foto: Melanie Zajacová, se svolením/Jedna ze dvou hlavních postav české verze projektu New Leaf Česko Melanie Zajacová.
ROZHOVOR: Je to naprosto novátorský postup, jak řešit otázku bezdomovectví. Navíc se projekt New Leaf poprvé zkouší na evropském kontinentu právě v Česku.
Sociologický průzkum New Leaf Česko spočívá v tom, že 40 lidí bez domova získá v Praze jednorázově 100 tisíc korun. Bez žádných podmínek, bez žádných omezení.
Svoji premiéru si už odbyl v Kanadě. Tady se setkal s úspěchem a jeho výsledky překvapily nejen veřejnost, ale i odborníky. Zkrátka vyšlo najevo, že jednorázová finanční podpora pomáhá daleko více potřebným lidem než sociální dávky, na které mají tito lidé právo.
Hlavními dvěma postavami celého projektu jsou ředitelka organizace Neposeda Jana Hamplová a Melanie Zajacová, vedoucí celého projektu a vedoucí katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
To je bezdomovectví v Česku tak velký problém, že se musíme pouštět do tohoto velmi nezvyklého projektu?
Hamplová: Podle zdrojů OECD jsme jednou z nejohroženějších zemí bezdomovectvím na světě. Ekonomické podmínky se v posledních letech mnohonásobně zhoršily. Počet lidí, kteří jsou bez domova anebo jsou bezprostředně bezdomovectvím ohroženi, za poslední tři roky exponenciálně stoupl. A to by nás mělo varovat. A dalším nebezpečím je naprostá přetíženost sociálních pracovníků. Jeden takový zaměstnanec pracuje i s více než 120 klienty měsíčně. Jedná se o bezdomovce nebo lidi bezprostředně ohrožené bezdomovectvím. Kolem 55 procent jejich pracovního času navíc ještě zabírá rozbujelá byrokracie, takže si dovede představit a spočítat, kolik času na pomoc zbývá.
Kde se vzaly finanční prostředky na celý projekt?
Hamplová: Výzkumný tým, který bude zkoumat to, zda projekt New Leaf funguje, je financován ministerstvem práce a sociálních věcí. To zase čerpalo finanční zdroje z peněz Evropské unie. Peníze pro lidi zaplatila společnost Neposeda. A ta prostřednictvím svého účtu nyní hledá sociální investory z řad jednotlivců, firem nebo nadací.
To je poměrně nezvyklé slovní spojení – sociální investor. Nebylo by lepší použít slovo dárce?
Hamplová: Dárce peníze věnuje na dobročinné účely podle svého rozhodnutí. Sociální investor očekává, že se mu nějakým způsobem vložené peníze vrátí.
Psali jsme
TISKOVÁ KONFERENCE: Jak to dopadne, když dáte člověku bez domova sto tisíc korun a necháte ho, aby s nimi nakládal, jak sám uzná za vhodné?…
A jakým způsobem to bude v tomto případě?
Hamplová: Jen málokdo tuší, kolik státní pokladnu lidé bez domova stojí. Průzkumy vyčíslují tuto částku kolem dvou milionů korun za osobu a rok. Tyto peníze se většinou rozpustí ve financích pro potravinové banky, azylové domy, bezdomovecké ubytovny, sociální a terénní pracovníky. A to všechno platí stát. Stále se však jedná o podpůrnou pomoc, která neřeší vlastní těžkou tíživou situaci dotčených lidí. Pokud jednorázovou finanční injekcí dostaneme tyto lidi z ulice, bude to ve výsledku znamenat nižší daňové zatížení a pocítit bychom to mohli všichni.
Podle čeho jste v týmu stanovovali, kteří lidé bez domova budou moci k projektu New Leaf Česko přistoupit?
Zajacová: Rozhodli jsme se pro tři zásadní kritéria. Tím prvním je, aby šlo o české občany. V žádném případě nechceme diskriminovat cizince, ale i vzhledem k nutné dokonalé komunikaci jsme zvolili tuto podmínku. Druhou podmínkou je, že půjde o osoby, které jsou bez domova maximálně dva, dva a půl roku.
Proč jste vybrali tuto dobu?
Zajacová: Průzkumy ukazují, že maximálně dva a půl roku je doba, kdy ještě nejsou zcela zpřetrhány sociální vazby a u člověka existuje poměrně velká naděje, že je schopný se vrátit zpět do normálního života. Po tomto časovém limitu se už ta naděje rapidně snižuje.
A třetí podmínka?
Zajacová: Ti lidé nemohou mít vybudovanou závislost na alkoholu, drogách nebo návykových a psychotropních látkách. Záměrně říkám vybudovanou závislost. Dát si občas jednu skleničku alkoholu není nic špatného a ruku na srdce, děláme to skoro každý. I proto se vstupní pohovory s lidmi bez domova hodně zaměřovali právě na toto téma.
Uvedly jste, že premiéru projekt New Leaf zažil v Kanadě. Jsou mezi oběma projekty rozdíly, nebo jde o naprosto totožné průzkumy.
Hamplová: Malé rozdíly tam jsou. Kanaďani přizvali k projektu ještě psychiatry a psychology. My jsme se více zaměřili na sociální práci a sociální odborníky. Takže se chceme na věc podívat z trochu jiného úhlu pohledu.
Zajacová: Přes rok jsme překlápěly podmínky kanadského modelu do českého prostředí. Deset výzkumníků bude sledovat, jak se zvýšil přístup lidí bez domova k lékařské péči, jak se změnila kvalita jejich života, životní hodnoty, jak vzrostla či poklesla potřeba využívat sítě sociální pomoci. A zda jsou tito lidé šťastnější. A samozřejmě spoustu dalších kritérií. Stejně jako odborníci v Kanadě máme vysoký předpoklad, že i u nás bude projekt úspěšný.
Hamplová: Další drobné rozdíly jsou například v tom, že se v Kanadě se rozdávalo 7500 kanadských dolarů, což je v přepočtu zhruba 125 tisíc korun. A počet lidí, kteří obdrželi jednorázově tuto částku, bylo padesát.
U nás jednorázovou podpůrnou částku obdrží čtyřicet lidí, do projektu se ale zapojuje sto lidí bez domova. Jak tomu rozumět?
Zajacová: K tomu, aby mohl být proveden sociologický výzkum, potřebujeme vytvoření několika skupin. Každá bude mít jiné podmínky. Jednu kontrolní skupinu budou tvořit lidé bez domova, kteří dostanou jednorázovou částku 100 tisíc korun. Ve druhé skupině budou lidé, kteří budou mít k dispozici sociálního pracovníka. Další kontrolní skupinu pak tvoří lidé, kteří budou disponovat jak stotisícovou částkou, tak i možnosti pomoci od sociálního pracovníka. A konečně poslední čtvrtá kontrolní skupina budou lidé, kteří se budou pohybovat v současném stavu, to znamená bez pomoci a bez peněz. Prokázat, zda měl výzkum smysl a úspěch, budeme moci říct až po porovnání výsledků v jednotlivých kontrolních skupinách.
Peníze se vybraným bezdomovcům budou předávat jakým způsobem? Bude to v hotovosti, jednorázově? Nebo je budete převádět na účet, což by znamenalo v mnohém případě asi jeho založení?
Zajacová: Toto je věc, o které nechceme teď ještě hovořit a chceme ji ještě alespoň nějakou dobu utajit. Mohlo by se totiž stát to, že když prozradíme způsob a formu předávání financí, část z komunity vystavíme ohrožení a nebezpečí, a to rozhodně není v našem zájmu.
Mluvily jste o deseti výzkumnících. Neutopí se tito lidé stejně jako sociální pracovníci v přebujelé byrokracii?
Hamplová: V rámci projektu New Leaf Česko jsme okrouhaly byrokracii opravdu jen na to nezbytné. Byrokracie by neměla zaplňovat více než deset procent času výzkumníků.
Co je podle vás nejdůležitějším znakem projektu New Leaf Česko?
Hamplová: Důvěra. To je ten nejdůležitější znak. Naše důvěra v danou konkrétní osobu. A důvěra v to, že její snahou bude chtít svoji neutěšenou situaci zlepšit. Nemáme v tuto chvíli žádné předpoklady, jak by celý projekt měl dopadnout, a co by mělo být na jeho konci. Víme jen to, že za pomoci sociálních pracovníků budeme mapovat potřeby lidí bez domova, a budeme zjišťovat, co je pro ně důležité.