Na vlastní kůži: Park před Hlavním nádražím je výhradně pro otrlé

13. 11. 202409:42
Na vlastní kůži: Park před Hlavním nádražím je výhradně pro otrlé
foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Bezdomovce neodradily ani první mrazíky

REPORTÁŽ: Bohatým bral a chudým dával. Známé heslo Robina Hooda, který údajně žil v Sherwoodu. Kvůli špatné pověsti si stejné jméno vysloužil i park u pražského hlavního nádraží.

Do Sherwoodu jsme se během roku vypravili několikrát, situace se tu mění podle ročního období a denní doby. Zatímco v létě bivakují lidé bez domova všude, kde se dá, v zimě se přesouvají pouze na lavičky. Ráno si většinou přispí, přes den většinou posedávají, často také s lahví alkoholu.

Nějaký čas jsme před budovou hlavního nádraží strávili na začátku září, byl všední den odpoledne a venku babí léto.

Posadili jsme se na lavičku a pozorovali dění. Vedle nás byli většinou lidé bez domova, někteří s sebou měli velké tašky s oblečením, mnoho z nich bylo posíleno alkoholem, takže o klidu nebyla řeč. Nedaleko od nás si přisedly i turistky se zavazadly, která si urputně hlídaly.

Zanedlouho jsme všichni byli svědkem hádky, přičemž ústředním motivem byla odhozená láhev mimo odpadkový koš. Ačkoli jsme v duchu kritika tohoto kroku nejprve podporovali, záhy jsme změnili názor, vyhrožování zabitím už nebylo nic pro naše slabé nátury.

Po hádce prchly jak turistky, tak my.

Velmi podobnou situaci jsme zažili i týden nato.

Ti, kdo do Prahy přijíždí denně vlakem, ale tento obrázek znají. Cesta na tramvaj není žádný příjemný zážitek. To, že je tu všude nepořádek, je v podstatě to nejmenší.

Policie je na místě téměř neustále

Před nádražím si ale pravidelně všímáme jak ostrahy, tak strážníků městské policie. Jenže ti jsou v případech, kdy se lidé bez domova nedopouští nějakého přestupku, bezmocní.

„Bezdomovectví není samo o sobě důvodem někoho řešit. Aby tomu tak bylo, musí se tito lidé dopouštět nějakého protiprávního jednání. Nejčastěji se jedná o přestupky ve veřejném pořádku - narušování občanského soužití, rušení nočního klidu nebo pití alkoholu na místech, kde je to vyhláškou města zakázáno. Jednat můžeme jen v rozsahu zákonem daných kompetencí. Ale i ty jsou omezené. V rámci naší činnosti vždy navíc nabízíme i pomoc a radíme, kam je možné se obrátit. Pomáhat ale můžeme jen tomu, kdo o naši pomoc stojí. Chápeme, že přítomnost těchto osob není veřejností dobře vnímána, ale řešení tohoto problému nemůže spočívat jen na omezených možnostech strážníků a policistů,“ uvedla pro PrahaIN.cz Irena Seifertová, tisková mluvčí městské policie.

Na zastávku Hlavní nádraží přijíždíme znovu začátkem listopadu, první mrazivá noc Sherwood trochu změnila. Chybí lidé povalující se na zemi, většina jich buď postává, sedí, nebo spí na lavičkách. Spáči jsou obalení vrstvami teplého oblečení, ti, co jsou vzhůru, mají povětšinou v rukou alkohol. Někteří venčí své psy, nutno podotknout, že bez vodítka, na trávníku v parku. To, co vyprodukují, po nich ale nesbírají, a to ani v případě, že pes vykoná svou potřeba na chodník. Místem opět projíždí vůz městské policie, žádný problém ale neřeší.

Na travnatých plochách se také pohybuje několik zaměstnanců Pražských služeb, kteří traktůrky letos zřejmě naposledy sekají trávu, další fukary luxují spadané listí. Jejich činnost je ale dost riziková, a to zejména pro kolemjdoucí, ze sekačky totiž nelítají travní zbytky, ale také exkrementy.

Při problémech je potřeba volat policii ihned

Jak ale uvádí Irena Seifertová, problémy jsou tady v podstatě dennodenně, strážníci dokonce jednotlivé osoby již znají.

„V parku provádíme pravidelnou hlídkovou činnost a problémy s lidmi bez domova řešíme v podstatě neustále, to znamená každý den x-krát, s některými i opakovaně. Strážníci většinu lidí z této komunity znají. Kde však není účinný právní nástroj, tam lze jen velmi těžko očekávat vyřešení problémů. I mezi lidmi bez domova jsou rozdíly. Mnoho těchto lidí „vůbec nemusí být“ bezdomovci v pravém slova smyslu. Zdržují se zde proto, že si takoví život vybrali a je o ně v podstatě „postaráno“. Dovážka stravy, možnost zdarma se v Naději ošatit a další. Proč by takovou „výhodnou zahálku“ měli měnit? Strážníci se snaží udržovat pořádek v daném místě, jak jen to jde. Očekávat vyřešení tohoto problému z důvodů chybějících důrazných právních nástrojů, ale očekávat nelze. Uložené pokuty jsou neúčinné, neplatí je, na nemajetném člověku je ani nelze vymoci,“ říká redakci Seifertová.

Žádný jiný alternativní postih podle ní bohužel není. „Pro bezpečnost ostatních občanů se snažíme dělat skutečně maximum. Tento problém se samozřejmě netýká jen prostoru před hlavním nádražím. S lidmi bez domova se potýkají všechny velké metropole, pro cizince tedy nejsou ničím neznámým, či novým,“ dodává Seifertová.

Veřejnost také nabádá, pokud se v parku setkají s nějakým problémem či protiprávním jednáním, ať neprodleně učiní oznámení, a to přímo v době, kdy k přestupku dochází, ne až s určitým časovým odstupem. Hlídky pak na místo dorazí až se zpožděním, kdy je situace na místě odlišná.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných