Nová pasáž v metropoli nese jméno technického vizionáře

25. 08. 202320:31
Nová pasáž v metropoli nese jméno technického vizionáře
foto: MČ Praha 1/Listova pasáž

Kolik je v Praze pasáží? Kladli jste si někdy tuto otázku? Nemusíte nad ní vůbec přemýšlet. Správné číslo vám stejně neřekne vůbec nikdo. Důležité je, že v metropoli přibyla zase jedna další.

Je totiž velice těžké určit, kde je hranice mezi pasáží, průchodem a krytým průchodem. I architektonické pohledy se na to značně rozcházejí. A tak různé zdroje uvádějí různé počty pražských pasáží a průchodů.

Co je pasáž a co je průchod?

Těch pasáží napočítáte v metropoli od čtyř do šesti desítek. Jde jen o to, jaké bude pro vás rozhodující kritérium. Může být pro vás směrodatné, zda skutečně celou délku trasy projdete suchou nohou, to znamená, že budete jen pod střechou anebo nad vámi na chvíli prosvitne nebe. A také to, zda se jedná o obchodní či čistě průchozí pasáž. Snad nejčastěji chápeme pasáž jako zcela uzavřený průchod domem, který má obchodní využití. To znamená, že v pasáži narazíte na různé obchody či provozovny služeb.

S průchody je to úplně stejně složité. Může jít o jednoduchý průchod jedním domem, ale také více domy a v tom případě vyvstává otázka, zda jde o jeden či více průchodů, když uprostřed jdete přes dvůr. A jsou třeba myší díry ještě dnes průchody? Těch průchodů různých druhů proto v Praze napočítáte od patnácti do třiceti. Dnes většinou chápeme průchod jako místo, které je kryté a usnadňuje průchod v tělese domu či domů a nemusí mít obchodní využití.

Typický příklad zmatku v terminologii pak představuje například náměstí Václava Havla. Už v tomto případě se jedná o poněkud problematické označení, protože se vlastně jedná o otevřený průchozí dvůr, tedy vnitroblok soustavy nových budov Národního divadla. Z Národní třídy lze na toto „náměstí“ vstoupit dvěma koridory. Jeden je zcela krytý a druhý nekrytý. Jde tedy o podchod a nepodchod? Ale je tu provozovna služeb, kde se prodávají vstupenky. Je to tedy možné brát i jako pasáž?

Jméno Vladimíra Lista zná málokdo

Ale nenechme se utopit v terminologii a zaměřme se na tu novou pasáž, která je pasáží v pravém slova smyslu. Nachází se v prvním pražském obvodu. Spojuje ulici Biskupský dvůr v Petrské čtvrti a ulici Těšnov.

Je dlouhá necelých 70 metrů a je dvakrát zalomená v pravém úhlu. Podle informací Prahy 1 jde o pasáž, která spojuje dříve zaslepenou ulici Biskupský dvůr.

O otevření pasáže a její zprůchodnění se zasloužily dvě instituce, které tu sídlí. Jde o Úřad pro technickou normalizaci a Česká agentura pro standardizaci.

Obě instituce také hovořily do toho, po kom bude nakonec pojmenována. Nese jméno po význačném českém technikovi, profesorovi Vladimíru Listovi. Ten žil v letech 1877 až 1971 a jeho zásluhou bylo vytvoření československých státních technických norem, které umožnily mnoha stavařům a strojařům život a práci.

Takto se povedlo Vladimíru Listovi navrhnout pražské metro už v roce 1926. Překrytí s dnešními stanicemi je v mnohém až zarážející. Zdroj: Muzeum Dopravního podniku hlavního města Praha (se svolením)

Kromě toho se Vladimír List lví měrou zasloužil o elektrifikaci dopravních systémů v Československu. A byl to právě on, kdo jako jeden z prvních sedl k mapě Prahy v namaloval na ní trasy budoucích linek pražského metra. Tehdy se psal rok 1926 a technický vizionář dal tehdy ve své hlavě vzniknout čtveřici pražských tras podzemní dráhy. Spolupracoval při tom s Bohumilem Beladou. S údivem zjistíme, že se tehdejší návrh téměř ztotožňuje s těmi dnešními linkami.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných