„Nemůžu ani otevřít okno!“ Pražana dohání soused kuřák k zoufalství

Sousedy si nikdo nevybírá. Své o tom ví Václav, který už několik měsíců řeší kouř z cigaret linoucí se ze sousedova balkonu přímo do jeho oken. „Kouří jednu za druhou, na balkoně je skoro nonstop. Všechno to jde ke mně!“ stěžuje si.

O problému s cigaretovým kouřem hovořila redakce s Václavem, obyvatelem jednoho z pražských sídlišť. Do bytu se nastěhoval v průběhu loňského roku a už po prvních dnech zaznamenal, že k němu téměř neustále stoupá nepříjemný zápach z cigaret. Způsobuje ho majitel spodního bytu, který je velmi silný kuřák a cigarety si zapaluje zásadně na balkoně.

„Kouří jednu za druhou, na balkoně je skoro nonstop. A všechno to jde ke mně! Sedí tam běžně celé odpoledne, pije kafíčko a hulí. Co jsem se nastěhoval, nemůžu kvůli tomu pořádně ani vyvětrat. Jakmile je okno otevřené déle než pět minut, všechno smrdí od cigaret. Navíc sám nekouřím a hodně mi to vadí, ale není s ním rozumná řeč,“ popsal situaci Václav.

Nepomohly prosby ani výhružky

Se sousedem se prý snažil už několikrát promluvit. Nepomohly prosby ani výhružky. „Jsem už vážně zoufalý. Snažil jsem se ho nejdřív několikrát poprosit po dobrém, jestli by mohl to kouření na balkoně omezit, třeba alespoň na chvíli, abych si mohl vyvětrat. Pak jsem mu vyhrožoval, že ho dám k soudu. Ani jedno ale nezabralo. Vždycky mi jenom řekl, že je to jeho balkon a může si tam dělat, co chce, a jestli mi to vadí, že se mám odstěhovat,“ zmínil zoufalý Pražan. Stěhovat se ale nechce. Byt v loňském roce koupil a splácet ho bude ještě minimálně dvacet let.

Původně prý doufal, že se problém v zimních měsících vzhledem k nepříznivému a mrazivému počasí o něco zlepší. Opak byl ale pravdou.

„Chodil tam kouřit i v minus deseti a za sněhové vánice. Skoro jako by to dělal naschvál. Ale bylo to o něco lepší, člověk v zimě nepotřebuje tak často větrat. Teď, když se zase začíná oteplovat a já bych si rád otevřel okno nebo poseděl na svém balkoně, začínám zase trochu ztrácet nervy,“ přiznal Václav, kterému prý od kouře začínají zapáchat i oblečení a nábytek. Letos je rozhodnut situaci nadobro vyřešit, a to prý klidně za pomoci soudů.

Soused je povinen brát ohled

Podle Kanceláře veřejného ochránce práv je totiž soused povinen brát ohledy na okolní byty, i přesto, že kouří na vlastním balkoně. Jak redakci sdělila tisková mluvčí ombudsmana Michaela Vaisová, na místě je podání žaloby.

„Pokud vás sousedé obtěžují tak, že to není přiměřené místním poměrům a podstatně vás to omezuje v obvyklém užívání bytu, a nepodaří se vám s nimi domluvit, můžete podat žalobu k soudu na toho, kdo vás ruší, i na vlastníka nemovitosti. Po soudu můžete žádat, aby určil, že je žalovaný povinen zdržet se obtěžování (napište, čím přesně: kouřem), které proniká z jeho nemovitosti na vaši. Soud uloží „jen“ zákaz obtěžování. Neurčí žalovanému, co přesně má udělat. Pokud ale žalovaný nesplní, co mu soud uloží, můžete žádat výkon rozhodnutí (exekuci),“ popsala Vaisová.

Kouření může být klasifikováno i jako schválnost

Na kouření by se dalo podle jejích dalších slov pohlížet také jako na přestupek proti občanskému soužití formou schválnosti.

„Aby mohlo být kouření na balkoně klasifikováno jako přestupek proti občanskému soužití formou schválnosti, musí být naplněny určité znaky. Například že se jedná o zavinění a úmysl. Muselo by se prokázat, že dotyčný nekouří primárně proto, že je závislý, ale proto, aby souseda záměrně obtěžoval. Posuzovala by se intenzita a opakovanost či narušení veřejného pořádku – pokud kouření objektivně znemožňuje užívání vašeho bytu (nemůžete větrat, sušit prádlo),“ zmínila dále pro PrahaIN.cz Kancelář veřejného ochránce práv.

Pokud prý chce Václav podat oznámení, měl by si situaci pečlivě dokumentovat, například si vést deník s informacemi, kdy a jak intenzivně soused na balkoně kouřil.

„Mít k dispozici svědectví, například další sousedy, kterým to vadí. A měl by se pokusit o smír. Před podáním oznámení by měl poslat sousedovi (ideálně doporučeně) výzvu, aby se zdržel obtěžování. To slouží jako důkaz, že o problému ví a pokračuje v něm schválně,“ uzavřela Vaisová.