Novela zákona má zajistit ochranná pásma pro stromořadí

Ochrana pro aleje v městských oblastech i záruka adekvátní náhrady za její vykácení. To má zajistit novela Ministerstva životního prostředí. Vzniknout by měla ochranná pásma.

Jak uvedla tisková zpráva ministerstva, novela by měla zajistit vyšší stupeň ochrany stromořadí na veřejném prostranství a poskytnout jim takzvaná ochranná pásma. Ta jim totiž dosud, na rozdíl od vodovodů a plynovodů, chyběla.

„Živá zeleň pomáhá městům, obcím a jejich obyvatelům za jakéhokoli počasí, samozřejmě nejvíc citelná je pomoc v době veder. Vzhledem ke klimatickým změnám je to navíc stále naléhavější a potřebujeme, aby byla města i v budoucnu obyvatelná a příjemná pro žití. Stromy a stromořadí jsou důležitá pro člověka i ostatní přírodu, a proto musí mít stejnou ochranu jako jiná infrastruktura, elektřina, vodovod či plynovod. Proto jsme na ministerstvu připravili návrh, který to má změnit,“ uvedl ve zprávě ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Novela by měla ochranné pásmo zajistit každému stromořadí, které je tvořeno pěti a více stromy na veřejně přístupném místě v městské nebo obecní zástavbě.

„Týká se to hlavně budování a údržby podzemních technických sítí, ze kterých nejvíce stromy poškozují necitlivé zásahy do jejich kořenového systému. V ochranném pásmu bude kácení a výkopové práce podmíněny vyjádřením samosprávy obce. Informace o tom, kde se ochranné pásmo nachází, stavebníkovi podá obec a do pěti let je snadno najde na internetu ve veřejně přístupném registru krajiny,“ uvedl ministr Hladík.

Zajistit by měla novela i omezení kácení zdravých vzrostlých stromů kvůli developerským projektům. Za vykácení takových stromů bude totiž muset developer stromy nahradit. 

„Návrh se v žádném případě netýká kácení v soukromých zahradách u domů, tam zůstává vše při starém, tedy za vykácení stromu je nutné zasadit strom nový. Novela ale zavádí určitou hierarchii v postupu při kácení kvůli větším stavbám. Zejména chceme předejít tomu, kdy developerské firmy spíše zaplatí dnes poměrně nízké pokuty, než aby zajistily náhradní výsadbu. Ideální je samozřejmě nekácet vůbec. Pokud to není pro stavební záměry jinak možné, tak je potřeba kompenzovat náhradní výsadbou stromů v místě, kde původně stály. A až v případě, že není možné náhradní stromy vysadit vůbec nebo v plném rozsahu, dojde na poplatek, který poputuje do rozpočtu obce. Vybrané peníze obce využijí pouze na zajištění péče o stávající stromy či novou výsadbu, případně na nákup vhodných pozemků pro náhradní výsadbu,“ dodává ministr životního prostředí Petr Hladík.

Sázení stromů v boji proti změnám klimatu

V Česku existuje mnoho organizací, které se snaží výsadbou stromů zlepšovat životní prostředí. Mezi ně patří například i organizace Sázíme budoucnost, která si dle svých webových stránek dala za cíl vysadit 10 milionů stromů mimo české lesy.

„Za zrodem iniciativy stál úspěch kampaně Stromy svobody ke stému výročí vzniku Československa. Při hledání pamětníků a příběhů předků, kteří stromy svobody vysazovali, jsme opakovaně vnímali hluboký vztah lidí k rodnému místu symbolizovanému stromem. Začali jsme přemýšlet, jak překlopit energii spojenou s minulostí do pozitivní iniciativy zaměřené na budoucnost v kontextu dnešní klimatické výzvy. Protože stromy jsou nejen pozitivní symboly, ale také účinným nástrojem ke zmírňování dopadů změny klimatu,“ uvádí organizace na webu.

Od začátku svého působení až do současnosti se organizaci dle webu povedlo vysadit celkem 9 164 stromů, nejvíce z nich ve Středočeském kraji. Celkem jich zde bylo vysázeno více než 1 550. Drtivou většinu všech výsadeb po republice zde zároveň tvoří právě aleje.