foto: Rudlof Komár pro PrahaIN.cz/Ukrajinské vlajky na tramvaji
Ministerstvo vnitra představilo návrh aktualizace zákona nazývaného Lex Ukrajina. Ekonomicky soběstační ukrajinští uprchlíci, kteří od státu nepobírají dávky, by díky novele mohli získat běžný pobytový status ve formě dlouhodobého pobytu. Dočasnou ochranu to ale nenahradí.
Institut dočasné ochrany využívá v České republice většina ukrajinských uprchlíků. Na evropské úrovni je ale časově omezen do března 2025. O tom, co bude s uprchlíky dál, by měla Evropská unie jednat ve druhém čtvrtletí letošního roku. Pravděpodobně bude status prodloužen, což ale pro uprchlíky na území České republiky znamenalo nutnost se o jeho prodloužení do poloviny března přihlásit. Učinilo tak celkem 320 tisíc lidí ze současných 338.736 držitelů dočasné ochrany.
Ministerstvo vnitra ale pro ekonomicky činné ukrajinské uprchlíky připravilo novinku. V rámci legislativního návrhu Lex Ukrajina 7 chce umožnit uprchlíkům, kteří nečerpají žádnou pomoc od státu, vystoupit ze statusu dočasné ochrany a získat běžný pobytový status ve formě dlouhodobého pobytu. Jak informuje v tiskové zprávě, týkat by se to mělo zejména těch lidí, kteří chtějí v České republice zůstat.
Jasná perspektiva
„Režim dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky bude fungovat i nadále. Někteří z nich u nás chtějí žít dlouhodobě a získat jasnou perspektivu. Proto nabízíme ekonomicky aktivním uprchlíkům z Ukrajiny možnost získat dlouhodobý pobyt podobný tomu, jaký mají ostatní cizinci ze třetích zemí,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Pro přechod z dočasné ochrany však bude třeba splnit několik daných podmínek. Jednou z nich je minimální délka pobytu v České republice na dočasnou ochranu v délce dvou let. Nutná je také ekonomická nezávislost a bezúhonnost.
Psali jsme
ROZHOVOR: „V úvahu ale připadá varianta, že by se agrese Ruska mohla rozšířit až do této podoby. Nechci někoho strašit, ale vyloučit to nelze.…
S reálnými příběhy seznamuje nová kampaň
S osudy ukrajinských uprchlíků, kteří si v České republice našli práci se Ministerstvo vnitra rozhodlo seznámit širokou veřejnost pomocí nové komunikační kampaně s názvem Pracujeme tam, kde je třeba. Dle informací z tiskové zprávy přináší skutečné příběhy uprchlíků, kteří se postupně začleňují do české společnosti. Kampaň je k vidění ve veřejném i online prostoru.
„Přestože se řada lidí stále chce na Ukrajinu vrátit, nemohou u nás žít v provizorních podmínkách a bez výhledu do budoucnosti. Kampaní chceme přispět k tomu, aby se ukrajinští uprchlíci dále začleňovali do české společnosti, a současně i českým občanům ukázat, že ukrajinští uprchlíci jsou pro naši zemi přínosem,“ informovala zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Plakáty ke kampani Pracujeme tam, kde je třeba. Zdroj: Ministerstvo vnitra
Asi třetina uprchlíků pracuje
Počet Ukrajinců pobývajících u nás na dočasnou ochranu se od začátku válečného konfliktu zmenšil asi na polovinu. Z celkového počtu téměř 600 tisíc vydaných dočasných ochran v České republice dosud pobývá téměř 340 tisíc osob. Přes 123 tisíc z nich pracuje. Každý týden se navíc počet pracujících Ukrajinců zvyšuje zhruba o tisíc.
„Ze sociologických šetření víme, že část uprchlíků v nejbližší době návrat na Ukrajinu neplánuje. Někteří nemají kam, protože jejich domy byly zničené. Jiní u nás začali nový život, naučili se česky a našli si práci. Pracují na místech, kde jsou potřeba - ve školkách, školách nebo sociálních službách. Právě jim nový zákon nabídne možnost, aby se v České republice usadili na delší dobu,“ doplnil ke kampani i novele zákona ředitel odboru komunikace Ministerstva vnitra České republiky Miroslav Jašurek.
Migranti často pracují pod svou úrovní
Podle průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), se kterým seznamují České noviny, tvoří většinu ukrajinských uprchlíků v České republice ženy s vysokou úrovní vzdělání. Zdejší práce ale jejich úrovni kvalifikace často ani zdaleka neodpovídá.
Velkou roli hraje podle průzkumu znalost češtiny. Z migrantů, kteří češtinu ovládají, mají práci více než čtyři pětiny. Téměř třetina uprchlíků dále hlásí finanční problémy. Ty trápí zejména důchodce nebo lidi na rodičovské dovolené.