Nad domácími kompostéry se smráká

19. 01. 202519:09
Nad domácími kompostéry se smráká
foto: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz/Kompost, ilustrační foto

Uhlíková stopa je čím dál větší strašák. Zatím jsme si zvykli tento pojem vnímat spíše v souvislosti s EU a jejími nařízeními jako něco, co se nás osobně ještě tak moc netýká. Pravdou však je naprostý opak.

„Ale ono se to mění čím dál více a uhlíková stopa nás začíná pronásledovat čím dál tím více. Víte, že na jeden kilogram sýra je potřeba 10 až 12 kilogramů mléka? Nikdy jsem tento údaj nepovažovala za podstatný. A nejsem si jistá, že bych si na těstoviny chtěla dát ricottu nebo jiný měkký sýr, který má uhlíkovou stopu významně nižší, když na ně přece patří tvrdý sýr. Co já, ale už vůbec si nejsem jistá, jestli by takový Matěj Ruppert ocenil tento posun při ochutnávání Itálie, jak se občas ráda pro inspiraci kouknu v televizi,“ začala povídání s námi předsedkyně Výboru životního prostředí, veřejného prostoru a pohřebnictví pražského magistrátu Lucie Kubesa (ODS).

„Posledních osm měsíců se potýkám s uhlíkovou stopou při své práci s odpady a hospodařením s nimi u nás. A netýká se to samozřejmě jen povinného zálohování nápojových obalů, kterému se protentokrát věnovat nechci, byť i to s ním souvisí. Jsou totiž u nás i jiné komodity v oblasti odpadového hospodářství. Narazila jsem při své práci na takové nesmysly v oblasti životního prostředí, že nestačím žasnout. Mají přesah na celou republiku, ale podporuje je jeden ministr, který má v Praze sídlo a hlavního města se obě oblasti, o kterých mluvíme, také dotýkají. Obecně podle mých zkušeností bohužel platí, že se Ministerstvo životního prostředí soustředilo na vyplňování kolonek pro EU, než aby se ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu více snažilo o vytváření podmínek pro firmy, aby měly zájem zpracovávat vytříděný odpad na něco jiného tak, aby to dávalo ekonomicky smysl. Což je základ environmentální politiky,“ doplňuje zástupkyně ODS.

S textilem budou problémy


Od 1. 1. 2025 začala platit povinnost dle novely odpadového zákona. Mezi povinné složky tříděného odpadu patří od 1. ledna 2025 také textil. „Není to velké drama podle zkušeností většiny obyvatel, kteří znají charitativní kontejnery na ulicích, kam dáváme šatstvo, které pro nás už ztratilo význam. A budeme se ho zbavovat stejně i nadále,“ připomíná Lucie Kubesa.

Oděvy jsou přitom pro charitu využívány jen minimálně. Je to méně než deset procent z celkového množství obsahu kontejnerů. A to se takto vysbírá ročně, třeba jen ve známé Diakonii Broumov, kolem šesti tisíc tun oděvů. Ze tří tisíc tun textilu, které za rok 2022 nasbírala firma Potex, bylo na charitativní účely u nás využito jen zhruba pět procent celého objemu. Asi třetina u nás sebraného textilu jde do zemí třetího světa, protože zde o něj není zájem. Tudíž jen opravdu nepatrné množství textilu se opravdu recykluje, například na „prkna“, jako to dělá společnost Dimatex, která z nich vyrábí kompostéry, herní prvky na dětská hřiště nebo lavičky.

V České republice ovšem není dostatek kapacit, které by byly schopné zpracovávat odpadový textil toho typu z kontejnerů, jemuž odpadáři říkají čistý, natož pak textil špinavý, který se ocitne ve sběrných dvorech.

„A už se dostávám k té uhlíkové stopě mnohem více. Vynechala bych ji třeba u aut Diakonie, která do Broumova sváží textilní odpad z různých koutů republiky, aby obce mohly od 1. 1. 2025 pro MŽP vyplnit to správné ve výkaznictví odpadového hospodářství. A pak dochází k takovým paradoxům, kdy jsou kapacity broumovských na svoz vyčerpané, že se starosta nejmenované obce dozví, že mu textil odeberou, ale musí ho dovézt na své náklady. V tom konkrétním případě 230 kilometrů. A 230 zpátky, prázdné,“ dodává Lucie Kubesa.

A v tomto případě už je podle ní nutné se zamyslet, zda není uhlíková stopa příliš velká na výsledný efekt vyplněné kolonky.

BRKO

„Avšak ještě jsem se dostatečně nevěnovala druhé kategorii, špinavému textilu. Zmíním názor, který potěší obyvatele hlavního města. Ti budou mít starostí méně, protože máme spalovnu v ZEVO Malešice. Zde skončí svou pouť, podobně jako zde skončila hromada textilu, kterou nechala nedávno paní náměstkyně pražského primátora Komrsková navézt před OD Palladium z broumovské Diakonie. Uhlíkovou stopu této atrakce neměřil nikdo, a náklady na ni zaplatili Pražané. Bylo to v desítkách tisíc korun. Horší to mají tam, kde je spalovna daleko, budou na tom podobně jako onen starosta obce s mohutným nájezdem kilometrů do Broumova. Náklady na takovou přepravu, ale i obecně na nakládání s odpadním textilem, totiž nezachrání ani recyklační poplatek výrobců textilu za zboží uváděné na trh.

Nejen textil je téma pro životní prostředí, podobně nesmyslné postupy jsou pravidlem v BRKO, jak zní zkratka biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Všímají si toho především samosprávy obcí, měst, ale i krajů, kde je vyšší míra hospodaření na soukromých pozemcích. Jinak se hodnotí míra kompostování přes hnědé popelnice a kontejnery na bioodpad z Brna, odkud je ministr životního prostředí, nebo z Prahy. Karel Macků předseda Svazu měst a obcí Jihočeského kraje, vloni v květnu psal ministru Hladíkovi: „…rozsah diskriminace venkovských oblastí nám připadá značný. Protože většina území Jihočeského kraje má osídlení spíše venkovského typu (velký počet malých obcí s velkým množstvím rekreantů), tak si Vás dovoluji požádat o zohlednění následujících skutečností. Menší obce mají množství rodinných domů se zahradami, kde se bioodpad zpracovává v místě vzniku. To je základem low-imput hospodaření a jiných přírodě blízkých způsobů hospodaření. V obcích, kde je zájem o další využití trávy jako suroviny je logicky méně trávy jako odpadu. Měřítko produkce, resp. separace množství BRKO, jako proměnné pro výpočet třídících cílů. V regionech s menším prosazením konzumního způsobu života, kde lidé žijí více v souladu s přírodou a kde využívají trávu v místě jejího vzniku, jsou za své jednání trestaní v podobě sankcí za nesplnění třídících cílů, protože je méně trávy vykazováno v systému při jejím shromažďování a převozu do kompostáren.“

Odpověď ministra Hladíka předsedu potěšit nemohla: Zpracování rostlinných zbytků v domácnostech, domácí kompostování, není možné použít k plnění cílů, jelikož zpracované množství není dostatečně podloženo konkrétními údaji, není kontrolovatelné a nebylo by uznáno Evropskou komisí v rámci reportingu za Českou republiku. Zároveň se tento způsob nakládání projevuje pozitivně, protože snižuje celkovou produkci komunálních odpadů obce, což je rovněž důležité.

Kam s ním?

Názor, že kompost vyprodukovaný v domácích kompostérech, ani k tomu použité suroviny (tráva či listí) nejsou předávány na místě určeném pro odkládání odpadů, ale jsou využívány jako surovina obyvateli obcí venkovského typu, a tudíž nedochází vůbec ke vzniku odpadu, mají starostové napříč republikou. Logicky pak není zachycen v evidenci BRKO. Způsob nastavení třídících cílů ignoruje tuto hierarchii způsobů nakládání s odpady a využívání domácích kompostérů fakticky penalizuje.

Velmi kategoricky vystoupili představitelé dvaaosmdesáti měst a obcí z Uherskobrodska, Luhačovicka a Valašskokloboucka, kteří tvoří velký svazek. S MŽP se do pře ohledně nakládání s bioodpady dostali stejně jako Jihočeši.  „Problém je, že tento bioodpad neumí ministerstvo započítat do recyklované produkce, bohužel v tuto chvíli nehrajeme o odpad, ale o čísla,“ řekl pro PrahaIN.cz starosta Bojkovic Petr Viceník.

Že je tento způsob vyhodnocování v oblasti plnění cílů obcí průběžně špatný, si MŽP nejspíš uvědomuje, proto se zabývá možností zahrnutí komunitního kompostování do plnění cílů v rámci požadavků EU. Ministerstvo životního prostředí situaci v oblasti plnění cílů obcí průběžně vyhodnocuje. Najít ovšem metodu, jak by bylo možno kompostéry kontrolovat, byla zajištěna průběžná evidence o množství zpracovávaných rostlinných zbytků a souhrnná data byla zasílána MŽP, to si lidé v obcích v praxi představit nedovedou. Přesto MŽP analyzuje dostupná data a případně výše uvedené zahrne do plánované novely vyhlášky č. 273/2021 Sb. Všech 82 obcí se proto obrátilo na zmíněný resort s žádostí o úpravu legislativy. Podle jejich požadavku by měl systém zohledňovat prevenci vzniku odpadu. A co na to ministerstvo? Poradilo jim, ať si zřídí obecní kompostárny a vozí kompost do 69 kilometrů vzdáleného Hodonína, kde je bioplynová stanice.

„MŽP má možnost v dané věci obcím reálně pomoci. Zatím k tomu však nebyla dostatečná vůle jeho představitelů. Třídící cíle pro obce nestanovuje evropská legislativa, a tedy ani nepředepisuje, co a jak do nich lze započítat, a jejich vykazování, je jen otázkou národního nastavení legislativy. Tu nám EU nepředpisuje.  Třídící cíle stanoví český zákon a vyhláškou lze definovat, co obce mohou do výpočtu zahrnout. EU navíc umožňuje vykazování řady údajů také statistickým vyjádřením, nikoli jen součtem přímo ohlašovaných údajů od původců. Proto, je věcí ochoty MŽP, jak by případně BRKO v obcích, a možné způsoby jeho třídění a využití, do výpočtu zaneslo. Zatím se odpovědi MŽP bohužel stále točí okolo nemožnosti ve věci konat, a to s odkazem na EU. To je škoda,“ okomentoval tvrzenívýkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

Hledejme cesty

„Tak nevím, jestli MŽP není adeptem na ocenění Ropák roku. Uhlíková stopa, to je dnes mantra rádoby zelených politiků z různých stran. Ale já se přikláním spíš k tomu, že na úkor výkaznictví pácháme povinné dobro pro EU, ale za jakou cenu? To dobře ukazuje tento text. Je pravda, že pro města, především velká města, je v případě kompostování centralizace vhodná, a dokonce maximálně výhodná. Viděli jsme to například při naší návštěvě v OZO Ostrava, ale dobře nastavené plány máme i v Praze. Hlavní město sice koupilo bioplynku 30 kilometrů za svými hranicemi, kde se bude zpracovávat primárně gastroodpad, ale při jeho nedostatku jej lze doplňovat BRKO. Cestou zpátky totiž budou auta vozit komunální odpad do spalovny v ZEVO Malešice,“ dodala pro naši redakci Lucie Kubesa.

„Nemožnost vykázat v obcích kompostování jako započitatelný způsob vytřídění, to je pro obce nepochopitelná komplikace. Věřím, že se nejde odvaha, jak pro obce najít racionální cestu. Kompostování je velmi rozumný způsob nakládání s bioodpadem rostlinného původu. To, že to obce dělají dobře, by mělo být v rozumném státě pozitivně vykazatelné jak pro obce, tak pro stát samotný. Hledejme prosím primárně řešení dobré pro lidi, až potom pro bruselské výkazy,“ dodal pro PrahaIN.cz jeden z úkolů Petr Havelka, kterým se s odpadáři chtějí věnovat v letošním roce.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných