foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Adventní Vídeň
REPORTÁŽ: Jak už jsme v první reportáži informovali, server PrahaIN.cz vyrazil do hlavního města Rakouska nasát tamní předvánoční atmosféru. Zatím jsme stihli poznamenat, že z návštěv Rathausplatzu, Schönbrunnu a Vánočního trhu v parku Türkenschanzpark jsme byli téměř u vytržení.
Střídmě, přesto razantně jsme zmínili i fakt, jak daleko za západní Evropou v mnoha ohledech zaostáváme. I ta nejmenší dm drogerie ve Vídni byla víc zásobená než kdejaká pražská. Podobné dojmy jsme neměli pouze my, ale všichni Češi a Slováci, s nimiž jsme zde hovořili. Jejich počty byly vysoké.
Kromě klasických trhů jsme absolvovali i krátkou přednášku o historii Schönbrunnu a za pět euro jsme se povozili na menším, přesto krásném ruském kole. Mnohem horší zážitek nám přivodily organizované tlupy prodejkyň „vánočních růží“. Ty se totiž nebály cílit na nejmenší návštěvníky.
Zprvu jsme vnímali pouze to, že se ženy pohybují na trzích a mají obrovské svazky nádherných květin.
Dej peníze!
Pak ovšem následovala vášnivá debata se zákazníky, rozhozené ruce a sem tam dokonce i pokřik. Začali jsme se na ně proto soustředit ještě víc. Jejich modus operandi byl následující: ženy pokaždé oslovily mladšího muže, jehož začaly opíjet rohlíkem. Bílé růže mu prý přinesou štěstí, lásku, peníze, prosperitu. Stačí, aby si koupil jednu nebo dvě za deset euro a bude mít blahobyt až do skonání věků...
Většina mužů se nakonec rozhodla do této zvláštní loterie vstoupit a květinu koupit. V několika případech se však oslovení rozčílili, což ženy paradoxně vyprovokovalo, seběhly se začaly na takové nepřístupné „zákazníky“ křičet.
Když jsme si nedávali pozor, zjistili jsme, že také jedenáctiletou dceru našeho kamaráda začaly přesvědčovat a nutit ke koupi. Dívenka vůbec netušila, která bije. Začala hledat po kapsách eura, ale měla jen dvě. Žena je vzala a čekala na další tři. Dívenka se omluvila, že pět euro na růži nemá. Žena něco odsekla a odešla, jenomže i se dvěma eury mladé Češky.
Srovnal je
To už se do rozhovoru vmísil další Čech, v jehož případě musíme zdůraznit, že šlo o Roma. Prodejkyně růží doběhl a česky vysvětlil, jak se věci mají. Bylo to jako sledovat film. Čím víc dotyčný mluvil, tím se prodejkyně zmenšovaly a zmenšovaly.
Dvě eura se tak vrátila k mladé slečně. „Ne, česky vůbec nemluví. Ale každý cikán ví, že když se na něho řve, musí řvát ještě víc, aby přeřval toho, kdo na něj řve,“ zasmál se pan Ladislav, když jsme se ptali, jak se s podivnými trhovkyněmi domluvil. „Nevím, co jsou zač. Rumunky určitě ne. Podle mě jsou z Vídně a policajti je tolerují. Tady se už stihly pohádat snad s deseti lidmi,“ dodal.
Zbytek odpoledne proběhl bez problémů. Nebýt této lapálie s růžemi za pět euro, tak by adventním trhům ve Vídni nebylo co vytknout.