Noční můra ve dne: Lídr JAR Oto Klempíř bojuje proti černé stavbě. Vyrostla mu vedle domu

27. 11. 202205:39

foto: FB Oto Klempíře, se souhlasem/Oto Klempíř je mimo jiné frontmanem a autorem textů české funkově-rockové skupiny J.A.R.

KAUZA: Uprostřed městečka Roztoky u Prahy vznikla stavba. Využívá se v současnosti jako průmyslový areál, jezdí tam vysokozdvižné vozíky, manipuluje se tam s hořlavým materiálem, prostě se tam normálně pracuje. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Jenže tato stavba stojí bez povolení. A stavební úřad už v dubnu zahájil řízení o jejím odstranění. I přesto ji firma dokončila a stavba začala fungovat.

Představte si…

Máte klidné a pohodové bydlení, postavíte si dům ve francouzském stylu uprostřed zahrádkářské kolonie. A někdo vám za domem postaví obrovskou skladovou halu. Nikoho se na nic neptá, povolení nemá, stavbu nezkolauduje, ale dělá, jako by se nechumelilo.

„Nikdo se nás na nic neptal,“ krčí rameny Oto Klempíř, s jehož domem zmíněná oblouková hala sousedí. „Šel jsem se ptát na stavební úřad, vůbec o ničem tam nevěděli. Teprve potom, co jsem jim oznámil, že se v jejich obci něco staví, tak to začali zjišťovat,“ doplnil pro PrahaIN.cz.

A zjistili, že stavba navzdory všem předpisům opravdu stojí.

Ptali jsme se dál. Kontaktoval vás realizátor stavby? „Nekontaktoval nás nikdo. Ani realizátor, ani stavební úřad a už vůbec ne nikdo z městského úřadu, a to, když jsem je k tomu telefonicky vyzýval. Jediný, kdo vykonával nějakou aktivitu, jsme byli my a náš právní zástupce. My jsme je donutili konat,“ doplnil Klempíř.

Konečně se tak odhodlali k tomu, aby začali něco dělat. V dubnu 2022 zahájili řízení o odstraněnístavby. Jenže pozapomněli zároveň nařídit, aby se stavět přestalo. A tak se stavba v klidu dokončila, začala fungovat a její majitel zároveň požádal o dodatečné povolení. Stavebnímu úřadu pak nezbude nic jiného než stavbu doopravdy povolit. Protože představa, že by již fungující skladovou halu začal někdo bourat, patří v Česku do říše snů.

„Pokud tam nemáš člověka na kraji, neuděláš nic. Všichni jsou propojení, nikdo nikoho nezradí,“ vyjádřil se k celému případu jeden s případem seznámený člověk, který se v dané oblasti pohybuje. Redakce jeho identitu zná, ale zveřejňovat ji nebude. „Dokud to bude sypat, tak se nezmění vůbec nic,“ dodal.

Černá stavba. Foto: PrahaIN.cz

Hluk, špína a nebezpečí

Ono se to možná na první pohled může zdát jako zbytečná aféra. Nebo ne?

Stavba vznikla ve smíšené zóně a na takových místech vzniknout teoreticky může. A právě sloveso může je v tomto případě extrémně důležité. Tomu, aby vznikla, totiž musí předcházet zákonný postup. Právě proto máme stavební zákon a přesně definované postupy, kterými musí stavitel projít, aby nedocházelo k tomu, k čemu v tomto případě.

Jednou z věcí, která se například při povolování staveb (zvláště takových) přísně kontroluje, jsou požární předpisy. „V hale se překládají plasty a papír, je to plné hořlavého materiálu, co se stane, když tam začne hořet?“

Oto Klempíř jen kroutí hlavou.

„Tady už se nejedná jen o to, že nám to zakrývá výhled a snížila se kvalita bydlení. Tady už se jedná o reálné nebezpečí! Šel jsem se zeptat hasičů a tam mi řekli: Pane Klempíři, my tam tu kontrolu samozřejmě uděláme – a víte co se stane? Vůbec nic. Oni se odvolají, my vydáme rozhodnutí, oni se odvolají znovu a mezitím to poběží vesele dál. Takových staveb uprostřed vilových čtvrtí jsou ve středních Čechách stovky.“

Otázky a odpovědi redakce PrahaIN.cz:

V jakém stavu je stavba teď?

Stavba je v podstatě dokončena a stavebník očekává její dodatečné schválení.

Je stavba zkolaudovaná?

Stavba nebyla ani dodatečně povolena.

Může to zajímat například živnostenský úřad?

Živnostenský úřad by se měl zajímat, jak je možné, že v areálu se vyvíjí běžná podnikatelská činnost, aniž výstavba areálu byla povolena a schválena. Může uložit pořádkovou pokutu a nařídit zastavení činnosti.

Stavební úřad „zahájil řízení o nařízení odstranění stavby“. Výsledek?

Řízení dosud neskončilo, ač mělo. Stavební úřad prodloužil lhůtu k předložení žádosti o dodatečné stavební povolení. Žádost však podala společnost, se kterou nebylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Nařízení o odstranění stavby bylo adresováno společnosti Obaly-OptimPack s.r.o. (IČO 099 55 828). Žádost o prodloužení lhůty k předložení kompletní žádosti o dodatečné povolení podala OptimPack s.r.o. (IČO 018 86 347). Obaly-OptimPack s.r.o. (IČO 099 55 828) o prodloužení lhůty nežádala, takže na původní zahájení řízení o odstranění stavby mělo navazovat rozhodnutí o odstranění stavby. K žádosti OptimPack s.r.o. (IČO 018 86 347) nemělo být přihlíženo, protože nebyla a není účastníkem řízení. Stavební úřad byl na tyto okolnosti upozorněn. Na upozornění nebylo reagováno.

Bylo odstranění nakonec nařízeno?

V důsledku výše uvedeného nebylo odstranění nepovolené stavby nařízeno.

Co vlastně provozovatelům stavby hrozí?

Finanční postih, který je tak nízký, že se přestupcům vyplatí zahájit stavbu bez jakéhokoli povolení, protože nakonec bude stavba povolena a zkolaudována. Může to trvat, zatím se snad nestalo, že černá stavba musela být odstraněna.

Jakou možnost bránit se mají občané Roztok?

Pouze vlastníky bezprostředně sousedících pozemků zákon považuje za účastníky řízení, kteří mohou vznášet námitky, podávat opravné prostředky.

Co bude dál?

„Já ti řeknu co dál,“ parafrázuje Oto Klempíř hořce Winstona Wolfa z Pulp Fiction. „Budeme se odvolávat a bojovat, co to půjde. Uděláme z toho exemplární příklad. Můj právník už na tom pracuje, ostatně nebýt něj, nestalo by se vůbec nic. Ta stavba by prostě vznikla úplně načerno, všechno by obešli a každému by to bylo úplně jedno.“

Možností je samozřejmě několik. Ta asi nejlepší by byla, že by stavba zmizela úplně, ale s tím zřejmě nemůže počítat ani největší optimista. Může se také stát, že se o celou záležitost začne zajímat policie, v takovém případě by začal tanec, jaký v Roztokách nezažili. Nejpravděpodobnější je však cesta, která byla v Česku replikována už nesčetněkrát. Stavba se zpětnou platností povolení získá a všechno pojede dál.

Stavba úřadům nevadí... Foto: PrahaIN.cz

Přitom víme, že stavební zákon by potřeboval změnit. Je to ostatně jedna z nejkritičtějších agend Ministerstva pro místní rozvoj. A postup při stavbách vytáčí kdekoho k nepříčetnosti, ať už je to firma nebo soukromý majitel. To ale není ospravedlnění toho, že si začnete dělat, co chcete.

„Najednou vám vedle domu vyroste černá stavba, která vás potenciálně ohrožuje, ale vy nemáte nikde zastání,“ krčí rameny Klempíř. A v budoucnu chce podobným věcem zabránit. I kvůli tomu, že v další části areálu má podle jeho informací vyrůst kovovýroba. A vedle továrny, ze které se linou nevábné údery železa, opravdu bydlet nechcete...

O reakci jsme požádali také zástupce obce.

Všichni se shodují v jednom. Samospráva prý nesmí zasahovat do výkonu státní správy, což jsou stavební úřady. Současný starosta Jaroslav Drda si podle svých slov uvědomuje problém černé stavby a snažil se dosáhnout dohody mezi oběma stranami, problém ovšem trvá.

Otázka se ale nabízí téměř sama. Jsou představitelé samospráv skutečně bezmocní, když na území jejich obce vznikají černé stavby? Nemůžou dělat vůbec nic? Je třeba si uvědomit, že se nejedná o to, že by si někdo ke svému domu přistavěl bez povolení garáž. Tady si někdo bez povolení a bez kolaudace postavil továrnu. Která funguje a zřejmě bude fungovat dále.

Jaroslav Drda, starosta Roztok:

„O problému černé stavby v komerčním areálu v sousedství pozemku Oty Klempíře jsem informován. Tato kauza spadá do kompetence státní správy, konkrétně stavebního úřadu. Stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby, které je však nyní přerušeno, protože majitel podal žádost o dodatečné stavební povolení. Takový je bohužel postup podle platného stavebního zákona a jeho výsledek nelze předjímat. Já jako představitel samosprávy nemohu do tohoto řízení zasahovat.“

Jan Jakob, bývalý starosta a současný člen městské rady a poslanec parlamentu České republiky:

„Jedná se o spor pana Klempíře na straně jedné a soukromé společnosti na straně druhé. Město není a ani podle zákona nemůže být na kterékoliv z obou stran. Samospráva, natož starosta, nesmí zasahovat do výkonu státní správy, která na něj není zákonem přenesena. Z toho vyplývá, že ani město, ani starosta nemůže do podobných sporů výkonem své funkce zasahovat, neboť by porušoval zákon. Jako představitelé města jsme se ale vždy snažili v podobných případech jako mediátor přivést strany sporu k jednomu stolu s cílem, aby našly nějaké řešení přijatelné pro obě strany. Tak jsme učinili i v tomto případě. Bohužel bez pozitivního výsledku, strany sporu nenašly společnou řeč. Následně jsme panu Klempířovi doporučili, aby využil dalších možností, které má podle zákona a obrátil se na příslušné orgány státní správy. Jako město a jeho představitelé jsme v této záležitosti udělali v rámci našich pravomocí maximum možného. Pan Klempíř by měl využít možností, které mu umožňuje právní řád. Jsem zastáncem toho, že kvůli případu jednoho konkrétního člověka, ať už více či méně veřejně známého, a jeho sporu se sousedem, ať už je to právnická či fyzická osoba, se zákony celé země měnit nemají.

Citovaná žádost. zdroj: PrahaIN.cz

Tomáš Novotný, místostarosta Roztok:

„To, zda stavba vyrůstá na konkrétním místě oprávněně, nebo ne, to neposuzuje starosta nebo jeho náměstci, ale stavební úřad. Ten je na městu zcela nezávislý a není možné mu do jeho kompetencí mluvit. Je to orgán státní správy. Představa, že starosta nebo někdo jiný přijde a něco zastaví, zakáže někomu stavět, ta patří do devatenáctého století. S odpuštěním. I fakt, že stavební úřad sdílí kanceláře v naší budově radnice, nic nemění na výše uvedeném. Nijak nejásám z toho, že těsně vedle dotčených občanů je takové území, které je v bydlení ruší. Ovšem když si bydlení pořizovali, měli nahlédnout do územního plánu, v té době již existujícího.“

Redakce PrahaIN.cz oslovila i vedoucího stavebního úřadu v Roztokách Josefa Mrňáka. K situaci se do doby vydání článku nevyjádřil.

Případ budeme nadále sledovat.

autor: Zdeněk Strnad

Facebook Twitter Google Plus