foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Nabídka na trzích, ilustrační foto
Tisíce lidí denně míří na různé adventní trhy, které jsou v plném proudu. V Praze se přidávají i turisté a o klidné procházce a pokochání se jednotlivými stánky nemůže být řeč, v menších městech je atmosféra zcela jiná. Naše redakce hovořila s prodejkyní na jednom z trhů v Královéhradeckém kraji, která nás upozornila na další odlišnost mezi metropolí a malým městem.
Každý si jistě všiml, že největší zástupy návštěvníků se tvoří u stánků s jídlem či horkými nápoji, které si vychutnávají jak Češi, tak turisté. Odlišná situace je u prodejců s různými vánočními ozdobami, figurkami, miniaturami a ručně malovanými svíčkami.
Mnoho lidí produkty obdivuje, koupí je ale jen málokdo. A pokud ano, většinou jde o cizince, kteří si chtějí z trhů odvézt nějakou památku. O podobném případu jsme informovali v článku z trhů v Norimberku, kdy velký nákup ručně dělaných vánočních ozdob překvapil i samotného prodejce.
Nyní jsme hovořili s mladou ženou, která prodává na menších trzích v jednom z měst Královéhradeckého kraje. Vzhledem k tomu, že výrobky nejsou její vlastní prací, ale pouze je prodává, nepřála si uvést konkrétní město, což budeme respektovat.
Některé dny jsou náročné
Ve stánku se střídá ještě s druhou slečnou, obě to berou jen jako příjemnou brigádu, na které dokonale nasají vánoční atmosféru. „O žádném velkém výdělku rozhodně nemůže být řeč, ale mě to baví. Líbí se mi atmosféra a komunikace s lidmi. Ti, co míří na vánoční trhy, mají většinou dobrou náladu. Každý den to ale není jednoduché. Celý den na nohou, někdy prší, sněží, je zima,“ popisuje.
V konkrétním stánku je možné zakoupit miniatury, vyšívané dečky, dekorace či vánoční ozdoby, ale také svíčky. Ceny se liší, některé menší výrobky vyjdou na méně než stovku, jiné přesahují i tisíce korun. „Ale moc lidí nechodí,“ říká a vzápětí se opravuje, „nebo chodí, ale jen obdivují, ukazují to rodinným příslušníkům, fotí si, nakonec ale nic nekoupí a zastaví se u vedlejšího stánku se svařákem. Je dost dní, kdy je odměna za mou práci vyšší než to, co za den vydělám,“ popisuje.
Cizinci koupí, Češi moc ne
Ze své dvouleté praxe by prý už mohla napsat knihu různých výmluv, proč si lidé konkrétní výrobek nechtějí koupit. „Většinou to začíná tím, že je to krásné, ale… Buď je to drahé, zbytečné, nevědí, kam by to doma dali, nebo už toho doma mají dost. Kolikrát také říkají, že se vrátí, ale už se nevrátí. Používali i výmluvu, že u sebe nemají hotovost, když jim ale řeknu, že bereme karty, tak se usmějí, ale stejně nic nekoupí,“ podotýká.
Jiné je to prý u zahraničních turistů, kteří tyto výrobky naopak vyhledávají, protože je vozí jako pozornost pro své rodiny. „Nebo také různé školní výlety. Děti mají kapesné a chtějí si nějakou blbost koupit,“ zmiňuje.
„Minulý týden jsem byla na trzích v Praze, tam je zájem o podobné věci podstatně větší. Ale chápu to, k nám tolik cizinců nejezdí. Většinou to jsou sousedé, kteří se znají. Ti na trhy nepřijdou proto, aby si koupili vyšívanou dečku,“ uzavírá s tím, že produkty, jež prodává, jsou velmi oblíbené u lidí dbajících na kvalitu, preciznost a ručně vyráběné výrobky.