálně, mně do toho nezasahujte, pokud se s paní nedomluvím, tak samozřejmě budeme s kolegou dál konat a zavoláme příslušné orgány, které jsou k tomu oprávněny, aby děti vystěhovaly ven. Ale násilím? To, že mi řeknete vy, abych vytáhl děti z postele… To dělat nebudu.
Vykonavatelka: To jsem vám neřekla.
Policista: Vypadá to tak.
Vykonavatelka: Tak to nepřekrucujte!

Dodejme, že během závěru konverzace si žena všimla, že vše natáčíme. 

Máme si přečíst zákon

Rodina a další přítomní se do dotyčné také pustili. Uváděli, že není žádná lékařka, že nemůže znát zdravotní stav dětí, takže ani nemůže policii nařídit, aby je násilím vyvlékla z pokojů a vyhodila na ulici. Policisté, s nimiž jsme také krátce hovořili, byli velmi klidní a situaci rozhodně nestupňovali.

O největší nápor emocí se starala právě uvedené vykonavatelka.

Tu jsme několikrát oslovili k rozhovoru. Neúspěšně. Až v závěru nám něco málo řekla: „Na tiskového mluvčího se obraťte… Když má exekutor tiskového mluvčího, tak bude mluvit tiskový mluvčí,“ reagovala s úsměvem.

Po boku policistů, kteří nás později vyzvali k opuštění pozemku, dodala: „Děti? Ty si matka odvede. Nejsou těžce připoutané na lůžko. Přečtěte si občanský soudní řád, tam to je a nemusíte se mě ptát.“

Happy end se nekonal. Rodina podle toho, co jsme viděli, skutečně skončila na ulici.

„Odjíždíme,“ padlo závěrem.