Nápojové obaly tvoří až třetinu odpadu v ulicích. Zákon o povinném zálohování by mohl pomoci

Obaly od nápojů, sklo, PET lahve a plechovky jsou až třetina odhozeného odpadu. Obaly se zálohou přitom tvoří necelé jedno procento. Připravovaný zákon Ministerstva životního prostředí o povinných zálohách by mohl množství odhozeného odpadu významně snížit.

Podstatnou součástí takzvaného litteringu, tedy odpadu znečišťujícího veřejná prostranství ve městech a přírodních lokalitách, tvoří tradičně nápojové obaly. Právě s tím by mohl pomoci připravovaný zákon Ministerstva životního prostředí (MŽP), který by měl na PET lahve a plechovky rozšířit povinné zálohy.

MŽP v tiskové zprávě uvádí, že ohledně zálohování PET lahví a hliníkových plechovek pořádá pravidelná zasedání. Postoje jednotlivých sektorů se však stále různí. Iniciativa pro zálohování už ale představila způsob, který by měl zajistit sběr až 90 procent nápojových obalů k recyklaci.

Zálohy nápojových obalů jsou jen první krok

Jednat by se mělo o plechovky a PET lahve o objemu od 100 mililitrů do 3 litrů. Mimo mléčné produkty by se to mělo týkat obalů od nealkoholických nápojů a alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 procent. Vysbíraný materiál by se stal majetkem správce systému, který by část využil a zbytek nabídl na volném trhu.

„MŽP je v otázce zálohování o několik kroků dopředu, návrh zákona o zálohách dá státu do rukou skvělý nástroj na využití dnešního odpadu jako v době energetické krize zvlášť cenného surovinového zdroje. Do budoucna tak budeme mít legislativně podchycené možné zálohování PETek, ale i jiných typů výrobků. Logicky se nabízí autobaterie nebo jiné produkty, které nyní končí mimo ČR a ne zpět u výrobce. To vidím jako velkou výzvu a velké plus,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nové podmínky otevřely omezení jednorázových plastů

Ministerstvo dlouhodobě podporuje zlepšování systému nakládání s odpady. A to jak legislativně, tak i finančně. Loni v říjnu například vstoupil v platnost zákon o omezení jednorázových plastů. To otevírá nové možnosti podmínek pro zálohování. Umožňuje například odevzdávat vybrané vratné jednorázové obaly v provozovně bez nutnosti povolení o nakládání s odpady.

Významnou část odpadu tvoří PET lahve, plechovky a nezálohované sklo také podle neziskové organizace Trash Hero. Ta podle informací z tiskové zprávy loni uspořádala celkem 110 dobrovolnických úklidů, na kterých uklidila z veřejných prostor asi 40 tun odpadu.

Zálohované lahve jsou v ulicích minimálně

„Na úklidech si vedeme statistiky toho, co lidé odhazují. Opakovaně se nám potvrzuje, že zálohované lahve se vyskytují minimálně, naopak nezálohované sklo, PET lahve a nápojové plechovky jsou významnou částí nepořádku. Odhadem to může být až třetina nalezených odpadků. Zálohované lahve od piva tvoří ani ne jedno procento všech nalezených nápojových obalů,“ uvedl zakladatel karvinské základny Trash Hero Martin Špaldoň.

Lahve i plechovky jsou přitom vyrobeny z materiálu, který lze používat opakovaně. Případná záloha by navíc mohla pomoci spotřebitelům si uvědomit, že se nejedná o bezcenný odpad. Finanční motivace navíc zpravidla funguje.

Ze zahraničních studií navíc vyplývá, že zálohový systém snižuje množství odhozených PETek a plechovek až o 95 procent. Dopad nakládání s nápojovými obaly na životní prostředí by se tak mohl v Česku zmenšit asi o 28 procent. O plošný zálohový systém navíc dlouhodobě usilují i výrobci nápojů.

Důležitá je i následná recyklace

„Věřím, že se podaří připravit takový návrh zákona, který umožní nejen maximalizovat množství vysbíraného materiálu a tím snížit množství odpadků v ulicích, ale že bude pamatovat také na následnou recyklaci. Ideální je tzv. recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky, která zajistí, abychom již jednou vyrobený PET a plech mohli využívat opakovaně,“ řekla k záměru MŽP mluvčí iniciativy Zálohujme.cz Andrea Brožová.

Plošný systém zálohování se loni v lednu podařilo spustit například na Slovensku. V únoru se k němu přidalo Lotyšsko a v listopadu Malta. Povinné zálohy už tak využívá 13 evropských států a dalších 15 o tom uvažuje a nebo se na novelu připravuje.