Namalujte si tabulku, vezměte si počítačku, pohleďte na nebe a spočítejte si Velikonoce

Proč jsou Velikonoce každý rok jindy? To je otázka, kterou si pokládáme vždy, když vezmeme do ruky nový kalendář a díváme, co nás v novém roce čeká. Pojďme si tedy říct, proč se datum nejvýznamnějších církevních svátků každoročně mění.

K jejich výpočtu se dá sestavit poměrně jednoduchý algoritmus. Anebo vám postačí velká namalovaná tabulka, astronomický kalendář měsíčních cyklů a musíte vědět, na který den připadají neděle. Pozor na přestupné roky!

Přesná pravidla pro výpočet data Velikonoc upřesnil už v roce 325 První nikajský koncil. Více informací o něm přináší web Memento historia. Více než dvouměsíční tehdejší setkání nejvyšších představitelů křesťanské církve stanovilo, že rozhodující bude pro oslavu Velikonoc první jarní úplněk. Ten přichází až po rovnodennosti.

Rovnodennost tady jinak, v Austrálii je pravý opak

Rovnodennost je den, kdy se Slunce nachází v rovině zemského rovníku a sluneční paprsky dopadají na zemi kolmo v rovině její osy. Tento den nastává na Zemi dvakrát, a to v březnu, kdy na severní polokouli máme jarní rovnodennost, a v září, kdy na naší polokouli mluvíme o podzimní rovnodennosti. To znamená, že u nás v březnu začíná astronomické jaro a v září astronomický podzim. Na jižní polokouli je to ale opačně a Velikonoce se tam slaví po tamní podzimní rovnodennosti.

Když se zaměříme na samotnou jarní rovnodennost na severní polokouli, tak ta přichází nejčastěji 20. března, méně častěji 21. března a výjimečně už dokonce 19. března. Tento okamžik ale nastává zhruba jednou za 300 let. S výpočtem rovnodennosti pomůže web meteoshop.cz

V okamžiku jarní rovnodennosti na severní polokouli začne na severním pólu polární den, tedy čas, kdy Slunce poměrně dlouho nezapadne, na jižním pólu naopak začíná polární noc, dlouhé období, kdy tamní tučňáci Slunce vůbec neuvidí.

Hurá do počítání 

A v okamžiku jarní rovnodennosti začíná období výpočtu data Velikonoc. Rozhodující je první měsíční úplněk po jarní rovnodennosti. A jelikož víme, že měsíční cyklus má 28 dní, tak můžou Velikonoce nastat v prostoru 28 dní ode dne jarní rovnodennosti.

Situaci však ztěžuje ještě fakt, že k nejvýznamnějšímu svátku křesťanského církevního roku, tedy ke Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, došlo podle církevních legend v neděli. A z toho vyplývá, že se tento svátek může slavit zase znovu jen a jen v neděli. To nám přidává ještě až sedm dní k určení data Velikonoc.

Velikonoce tak mohou nastat nejpozději 35 dní po jarní rovnodennosti. V různých letech tak Velikonoce připadají na dny od 21. března do 25. dubna. Letos vychází termín Velikonoční neděle na 31. března. Vypočítat termín Velikonoc vám pomůže i náboženský web cestyksobe.cz

Ale ani tím není ještě vyhráno. Pokud jste totiž vyznavači pravoslavné církve, tak je nutné si uvědomit, že právě pravoslavné církve pracují ještě se starším juliánským kalendářem, na který západní svět už dávno rezignoval. Výpočty jsou tak zcela jiné a u vyznavačů pravoslaví se může stát, že se jim Velikonoce posunou až do začátku května. Tento velikonoční květnový posun je poměrně častý a děje se tak zhruba jednou za pět až sedm let.

Někdy slaví Západ i Východ dohromady

Takzvané velikonoční schizma, tedy rozdíl mezi oslavami Velikonoc v západní církvi a v pravoslavné církvi se zhruba jednou za tři až pět let díky astronomii setře a obě odnože křesťanství slaví ve stejný den. Letos to však nebude, protože v roce 2024 slaví pravoslavní křesťané Velikonoce až 5. května.

Ke ztotožnění západního a východního křesťanství však dojde v následujícím roce. V roce 2025 budou křesťané na východě i západě slavit jednotně Velikonoce 20. dubna.

Výhledově v nejbližších patnácti letech budeme my, západní křesťané, slavit Velikonoce celkem čtyřikrát v březnu a jedenáctkrát v dubnu. Nejdříve to bude v roce 2035, kdy oslavíme svátky jara už 25. března, a nejpozději to bude v roce 2038, kdy vyjdou v západním křesťanství oslavy Velikonoc na nejzazší možný termín, tedy na 25. dubna. Tento výpočet umožňuje zahraniční web zabývající se výpočtem lunárních cyklů Moon Applet. 

Vědci si dokonce dali tu práci a spočítali, jak často připadá datum Velikonoc na ten který den v kalendáři. A za dobu od vzniku křesťanství se nejčastějším datem Velikonoční neděle stal 19. duben, a to ve 3,87 procentech případů. Nejméně častým velikonočním dnem byl naopak 22. březen, na který připadla Velikonoční neděle jen v 0,48 procentech případů. S touto informací přišla autorka Marie Bláhová v knize Historická chronologie.