Norování lišek je nelidské, říká organizace Svoboda zvířat

V červnu schválila vláda novelu mysliveckého zákona, proti ní se ale staví obránci zvířat. Konkrétně nezisková organizace Svoboda zvířat upozornila na to, že ve schválené novele nebyl zohledněn návrh na zákaz norování lišek. Tuto metodu považují zástupci organizace za drastickou a nehumánní. Nicméně odborníci tvrdí, že úplný zákaz by vedl ke skokovému nárůstu populace lišek, což by zvýšilo riziko šíření chorob, které přenáší.

Norování je metoda lovu, kdy se do nory vpustí pes s cílem vyhnat jejího obyvatele ven. Tam je následně usmrcen střelou z brokovnice myslivce. U nás se využívá zejména při lovu lišek a jezevců. Podle informací, které PrahaIN.cz poskytlo Ministerstvo zemědělství představuje norování 7 procent z celkového lovu lišek u nás. „Roční lov je cca 80.000 kusů, z toho 5.500 kusů za pomoci norování – neznamená to však, že lovecký pes tyto lišky zadáví, cca 95 procent lišek usmrcených při norování je vyhnáno z nory a uloveno střelnou zbraní,” uvedl pro redakci tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

„Jedná se o jednu ze základních metod lovu, která má svoje dlouhé historické kořeny. Její rozvoj souvisí především s její efektivitou v dobách minulých, kdy neexistovaly vyspělé technologie střelných zbraní, optických zaměřovačů, zaměřovačů pro noční vidění a mnohé jiné technologie,“ řekl Miloš Ježek z katedry myslivosti a lesnické zoologie na České zemědělské univerzitě.

Dále dodává, že nutnost redukce predátorů byla dříve skutečně vysoká „Jednak samozřejmě predovali domácí zvířectvo, které bylo v té době velice ceněné, ale zejména přenášeli nebezpečné nemoci přenosné na člověka, které u lidí často způsobovali smrt. Asi tím nejvýznamnějším je vzteklina,“ říká.

Podle něj to může vypadat tak, že vzteklina dnes nepředstavuje nebezpečí, ročně ale na celém světě zemře více než 50 tisíc lidí, a to zejména dětí.

„Mimo to liška přenáší další nebezpečné nemoci například parazita tasemnici liščí, která se čím dál častěji vyskytuje v západní Evropě a její vývojová stadia napadají lidské tělní orgány, a v mnoha případech způsobují smrt,” dodal Ježek.

O tom, že norování ve společnosti budí silné emoce svědčí i petice Nora patří lišce, kterou k 23. červnu podepsalo 21.341 lidí, do stanoveného cíle tak chybí ještě 659 podpisů. Organizaci Svoboda zvířat jde především o minimalizování míry utrpení, kterou liškám tato praktika způsobuje. „Že jde o extrémně krutou metodu lovu je patrné ze všech reálných záběrů a zkušeností každého, kdo se norování zúčastnil. Pes s liškou v noře bojuje i desítky minut, ta má v noře často mláďata, proto bojuje na život a na smrt. Následně ji pes roztrhá nebo myslivec zastřelí,“ uvedla pro redakci k norování lišek Barbora Pangrácová z organizace Svoboda zvířat. „Jako lidstvo se neustále posouváme dopředu a věříme, že se snažíme chovat stále humánněji k sobě i ostatním. Proto i ukončování podobně krutých praktik vnímáme jako důležitou součást pokroku,“ dodává.

Liška však není jediným tvorem, který trpí. „Norování je nebezpečné i pro loveckého psa, u kterého často dochází ke zranění. Často se zmiňuje otázka nákazy, ačkoliv vzteklina je u nás vymýcena. Nicméně, pokud se budou lišky lovit jinými metodami, riziko přenosu jakékoliv nákazy je mnohem nižší, protože nedojde k přímému kontaktu s loveckým psem,“ říká dále Pangrácová. 

Liščí mládě. Foto: Pixabay licence, autor: ArtTower

Její slova ohledně utrpení zvířat částečně potvrzuje i Miloš Ježek: „Dle mého osobního názoru záleží na způsobu provedení. Samozřejmě se jedná o výraznou stresovou zátěž pro oba aktéry (psa/lišku), zejména v případě, že dojde v noře k přímému kontaktu. Pokud ovšem liška opustí noru a je ulovena myslivcem pomocí střelné zbraně, nemyslím si, že by se tento způsob lovu výrazně odlišoval od jiných legálních způsobů usmrcení (například naháňka, kdy je zvěř naháněna na střelce právě pomocí loveckých psů),” uvádí Ježek a dodává, že: „V případě přímého souboje se jedná o situaci, která může jak lišce, tak psovi způsobit významná bolestivá poranění. Toto riziko stoupá právě v době přítomnosti mláďat v noře. V případě, že nedochází k přímému kontaktu, si nemyslím, že by se jednalo o míru stresu nebo utrpení, která by nebyla přirozeně přítomna během liščího života. Je nutné si uvědomit, že lišky jsou běžně predovány vlky, mezi liškami dochází k soubojům v době páření (tzv. kaňkování), soupeří s jinými mezopredátory (jezevec, šakal, psík mývalovitý, mýval severní), tzn. šarvátky jsou na denním pořádku.“

 Miloš Ježek je proti zákazu norování jako celku, podle něj tyto paušální metody mohou v budoucnosti způsobit komplikace, ale přikláněl by se k zavedení omezené doby lovu, to znamená, že by se liška nesměla lovit v období, kdy má mláďata. „To je doba, která je zároveň nejrizikovější i z pohledu norování, kdy dochází nejčastěji k přímému kontaktu mezi psem a liškou v noře. Pokud by liška měla stanovenou dobu lovu, norování by v tomto období nemohlo být realizováno. Jako způsob lovu by pak mohlo být využito po zbytek roku, kdy obvykle k přímému kontaktu lišky a psa nedochází. A stále bychom mohli norování používat např. v rámci redukce invazních druhů. Zároveň k tomuto není nutná změna zákona, ale pouze vyhlášky, a Ministerstvo zemědělství by toto mohlo provést de-facto ihned.”

Organizace Svoboda zvířat však praktiku považuje za zbytečně brutální a zaostalou. Proto se vůči norování vymezuje jako celku. „Neexistují žádné pádné argumenty pro využívání norování v jakémkoliv období k lovu jakýchkoliv zvířat. Existence humánnějších metod usmrcování zvířat nedává této praktice v zákonech 21. století prostor. Sama myslivecká komunita od něj meziročně stále více upouští, což jasně dokazují data ČSÚ“ říká Pangrácová.

Jako jeden z důvodů pro zákaz norování uvádí i schopnost seberegulace liščí populace a její užitečnost. „Dalšími důvody je obecná prospěšnost lišky pro ekosystém, plní v něm sanitární funkci, často funguje i jako bioindikátor, její budování nor má pozitivní vliv na půdu i biodiverzitu, populace je navíc často schopná seberegulace, proto nehrozí ani často zmiňované riziko přemnožení“