Nebourejte ikonický železniční most, žádá světová památková organizace

22. 12. 202213:20

foto: Vizualizace: m.vize / SŽ / IPR Praha, se souhlasem/Odpůrci demolice původního mostu se upínají k variantě, kdy by třetí kolej zajistil nový most. Autoři ideové studie: Petr Tej, Marek Kopeć, Ian Firth, Andreas Galmarini, Steen Trojaborg, Eugen Brühwiler

Ostře proti zbourání železničního mostu pod Vyšehradem se v souvislosti s nedávným vyhlášením soutěže na jeho náhradu vyjádřilo české zastoupení celosvětové „památkářské“ organizace ICOMOS. Podle něj je legendární ocelový most nedílnou součástí Pražské památkové rezervace zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO a jako takový nemá být nahrazen, ale opraven.

Český národní komitét ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel sídlící v Paříži – pozn. aut.) podle svého vyjádření, které obdržela redakce PrahaIN.cz, nesouhlasí s plánovanou demolicí mostu spojujícího Smíchov s takzvaným Podskalím. Celosvětově uznávaná prestižní organizace na ochranu památek se tak jasně postavila na stranu odpůrců výstavby nového mostu pod Vyšehradem.

Vítězný návrh podoby železničního mostu, který má nahradit původní příhradovou konstrukci. Vizualizace: Správa železnic

Ta vzbudila odpor veřejnosti i řady odborníků záhy po nedávném vyhlášení soutěže na podobu nového železničního spojení vltavských břehů, kterou pořádala Správa železnic. Ta argumentuje potřebou vyšší kapacity železničního koridoru mezi smíchovským a Hlavním nádražím a chce proto namísto dosavadních dvou vést přes řeku tři koleje. To ale současná mostní konstrukce, která byla usazena na své místo už v roce 1901, neumožňuje. Správa železnic argumentuje i špatným technickým stavem konstrukce, za který je ale podle kritiků sama odpovědná, protože dlouhá léta zanedbávala její údržbu.

Spor o budoucnost železničního mostu se přitom vede hned v několika rovinách. Odpůrcům změny vadí samotná podoba vítězného návrhu, který má daleko k původní ikonické příhradové konstrukci. Mnozí v tomto ohledu favorizují návrh, který se umístil na druhé pozici, protože je blíže současné podobě mostu.

Návrh, pod nímž je podepsán i známý architekt Roman Koucký, je podle mnohých lepší než ten vítězný, protože respektuje současnou podobu mostu. Vizualizace: IPR Praha

Nevoli ale budí také návazné stavby, které v souvislosti s přestavbou mostu plánují developeři na smíchovském břehu. To vadí především místním, zatímco památkáři volají po zachování mostu jako takového i za cenu, že by byl realizován jeden z návrhů soutěže, kde je původní konstrukce zachována a vedle ní je vedena třetí kolej na novém mostním tělesu.

Návrh studia monom, který k původnímu mostu doplnil nový jednokolejný most s lávkou pro pěší a cyklisty. V soutěži ale neuspěl. Vizualizace: monom

Nulová údržba od šedesátých let

„Praha bohužel o osudu mostu nerozhoduje. Město vlastní jen vykonzolované lávky pro pěší a ty jsme v letech 2018 a 2019 nechali citlivě zrekonstruovat původní nýtovací metodou. I lávky trpěly vysokou mírou zanedbání a téměř nulové údržby, poslední větší oprava proběhla bohužel někdy v šedesátých letech. Hlavní konstrukce mostu se od té doby nedočkala jediné větší opravy s výjimkou kolejiště, které se neopravovalo v roce 2020. Ze strany majitele mostu proběhly naopak pokusy o sejmutí památkové ochrany, které naštěstí nebyly úspěšné včetně toho posledního v roce 2020,“ popsal situaci dosavadní náměstek pro oblast dopravy a památkové péče Adam Scheinherr (Praha sobě).

Bourat je snazší, než rekonstruovat

Příběh železničního mostu se podle jeho slov dosti podobá Libeňskému mostu. „Pro majitele i projektanty je vždy jednodušší bourat a navrhnout nový projekt namísto komplikované rekonstrukce. A ta by v tomto případě opravdu komplikovaná byla. Na druhé straně tu most stojí už 121 let a za tu dobu dobře víme, jakými trpí neduhy, a tedy i jak ji opravit,“ dodal Scheinherr.

Praha chce most zachovat

Praha, jíž na jednáních se Správou železnic zastupoval právě Scheinherr, hovoří o třech základních principech. „R️ekonstrukce současného mostu – nýtovaná konstrukce a její lehkost a zároveň nadčasovost se neodmyslitelně zapsaly do pražského panoramatu a díky tomu se též stala součástí památky UNESCO. Zároveň je tato stavba velice významným dílem v historii mostařství a inženýrství naší země. Tyto dvě hodnoty podle mne nelze od sebe rozdělit a nelze zachovat pouze jednu z nich,“ popisuje náměstek na svém Facebooku „památkovou rovinu sporu“ o nový most.

Z pohledu své gesce dopravy pak vidí nutnost zkapacitnění tratě a výstavbu vlakové zastávky na Výtoni, která by měla denně odbavit až 5000 cestujících. Splnění obou těchto potřeb ale podle Scheinherra může zajistit dodatečná konstrukce vedle současného mostu.

Ideová studie, jíž se drží i dosavadní vedení hlavního města, řeší novou zastávku na Výtoni a současně i zkapacitnění tratě mezi smíchovským a Hlavním nádražím. Vizualizace: m.vize

„Český národní komitét požaduje bezpodmínečné zachování vzácné památky. Z odborného posouzení renomovaného švýcarského experta na historické ocelové mostní konstrukce profesora Eugena Brühwilera vyplývá, že i přes poškození způsobené zanedbanou údržbou, lze originální mostní konstrukci kvalifikovaně opravit a celek mostu případně doplňujícími konstrukcemi citlivě přizpůsobit nárokům současného dopravního provozu,“ uvedl Václav Girsa, prezident českého národního komitétu ICOMOS.

Levnější a méně hlučný

Dle uvedeného materiálu zpracovaného Eugenem Brühwilerem by podle ICOMOS byla oprava mostu méně finančně nákladná, než výstavba nového mostu, či jeho nahrazení replikou. „Jeho životnost by se prodloužila o 80 let, se zachováním provozu bez omezení a současném výrazném snížení hlučnosti,“ uvádí komitét v prohlášení.

Železniční most je podle něj nesporně velmi cennou historickou stavbou s konstrukcí, která je vzácným dokladem technické a výtvarné vyspělosti našich předků. Jeho architektura z pera Františka Prášila podle památkářů „více než sto let spoluutváří vžitou, velmi charakteristickou podobu prostředí národní kulturní památky Vyšehradu“.

Ing. František Prášil a jeho unikátní konstrukce v Praze

Železniční most je stěžejní dílo inženýra Františka Prášila, významného českého odborníka na nýtované ocelové konstrukce. František Prášil (1866-1925) byl také projektantem dvou dalších významných památkových staveb v Praze - Petřínské rozhledny (1891) a Průmyslového paláce na Výstavišti (1891). Zdroj: ČNK ICOMOS

„Most se nezastupitelně uplatňuje i v proslulé galerii pražských mostů, tvořících důležitou, panoramaticky působivou součást dnešní památky světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO,“ dodal Girsa s tím, že za současný špatný technický stav mostu plně odpovídá Správa železnic jakožto vlastník. Podle památkářů z ICOMOS se ale vlastník chce této zodpovědnosti zříci a rezignovat na záchranu památky. To považuje Český národní komitét ICOMOS (ČNK) za nezákonné.

„Důrazně připomínáme, že uvažovat o zbourání památky a její náhradu řešit novotvarem je absurdní, a to i v případě, že by šlo o návrh z hlediska architektonického vysoce invenční,“ uvedl Josef Štulc, viceprezident ČNK s tím, že železniční most je chráněnou kulturní památkou, o kterou je vlastník či správce podle zákona o státní památkové péči povinen řádně pečovat.

Praha opravila „své“ lávky na železničním mostu už v minulosti. Chce ale zachovat i most jako takový. Dnes tak má most pro pěší jedinečnou atmosféru. Foto: Technologie Hlavního města Prahy

S tím souhlasí i náměstek Adam Scheinherr, který jednání se Správou železnic označil za jedno z nejsložitějších ve svém funkčním období. Zároveň jej označil za svůj neúspěch.

Hodnoty minulosti a udržitelný rozvoj

„Respektujme vzájemně svou práci i práci našich předků a učitelů. K úspěchu rozvoje infrastruktury a potažmo celého města vede cesta jen skrze spolupráci, zachovávání hodnot z minulosti a jejich udržitelný rozvoj,“ vyzval v závěru svého vyjádření. Návrh nového mostu může být podle jeho slov kvalitní, ale nikdy nedosáhne takové hodnoty, jakou může mít most zrekonstruovaný a doplněný o kvalitní jednokolejný most soudobé architektury. „Taková stavba má potenciál získat dvojnásobnou hodnotu,“ dodal Scheinherr.

autor: Jakub Mračno

Facebook Twitter Google Plus