Nemám dobré zprávy, říká šéf České mykologické společnosti

ROZHOVOR: Po oteplení začátkem června se v českých lesích vytvořily ideální podmínky pro růst letních druhů hub. Jásající houbaři hlásili první úlovky a zdálo se, že letošní sezona bude velmi úspěšná. A pak se to stalo. „Následkem vysokých teplot houby z lesů téměř zmizely. Sucho je zničilo,“ řekl serveru PrahaIN.cz Jaroslav Landa z České mykologické společnosti a vedoucí pražské houbařské poradny.

Pokud je počasí „normální“, můžeme už začátkem léta v našich lesích najít velké množství letních druhů hub. Roste například hřib žlutomasý, hřib hnědý nebo hřib smrkový. „Mezi hřibovité houby také patří křemenáč osikový nebo kozák březový. Velmi kvalitní a chutná je liška obecná, hlíva ústřičná nebo bedla vysoká. V létě také můžeme najít různé druhy muchomůrek a holubinek. Ty se ale nyní najdou v lesích spíše usušené (smích). Teď skutečně není vhodný okamžik vypravit se do lesa na houby. Jen o něco lepší je situace v horských oblastech, kde je víc chladno a vlhko. Podmínky v podhorských lesích jsou trochu lepší a houby se tam objevují o nějaký týden později, až někdy v červenci,“ řekl mykolog naší redakci.

Letošní houbařská sezona je podle jeho slov velmi špatná. I když extrémní teploty i sucha pominuly, regenerace podhoubí bude zřejmě trvat několik týdnů. „Pro houbaře zatím nemám dobrou zprávu. Aktuální situace v lesích okolo Prahy i ve Středočeském kraji je velice špatná. Po relativně chladnějším květnu a začátku června houby začaly růst a začátek letošní sezony se zdál poměrně dobrý. Pak ale udeřila tropická vedra a sucho. Tento stav trval několik týdnů. Následkem toho houby z lesů téměř zmizely. Začalo občas pršet, což je dobře. Mycelium, tedy podhoubí, nezbytně potřebuje vláhu. Když v zemi uschne, musí pak dojít k jeho regeneraci,“ řekl redakci Landa.

V této souvislosti uvedl, že deště provlhčí půdu v lesích. Někteří lidé prý mají dojem, že houby by mohly okamžitě začít růst. „Tak to ale není. Houby musí po vedrech zregenerovat a to trvá delší dobu. Situaci v celém Česku pečlivě sledujeme a na našem webu zveřejňujeme aktuální mapky. V uplynulém týdnu byl růst hub na úplném minimu. Letošní sezona je zatím velice slabá. Vidíme to i v naší poradně. Máme tady celé dny úplně prázdno, protože k nám nikdo s úlovky nechodí. Houby prostě v lesích nerostou,“ popisuje Landa.

S nostalgií v hlasu pak zavzpomínal na „dávné doby“. Nedocházelo prý k tak extrémním výkyvům počasí jako dnes.„První maximum růstu bylo pravidelně ještě před prázdninami. Tento stav byl ale postupně letním suchem a teplem utlumen. Teď první růsty hub už bývají obvykle slabší, neboť i nástup je o něco dřív, naopak k podzimu už zase rostou hlavně v říjnu. Vyšší teploty tedy způsobily špatný růst hub během léta. Hodně se na toto téma nyní vedou diskuse, a dokonce zaznělo, že letošní rok měl být velmi špatný, ne-li nejhorší. Houbám pochopitelně vadí hlavně sucho. Vývojem se už pomalu blížíme k jižní Evropě. V srpnu tam neroste nic. V září říkají, že je to lepší než v listopadu. No a my jsme teď už někde v říjnu,“ prohlásil Jaroslav Landa.

Co se týká jedovatých hub, poskytl nám mykolog jasnou představu o tom, co rozhodně nesbírat. „Nyní jsou jednoznačně nejnebezpečnější muchomůrky, především muchomůrka tygrovaná. Ta je nejnebezpečnější. Dá se snadno zaměnit za muchomůrku šedivku a i za muchomůrku růžovku. Na jaře roste smrtelně jedovatá vláknice začervenalá, ovšem jde o poměrně vzácnější houbu. Nebezpečné jsou také závojenky. Například pokud někdo zkonzumuje pečárku zápašnou, tak je mu sice špatně, ale nejsou po ní žádné otravy. Také je potřeba se vyhnout bedlám červenajícím, které se nedoporučují jíst. Jedovatých hub je celá řada, ale více jich roste na podzim. V hřibovitých houbách nejsou jedovaté žádné druhy, kromě hřiba satana, ten je ale tak vzácný, že se s ním pouze velmi málo setkáváme. Základním bezpečnostním pravidlem, které by měl každý houbař dodržovat, je, že bychom měli sbírat a připravit ke konzumaci pouze houby, které dobře známe. Druhou zásadou je být při sbírání pozorný, protože největším nebezpečím jsou záměny a přehlédnutí odlišností. Je také dobré se vyhýbat znečištěným lokalitám, například po ošetření lesů chemickými látkami. Zásadně nesbírat houby na výsypkách, kde mohou být v půdě nebezpečné těžké kovy a houby je do sebe vsáknou,“ ukončil Jaroslav Landa.