Nádvoří Betlémské kaple bude mít novou koncepci

České vysoké učení technické (ČVUT) vyhlásilo open call na vytvoření manuálu pro užívání nádvoří Betlémské kaple. Z jedenácti přihlášených týmů byly vybrány tři. Vítězný stanoví pravidla pro aktéry sídlící v areálu, ale i pro externí partnery, kteří si prostory pronajmou.

Betlémská kaple se nachází přímo v centru hlavního města. Jde o národní kulturní památku, která připomíná osobnost Jana Husa a husitské období českých dějin. Právě v ní byly totiž postaveny základy českého reformního hnutí. Reformní směr je v Čechách spjat s Karlovou univerzitou, o koncepci pro využívání nádvoří kaple se ale postará ČVUT.

Právě tato škola totiž dle tiskové zprávy vyhlásila v únoru letošního roku open call na vytvoření manuálu pro užívání nádvoří. Snažila se díky němu najít kreativní a zodpovědné autorské týmy, který pomocí koncepce oživí jedinečný nekomerční a inkluzivní veřejný prostor s historickými objekty.

Areál potřebuje manuál pro optimální využití

Areál Betlémské kaple s Betlémským palácem a Galerií Jaroslava Fragnera potřebuje revitalizaci a novou koncepci tak, aby byl prostor optimálně využíván. Cílem hledání nového manuálu využití je nejen nádvoří kultivovat a oživit, ale také nastavit pravidla pro harmonickou souhru všech aktivit. Úpravy nebudou stavební, ale čistě koordinační.

Pracovní skupina složená ze zapojených aktérů fungujících v areálu a odborníků z oblastí architektury, krajinářské architektury a památkové péče posoudila dle tiskové zprávy celkem 11 přihlášek. Do finálního výběru poslala tři týmy: Šrámek a Krejčí architekti + Steiner a Malíková krajinářští architekti; atelier tečka + Radmila Fingerová + Studio Richard Loskot + Jan Matoušek a Miroko Maroko a Kolektiv Betlém (Sebastian Sticzay, Jakub Herza, Lenka Dřevjaná, Eduard Herrmann).

Nádvoří má být reprezentativním prostorem

Finalisté zaujali porotu zejména koncepčním přístupem k prostoru, návazností na historii nádvoří, prací se zelení i hospodařením s dešťovou vodou. Cenné je také jejich interdisciplinární složení a zkušenosti. Koncepce by měla z nádvoří vytvořit reprezentativnější a funkčnější prostor, aniž by byl ztracen současný genius loci.

Jak je uvedeno v dokumentu k open callu, nádvoří by mělo sloužit jako vstupní prostor a působit otevřeně a reprezentativně. Kolemjdoucí by mělo vybízet k vstupu a pozastavení. Veřejný prostor by měl být přívětivý pro všechny věkové i sociální skupiny, být inkluzivní a nekomerční.

Bude třeba sjednotit turistický cíl, kavárnu, galerii i letní scénu

Prioritou je přitom přední prostor u brány. Právě ten má lidi do areálu vtahovat. Je ale třeba nejprve obnovit vegetaci tak, aby respektovala historický charakter místa a byla autentická. Dalšími palčivými tématy je nalezení vhodného režimu a způsobu zásobování, provoz aut a nesjednocená vizuální propagace jednotlivých subjektů.

Kromě stálých subjektů funguje na nádvoří také letní scéna s koncerty nebo promítáním filmů. Betlémská kaple slouží jako turistický cíl a zároveň pořádá přednášky, konference, koncerty a další kulturní kaple. V přízemí objektu Galerie Jaroslava Fragnera se nachází studentský klub a kavárna s venkovním posezením. Součástí areálu jsou i administrativní prostory Betlémského paláce, budoucího sídla Rektorátu ČVUT.