foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Majitel vetešnictví Jan Příhoda ve své "pracovně".
„Tady tu lampu potřebuji, stejnou mívala prababička.“ Věta mladé dívky nás krátce po poledni přivítala v místě, kam přicházejí lidé obdivující výrobky z dávno zaniklých dílen. „Ty věci slouží dodnes. Byla to poctivá práce, do níž řemeslníci dali všechno,“ řekl redakci serveru PrahaIN.cz Jan Příhoda, majitel oblíbeného vetešnictví v Podolí.
Staré krámky pražských vetešníků, z nichž většina dávno neexistuje, prý obdivoval už jako kluk. Slabost pro jejich řemeslo u něj nezmizela ani v dospělosti. Začal proto pracovat v bazaru a po několika letech se s kamarádem rozhodli osamostatnit a otevřít si vlastní krám.
„To je už strašně dlouho. Vždy se mi tento obor líbil. Vzpomínám si na návštěvy ve slavném vetešnictví u pana Špičáka. Tam byly obrovské hromady různých věcí. Člověk mezi nimi zmizel a vynořil se třeba až za několik hodin. Dnes už ale mají vetešnictví trochu jinou podobu,“ řekl redakci PrahaIN.cz Jan Příhoda.
Válečná cedule z Protektorátu. Foto: PrahaIN.cz
Poklady ze sklepa
Většinu věcí, které jsou vystavené v jeho obchodě, nakupuje od místních lidí. Díky nim může nabízet skutečné poklady. Tvrdí ale, že jde o vzácné výjimky. Většina starých a mnohdy cenných předmětů totiž nenávratně mizí na skládkách.
V prodejně je v několika místnostech všechno, co připomíná staré časy. Ruční mlýnky na kávu, svícny, sady porcelánu, reklamní smaltované cedule, dokonce i tabulky z dob druhé světové války.
„Občas se u nás najdou skutečné kuriozity. Většinou lidé třeba vyklízejí sklep a něco najdou. Třeba právě ty cedule z období Protektorátu. Jak říkám, naštěstí jen neházeli beton nebo maltu a přinesli to k nám. Dnes je to už kuriozita. Bohužel většina lidí ale staré věci třeba po prarodičích vyhodí někam do kontejneru, protože k nim nemají žádný vztah. Kdysi dávno chodili tyto věci vybírat do popelnic skupiny hledačů. Mezi nimi byli i známí kunsthistorici a sběratelé. To už ale dnes dávno nikdo nedělá,“ řekl vetešník naší redakci.
Psali jsme
REPORTÁŽ: Do hlavního města přijíždí tisíce turistů z celého světa a nikoho nepřekvapí, že jejich cílem jsou především historické památky. Část…
Poctivá práce
Přestože se prodeji starých věcí věnuje už mnoho let, znovu a znovu obdivuje mistrovství dávných řemeslníků. Tvrdí, že v každém předmětu, který vyrobili, nechali část sebe.
„Na spoustě věcí mě fascinuje, že je na nich vidět poctivá práce a dokonalé řemeslo. Všechny tyto věci mají duši. A to nemá ani jedna z těch dnešních, které chrlí stroje v miliónech kusů. Když si ty staré předměty vezmete do ruky, tak cítíte toho člověka, který je vyráběl. Je poznat, jak velmi měl rád svou práci,“ usmál se Jan Příhoda.
Porcelán, staré lampy,svícny. Foto: PrahaIN.cz
„Je mi trochu smutno, protože něco takového už dnes neuvidíme. Všechno vozíme z Číny, aby to bylo co nejlevnější. V dobách našich dědů byli lidé ochotni, nebo museli zaplatit za tu poctivou práci. Všechno, od hodinek až po smaltové cedule, vyráběli řemeslníci ve svých dílnách většinou ručně. Někdy doslova na koleně. Ale podívejte se, ty věci slouží dodnes. Protože to byla poctivá práce, do které dali všechno. Byla to trpělivá, poctivá práce, a proto to vydrželo až dodnes. I proto mám rád vetešnické řemeslo, protože se tady s těmito věcmi potkávám,“ ukončil vetešník.