foto: Markéta Grušáková, PrahaIN.cz/Louka, ilustrační foto
PrahaIN.cz již uveřejnila článek, kde jsme informovali o e-mailu, který jeden z předsedů agrodružstva ve Středočeském kraji rozeslal mezi podřízené, mezi své kolegy. Uvádí v něm, že už nikdy nechce „na dvoře a na poli“ vidět jediného brigádníka.
Tři mladíci, kteří dorazili, totiž vydrželi jen pár hodin. Měli prý ruce dozadu, neuměli se postavit k práci. Zajímala je pouze výplata, pauza na cigaretu nebo zásuvka pro jejich moderní telefony.
S nejmenovaným předsedou jsme hovořili a vše nám potvrdil.
Realita, jak se zdá, je o poznání horší. Popsala nám ji další osoba, která si nepřeje být jmenována, ale která má podobné zkušenosti. V družstvu hraje prim především rostlinná výroba, pšenice, kukuřice, ale třeba i hybridní obilnina tritikále. I jí jsme se zeptali na zkušenost s náborem mladých lidí, zejména brigádníků.
Nalepení na telefonu
„Vzhledem ke specifiku zemědělské práce, kdy je prostě nutné, aby se při hezkém počasí jelo takříkajíc hlava nehlava, se brigádníků moc nehrne. Bojujeme s tím každým rokem, protože sezónní práce jsou dané právě tím počasím. Pokud už se nám povede někoho uprosit, tak jsme rádi i za, řekněme, málo inteligentní, po kterých se fakt musí hodně kontrolovat, protože prostě lidi nejsou,“ uvedla.
Podle ní je to zaviněno zejména tím, že už od školy se lidem vtlouká věta: Jsi blbý, půjdeš na řemeslo. „Nikdo naopak třeba oproti IT oborům neprotěžuje řemesla a vztah k práci. Přitom ze škol, na kterých musí neustále snižovat standardy, aby tam ti lidé byli vůbec schopni projít a dokončit, lezou takzvaní absolventi k ničemu. Armáda nezaměstnatelných. Ale z učilišť a řemeslných škol? Absolutní minimum. Brigádníky sháníme i na učilištích, ale když vidí dřinu, tak nemají zájem,“ řekla pro PrahaIN.cz.
Hodinová mzda je přitom 150 korun.
Z jejího pohledu je výkonná a pracovitá generace padesátníků. Mladí naopak odmítají pracovat a hledají výhody. „Takže se stane, že se s někým domluvíte a on nevydrží týden. Nebo je jen nalepený na telefonu. Starší by zase vydrželi, ale nemají sílu a neovládají technologie, takže dělají škody. Jo, je to super,“ posteskla si naším prostřednictvím nad aktuálním stavem.
Hovoříme o Středočeském kraji
Nejlepší by prý byli vyhořelí manažeři, ale v provozu, kde na sebe vše navazuje, všichni dřou a musí to klapat, nesmí vypadnout článek. „Tak se jim nemůžete věnovat a dát k nim člověka, aby byl s nimi,“ doplňuje. A jak dodává: „Prostě to vládou nenáviděné zemědělství, které se všemožně snaží zničit, což se jí velmi dobře daří, je neatraktivní a shání se velmi těžko.“
PrahaIN.cz oslovila i desítku dalších družstev po celé republice. Zkušenosti se shodovali na místech, kde brigádníky shánějí pravidelně a kde je práce těžká.
Jinde to díky zaměření vypadá jinak. „Agrodružstvo Brázdim se zabývá rostlinnou výrobou, takže zde moc brigádníků není potřeba. Na rozdíl od zelinářů nebo míst, kde jsou sady či živočišná výroba. Když potřebujeme někoho jednorázově třeba na plevelnou řepu, není pro nás problém sehnat pár lidí z okolí. Proto moc zkušeností nemáme,“ sdělila redakci Zdeňka Šrenková. Také v jejím případě je na místě doplnit, že Brázdim leží ve Středočeském kraji, kde díky velikosti Prahy i dalších měst je velké množství studentů.