Nebe, peklo, ráj… ve Velkých Losinách

REPORTÁŽ: O prázdninách jsme se vydali do Velkých Losin za nebeskými zážitky při koupání v termálních pramenech i degustaci pralinek, navštívili jsme místa spjatá se vzpomínkami na peklo čarodějnických procesů a putovali rajským podhůřím Jeseníků po přehledně značených turistických i cykloturistických trasách. A také po zajímavých historických památkách pro zábavu i poučení.

Říká se, že léčivé prameny jsou naše moře. A tak jsme si za svůj základní tábor vybrali Termální lázně Velké Losiny, které se pyšní jedinečnými léčebnými účinky termálních sirných pramenů. Lázně tu založil Jan mladší ze Žerotína na konci 16. století, patří tedy mezi nejstarší moravské lázně. Za působení tohoto prozíravého hospodáře, jenž dal postavit nejen renesanční zámek, ale i dodnes činnou ruční papírnu, velkolosinské panství všestranně vzkvétalo a prosperovalo. „Čistý trestní rejstřík“ ovšem tento horkokrevný moravský šlechtic neměl – v souboji vyvolaném sporem o majetek smrtelně zranil svého staršího bratra Zikmunda, a tak si musel odpykat trest jednoletého těžkého žaláře za bratrovraždu. Více se o historii lázní dočtete například na webu lovespa.cz.

Nebe… pro milovníky čokolády i piva

Nadpozemsky labužnické zážitky slibují nejméně dva místní podniky, a to Velkolosinská pralinkárna a pivovar Zlosin. Oba dostaly do vínku lásku k poctivému řemeslu, která se promítá do jejich jedinečných výroků.

V „pralinkovém“ příběhu je hlavní postavou vyučená cukrářka Jana Kašparová, která se ruční výrobě pralinek a čokolády věnuje už několik let. Ve velkolepě pojaté moderní budově nedaleko zámku najdeme cukrárnu, která je bez ustání plná čokoládomilných zákazníků, kteří nevědí, kam se dřív podívat. Nakonec si odnášejí sladkou kořist za stovky korun. My jsme zakoupili nejen pralinky, jichž je neuvěřitelný výběr, ale i lámanou čokoládu s rozmanitými ingrediencemi a také obrovské domácí koláče s oříškovou náplní – ty ale na fotkách neuvidíte, tak rychle jsme je spořádali…

Velkolosinské pralinky v celé své kráse. Foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz

A pokud byste zavítali do Velkých Losin ve dnech 21. a 22. září, tak vězte, že se tu koná festival Čokoládové Losiny s ukázkami práce mistrů cukrářů a kuchařů, dílničkami, kde si vyzkoušíte vlastnoruční tvoření dobrot, a ochutnávkami kulinářských specialit.

„Pivovarnický“ příběh je o malém rodinném pivovaru Zlosin, jenž má v logu prvek připomínající čertovský instrument, takže jeho název je možné číst také jako „Zlosyn“. Podnik vznikl v roce 2016 s cílem vrátit do Velkých Losin žerotínskou tradici vaření piva. K renesančnímu zámku totiž patřil nejen vodní mlýn, ale i hospodářský dvůr s pivovarem. Z původního pivovaru se však dochovalo pouze torzo varny a ledovna, protože v první polovině 18. století byl přestavěn na sýpku.

Dnešní losinský pivovar se pyšní tím, že spojuje řemeslný přístup s moderními technologiemi za využití lokálních surovin. Dokonce se v něm pořádají v úterý a ve čtvrtek exkurze s ochutnávkou piva přímo z ležáckého tanku. Na konkrétní termín je však nutná rezervace.

Nenápadná budova rodinného pivovaru Zlosin. Foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz

Protože z našeho lázeňského hotelu byl pivovar opravdu přes pole, jídlo jsme si ve zdejší restauraci nedali. Ale ochutnali jsme polotmavý spodně kvašený ležák dvanácti stupňový, který je vlajkovou lodí pivovaru, a nízkoalkoholické „pivo pro cyklisty“, obojí bylo vynikající. Jedinou nepříjemností byl fakt, že u výdejního okénka se muselo platit hotově.

Peklo… pro oběti čarodějnických procesů

Když se řekne Velké Losiny, mnozí z nás si vzpomenou na syrově temný film Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice, natočený podle historického románu Václava Kaplického. Monstrózní čarodějnické procesy se na velkolosinském panství Žerotínů odehrávaly v letech 1678–1692. Nemalý podíl na jejich rozpoutání měla pověrčivá horlivá katolička Angela Sibylla z Gallé, poručnice svých nezletilých synovců po smrti Přemyslava III. ze Žerotína. Povolala advokáta Jindřicha Bobliga z Edelstadtu s bohatými zkušenostmi z obdobných procesů v Niském knížectví, který zřídil v Losinách inkviziční tribunál pro žerotínské panství, aby soudil ženy obviněné z čarodějnictví. V pozadí jeho krutosti a bestiality byla nejen Bobligova fanatičnost, ale i jeho deviantní sklony odrážející se v záznamech vulgárních popisů sexuálních aktů čarodějnic se satanem.

Jedna z knih se záznamy z čarodějnických procesů. Foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz

V součtu má Boblig na svědomí přes stovku upálených obětí, včetně šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera, kterého předtím několikrát krutě vyslýchal za použití všemožných způsobů mučení včetně pálení ohněm, až se mu ho podařilo fyzicky a psychicky zlomit. V den popravy byl Lautner ponižujícím obřadem zbaven kněžské hodnosti, byla mu cihlami do krve vydřena místa na těle, kde obdržel kněžské pomazání, a následně ho kněz kopl. Poté ho odvezli na hranici. Dostal sice na krk pytlík se střelným prachem, aby mu „bylo usnadněno zemřít“, ale ten jej pouze zranil a popálil. Děsivé popravě katolického duchovního tehdy v Mohelnici přihlíželo na 20 000 lidí z celého okolí.

Činnost inkvizičního tribunálu zastavil až po dosažení plnoletosti Jan Jáchym ze Žerotína za pomoci císaře Leopolda I., rok po smrti hraběnky z Gallé. Neučinil tak však z dobroty srdce, ale z ryze pragmatických důvodů, neboť čarodějnické procesy vedly vedle utužování poddanství k tristní ekonomické situaci panství, která vyvrcholila na počátku 19. století, kdy ho museli Žerotínové prodat Lichtenštejnům.

S historií rodu Žerotínů se můžeme seznámit při prohlídce tzv. vysokého zámku, což je pozdně renesanční stavba, jejíž venkovní fasády zdobí psaníčková sgrafita, ale bosované oblouky arkád na nádvoří již předznamenávají nastupující baroko. Zámek bez úhony přežil třicetiletou válku, a tak se zde dochovaly ojedinělé interiéry vyzdobené vzácnými gobelíny a původními koženými tapetami. Za zmínku stojí i zámecká knihovna, v níž jsou uchovány knihy se záznamy z čarodějnických procesů. Jelikož tzv. vysoký zámek nemá dodnes elektrifikaci, tak pološeré interiéry působí až strašidelně. A pokud průvodce chce při výkladu o historii rodu Žerotínů upozornit na nějaký obraz, posvítí na něj baterkou, což poněkud kazí zážitek z prohlídky.

Naopak v tzv. nízkém zámku, který tvoří boční empírové křídlo areálu, byla na počátku 20. století zavedena elektřina, zřízen vodovod a interiéry zařízené ve stylu biedermeieru a druhého rokoka svědčí o pohodlném životě šlechtických majitelů z rodu Lichtenštejnů.

Od roku 1945 je zámek majetkem státu a v roce 1995 byl prohlášen za národní kulturní památku, jak píší webové stránky zámku.

Ráj… pro lázeňské šviháky, turisty i milovníky historie

Velké Losiny jsou rájem především pro rozbolavělá těla i znavené duše, a to zásluhou pobytu v lázních s termálními prameny. V rozsáhlém lázeňském parku vládne konejšivé ticho umocněné šuměním vzrostlých stoletých stromů, pod nimiž rostou azalky a rododendrony.

Vedle obvyklých lázeňských procedur si mohou klienti zdravotních pojišťoven i hosté užívat koupání ve vnitřním termálním bazénu napájeném přírodním sirným pramenem v hlavním lázeňském domě Eliška. Téměř mystickým zážitkem je pak podvečerní hra slunečních paprsků, které se prodírají dovnitř různobarevnými okny v kopuli budovy, v níž je bazén ve tvaru osmiúhelníku.

Hra světel v kupoli nad bazénem v lázeňském domě Eliška. Foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz

Do lázeňského rezortu patří vedle čtyř lázeňských domů také unikátní termální park s několika vnitřními i venkovními bazény, který je přístupný široké veřejnosti po celý rok.

Okolí Losin je rovněž rájem pro sportovně založené návštěvníky. Turistům na kolech nabízí hustou síť přehledně značených cyklostezek, pěším turistům pak množství turistických tras, na nichž mohou najít i místa spojená s čarodějnickými procesy.

A nesmíme zapomenout ani na ráj pro milovníky technických památek a tradičních rukodělných výrobků, který najdou v Ruční papírně Velké Losiny s Muzeem papíru. To je svým oborovým zaměřením na dějiny papírenské výroby jediné svého druhu v České republice. Součástí prohlídkového muzejního okruhu je i návštěva stěžejních pracovišť starobylého provozu výroby ručního papíru.

Ruční papírna Velké Losiny s muzeem. Foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz

Velkolosinská papírenská manufaktura, jejíž činnost je doložena od konce 16. století, dnes patří k nejstarším doposud pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ruční papír se tu stále vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu. Pro svou vysokou kvalitu a staletou trvanlivost se používá zejména ve výtvarném umění, pro významnou osobní i firemní korespondenci, reprezentační účely, k tisku bibliofilií a rovněž v knižní umělecké a restaurátorské praxi.

Unikátně dochovaný areál technické památky včetně výrobního provozu, který zejména z pohledu více jak čtyřsetleté kontinuity tradiční ruční papírenské výroby nemá v oblasti střední Evropy obdoby, byl v roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou.