Na většině pražských gymnázií je převis poptávky nad nabídkou

29. 04. 202213:56

foto: Vojtěch Havlík/Magistrát hl. m. Prahy/Vít Šimral, pražský radní

Hlavní město v rámci Strategie 2030+ klade důraz na zkvalitňování výuky na druhém stupni základních škol. Rozdělovat žáky po prvním stupni na výběrové a nevýběrové vede k mnoha negativním dopadům na vzdělávací systém, říká pražský radní Vít Šimral.

Gymnázia náleží dlouhodobě k nejoblíbenější formě středoškolského vzdělávání. Kolik jich ale vlastně v současné době v Praze je? Online člověk zjistí různé údaje, od čísla 41 (portál HMP) přes 51 (wiki) až po 88 (seznamskol.eu).

„Nejpřesnější je Dlouhodobý záměr, který vychází z primárního sběru dat, kdy se ověřuje i aktivita školy, nejen rejstříkový zápis,“ říká pro PrahaIN.cz radní Vít Šimral, do jehož gesce školství spadá. „V posledních třech letech vydala Rada hlavního města Prahy souhlas se zřízením několika nových, takže reálně fungujících teď bude zhruba 75.“

Podle Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Hlavního města Prahy se důraz klade na čtyřletá gymnázia, která jsou preferována před šestiletými a osmiletými. Proč?

Dlouhodobé akademické výzkumy nejen české, ale i zahraniční, ukazují, že brzká selekce a rozdělování žáků mezi školy výběrové a nevýběrové vede k mnoha negativním dopadům na vzdělávací systém, ale i na samotné žáky. Tyto negativní dopady převažují nad možnými pozitivy. V rámci Strategie 2030+ se tak klade důraz na zkvalitňování výuky na 2. stupni základních škol, nikoliv na navyšování kapacit víceletých gymnázií.

Naopak kapacitu čtyřletých gymnaziálních oborů chceme i nadále navyšovat; celosvětovým trendem je totiž posilování všeobecného vzdělávání pro věkovou kategorii 15–18 let, neboť daleko více lidí, než v minulosti dnes pokračuje ve studiu vysokých škol a všeobecné vzdělání se ukazuje i důležitější pro uplatnění na pracovním trhu.

Je před přijímacími zkouškami přetlak na gymnázia obecně, nebo se jedná pouze o ty nejznámější?

Obecně je převis poptávky nad nabídkou u většiny pražských gymnázií, s výjimkou nových, dosud nepříliš známých soukromých gymnázií. Ty často v prvních letech své existence ještě vypisují i 2. kolo přijímacích zkoušek.

Přijímací zkoušky proběhly na začátku dubna. Máte už zprávy o tom, jaká byla úspěšnost přijímaných?

Ne, k vyhodnocení výsledků dojde jako každý rok v první polovině května.

Počet žáků opouštějících základní školy strmě stoupá, přitom maturitní obory jsou jedním z nejoblíbenějších modelů dalšího vzdělávání. Podle zápisu z diskuze nad Koncepcí rozvoje čtyřletého gymnaziálního vzdělávání (předpokládám, že jde o dokument s podobnými závěry jako výše uvedený Dlouhodobý záměr vzdělávání) vychází, že nejlepší by bylo navýšit počet tříd na stávajících gymnáziích – to ale je technicky jen velmi obtížně realizovatelné. Počítáte tedy s otevíráním dalších gymnázií ve třetí vlně posilování, která by měla eliminovat negativní dopady demografické křivky?

Ano, počítáme, budou otevřeny další gymnaziální třídy na odborných školách, jež zřizuje hlavní města Praha. A odborná veřejnost i ředitelé samotných škol se k tomu staví kladně. Ambivalentní reakci jsme na začátku zaznamenali u některých ředitelů a ředitelek tradičních gymnázií.

Obávali se, že tím dojde k degradaci gymnaziálního vzdělávání; věřím, že se tato obava ukáže jako lichá a dojde k přehodnocení postavení čtyřletých gymnázií jako škol pro privilegované.

30 procent středoškoláků v Praze je ze Středočeského kraje. Když si odmyslíme dopravní zátěž, která nemusí být tak zásadní, tak ve Středočeském kraji se na rozdíl od Prahy plánuje slučování středních škol, což zcela logicky povede k dalšímu náporu na pražské vzdělávací instituce. Řešíte tento přetlak ve spolupráci s vedením kraje?

Řešíme a snažíme se současné vedení Středočeského kraje politicky přesvědčit hlavně k otevírání dalších kapacit čtyřletých gymnázií.

Jaký dopad z hlediska vzdělávání bude mít na pražské střední školy zvýšený zájem, vzniklý důsledkem migrační krize? Je na toto Praha připravena?

Praha připravena je, kapacity středních škol jsou obecně dostatečné a současný počet ukrajinských dětí středoškolského věku jsou schopné pojmout.