Na Vánoce do lesa na houby? Proč ne? Rostou

Mírná inverzní zima je dobrým počasím pro růst zimních a celoročních hub. V tuto dobu můžete v lesích, parcích nebo zahradách nalézt krásné a chutné druhy. Plodnice jsou nalité, pěkně zbarvené a čerstvé. A hlavně, mají prokázané léčivé účinky.

Kdo se neomezuje jen na klasické hřibovité druhy nebo lišky a jiné letní a podzimní houby, přijde si v tuto dobu v přírodě na své. Deště, vysoká vlhkost vzduchu a teploty nad nulou jsou dobrým prostředím pro růst hub. Mezi nejčastěji rostoucí druhy patří hlíva ústřičná, penízovka sametonohá, boltcovitka bezová, známá jako Ucho Jidášovo. Daří se i houbám, které se nejí, ale užívají se pro tinktury nebo maceráty. Například březovník obecný nebo outkovka pestrá.

Pokud překonáte předsudky, mají léčivé houby ještě jednu nespornou výhodu. Sto gramů mleté outkovky stojí v bylinkářských obchodech nebo lékárnách i pětistovku. Stomililitrový extrakt i 1 700 korun. Sto gramů sušeného Jidášova ucha vyjde na více než stovku. Stačí vyrazit do lesa a jsou zdarma.

Houby jsou přírodní zázrak

Pokud se chcete vydat na tuto neprobádanou půdu, je nutné své nálezy konzultovat s mykology. Kromě řady internetových projektů a skupin na sociálních sítích provozuje houbařskou poradnu Česká mykologická společnost. 

Ucho Jidášovo, které roste na bezu černém, je například po staletí přidávané do řady asijských pokrmů. Minimálně od středověku jej ale užívají i Evropané. „Obsahuje protizánětlivé látky a látky posilující imunitní systém. Má blahodárný vliv na hladinu cholesterolu a léčí například i hemoroidy,“ vypočítal pro PrahaIN.cz jeho prospěšnost mykolog Jaroslav Malý. Dámy by mohlo zajímat, že mnoho hub, včetně Ucha Jidášova, vyhlazuje vrásky. Houba také působí blahodárně na kardiovaskulární systém. Přidává se do asijských polévek nebo třeba do závitků.

Hlíva ústřičná, rostoucí na listnatých stromech, je známá i domácím pěstováním. Má celou řadu léčivých látek. Některé vitaminy (především z řady B), dále proteiny, steroly, aminokyseliny, mastné kyseliny a potřebné stopové prvky (železo, draslík, vápník, zinek, chrom a další). Hlíva je známá obsahem glukanů, konkrétně Beta 1,3/1,6 D glukany. Ty také posilují imunitu.

„Hlíva ústřičná také vyrovnává rovnováhu cholesterolu v krvi a krevní tlak, léčí, nebo alespoň tlumí bolesti kloubů. Léčí bradavice, alergie, astma, cukrovku, zmírňuje bolesti při chemoterapiích,“ chválí houbu mykolog. Hlíva se používá do polévek. Jako falešná dršťkovka nebo třeba do bramboračky.

Penízovka sametonohá má silné protirakovinné účinky. Podle Malého se jedná zejména o rakovinu děložního čípku a prostaty. Léčí prý i nespavost a žaludeční vředy. Také se dá jen tak přidat do polévky.

 Houby, co nejíme, jsou také léčivé

Hojně se v tuto dobu vyskytují březovník obecný a outkovka pestrá. Tyto houby se nejí v naturální podobě. Březovník je chorošovitá houba oranžovošedé barvy klobouku se sněhově bílým spodkem. „Působí proti zánětům, virům, bakteriím, parazitům a podobně,“ tvrdí Malý. Březovník roste na schnoucích březových pahýlech nebo na padlých stromech. Krájí se asi na centimetrové kostky a nechá se vylouhovat v minimálně čtyřicetiprocentním alkoholu.

Outkovka, z níž se vyrábějí kapky nebo se prodává v kapslích, roste na schnoucím dřevě. Kromě již zmíněných léčivých účinků se tato houba běžně například v Číně používá při léčbě po chirurgických zákrocích nebo při radioterapii.